Kladsko: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 2 lety
m
pravopis
(zajímavost)
m (pravopis)
Ve vrcholném středověku němečtí kolonisté přejali původní název v německé formě ''Glatz'', jež se nám poprvé připomíná k roku 1291.<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, pod red. M. Staffy, t. 15, s. 194.</ref> Podle pozdějších teorií německých nacionalistů mělo být město založeno Římany. Tuto domněnku měly potvrdit nálezy římských mincí a název města odvozený z latinského ''Glacium'' (čes.'' led''). Do 19. století se objevovaly názory, že město založil [[Jindřich I. Ptáčník]] nebo [[Karel Veliký]].<ref>W. Broniewski, op. cit., s. 13</ref>
 
Polský název Kładzko zmínil poprvé polský spisovatel Józef Lompa v knize "Krótki rys jeografii Szląska dla nauki początkowej" vydané r. 1847 v [[Głogówek|Głogówku]]<ref>Józef Lompa, „Krótki rys jeografii Śląska dla nauki początkowej”, Głogówek 1847, str.24</ref>. Po připojení města k Polsku byl užíván název ''Kładzko'', později ve [[polonizace|spolonizovanézpolonizované]] formě ''Kłodzko''.<ref>Spis stacyj i przystanków Dyrekcji Okręgowej Kolei Państwowych we Wrocławiu, Wrocław 1945, s. 10.</ref>
 
== Symboly města ==
V roce [[1310]] založili [[Maltézský řád|Johanité]] ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]].<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 199.</ref> Za jeho působení přišli do Kladska [[Řád augustiniánů|Augustiniáni]], kteří zde založili klášter, jenž byl Arnoštem z Pardubic fundován.<ref>Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 42-49</ref> Arnošt z Pardubic byl také roku 1344 donátorem oltářní archy, ze které se dochoval střední deskový obraz [[Kladská madona|Kladské madony]], který byl v roce 1805 prodán a je dosud ve Státních muzeích v Berlíně (Gemaeldegalerie).
 
Rozmach Kladska byl zastaven během [[Husitské války|husitských válek]], kdy husité pobořilypobořili několik staveb. K zadlužení města došlo v letech 1431 - 1437 za starosty Půty staršího [[Páni z Častolovic|z Častolovic]], jemuž město s okolními hrady připsal císař Zikmund roku 1431<ref>A.Haas, Archiv české koruny, Praha 1961, listina č. 337</ref> Ke konsolidaci poměrů Kladska přispělo až za panování krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], který roku [[1458]] učinil hlavním městem Kladského hrabství. Od jeho zadlužených synů koupil hrabství i s městem roku [[1501]] Ulrich von Hardeck.<ref>K. Bartkiewicz, op. cit., s. 168</ref> Období prosperity města ukončila až [[třicetiletá válka]].
 
Té předcházelo období napětí mezi panujícím rodem [[Habsburkové|Habsburků]] a protestantským [[České království|Českým královstvím]]. Roku [[1562]] byla většina obyvatel [[Luteránství|luterány]] a převzali také farní kostel. V té době ukončily ve městě činnost kláštery mendikabntských řeholí [[Františkáni|františkánů]] a [[Bernardité|bernardinů]] (odnož františkánů). Z jejich klášterních budov se na čas staly [[špitál]]y a zahrady posloužily jako hřbitovy pro obyvatele předměstí<ref>W. Broniewski, op. cit., s. 20–22</ref>. Na počátku třicetileté války stálo město na straně krále [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]. Až v roce [[1622]], bylo jako jedna z posledních povstaleckých pevností dobyto Habsburky. Kladský hrad byl při dobývání pobořen a tak bylo rozhodnuto o vystavění moderní pevnosti. Fortifikační práce provedl mezi lety [[1680]]-[[1702]] mistr Jakub Carove.