Morava stejně jako Čechy se na počátku 15. století otevřela vlivu reformátorů, v jejich čele stál [[Mistr Jan Hus]]. Již moravský markrabě [[Jošt Lucemburský]] se zajímal o [[John Wycliffe|Viklefovy]] spisy i o Husovu nauku. Na jihozápadní Moravě před rokem 1409 působil i Jan Žižka, který odtud v roce 1410 odešel spolu s [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sokol_z_Lamberka|Janem Sokolem z Lamberka]] do [[Bitva u Grunwaldu|bitvy u Grunwaldu]]. HusitismusHusitství se však na Moravě rozšířilrozšířilo zejména zásluhou zemského hejtmana [[Lacek z Kravař (zemský hejtman)|Lacka z Kravař]]. O husitství se opírala i část moravské vyšší a nižší šlechty, která využívala patronátního práva nad kostely a fary obsazovala husitskými knězi. [[Husitství]] tedy prorazilo na Moravě zejména na venkov. V roce [[1415]] přidala většina moravské šlechty své pečetě pod ''Stížný list českých a moravských pánů do Kostnice'' na protest proti upálení Jana Husa. Opakem se stala velká města, která byla v přecházejících střetnutích, zejména v [[moravské markraběcí války|markraběcích válkách]] v neustálém konfliktu se šlechtickými vojenskými družinami, které olupovaly měšťany na cestách a snažily se města ovládnout. Ta se přiklonila na stranu [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]], který se po smrti [[Václav IV.|Václava IV.]] stal jeho nástupcem jak na českém trůně, tak i [[Markrabství moravské|moravským markrabětem]].
