Jarmil Krecar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ibox z wd |
ref, lit značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 13:
Ve školním roce 1906/1908 začal učit jako suplent, v roce [[1908]] složil závěrečné zkoušky z francouzštiny a němčiny. V roce [[1910]] byl uznán způsobilým k výuce češtiny a francouzštiny na středních školách. Ve školním roce 1910/1911 nastoupil na reálné gymnázium v [[Litomyšl]]i. Zde mimo jiné ovlivnil i [[Josef Portman|Josefa Portmana]]. Také se zde seznámil se svou budoucí manželkou Klementýnou Laubovou (1895-1965), dcerou litomyšlského lékárníka. Následující školní rok nastoupil jako suplent na [[Reálné gymnázium v Ječné|reálku v Ječné]] ulici v Praze a současně na reálku na Vinohradech.
V roce [[1913]] byl donucen si vzít za ženu svou bývalou žačku Klementýnu Laubovou (sňatek byl 1. února 1913). Za její věno si zakoupili dům na Vinohradech. Klementa se podílela na překladu ''Povídek z přírody'' Julese Renarda a ''Dámské knížky'' Felixe Poppenberga. Klementa Krecarová vstoupila i do dějin českého sochařství, neboť stála modelem příteli svého manžela, [[Jan Štursa|Janu Štursovi]] pro jeho sochu ''Dar nebes a země'' ([[1918]]).<ref>{{Citace
| odkaz na autora = ▼
| titul = Model k Daru nebes a země vzpomíná
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Šebek
| jméno sestavitele = Jiří
| sestavitel =
| sborník = Jan Štursa: Svědectví současníků a dopisy
| odkaz na sborník =
| vydavatel =
| odkaz na vydavatele =
| místo = Praha ▼
| isbn =
| url =
| kapitola =
| strany = 136-138
| jazyk =
}}</ref> Po roce [[1924]] měl Krecar několik milenek a manželství přestalo fungovat. Klementa jej v roce [[1927]] opustila, rozvedeni ale nebyli nikdy.
V roce [[1916]] se seznámil s [[Ludvík Bradáč|Ludvíkem Bradáčem]] a záhy se stal poradcem edice ''Vybrané knihy'' a redaktorem bibliofilského časopisu ''Knihomil'', který byl v roce [[1921]] přejmenován na ''Knihomol'' a vycházel do roku [[1927]]. V roce [[1917]] se seznámil s [[Jiří Karásek ze Lvovic|Jiřím Karáskem ze Lvovic]] a stal se záhy členem družiny okolo časopisu ''Moderní revue'' (zanikl v roce [[1925]]). V průběhu první světové války se seznámil s [[Vratislav Hugo Brunner|V. H. Brunnerem]]. Ten se stal jeho blízkým přítelem a rovněž mu vymaloval jeho vinohradský byt. Po Krecarově smrti byly tyto malby zničeny. Jeho přítelem byl rovněž malíř [[Vratislav Nechleba]], který je autorem Krecarova portrétu.
Řádek 23 ⟶ 43:
V druhé polovině padesátých let se jeho zdravotní stav zhoršil a 9. září [[1959]] zemřel ve věku 75 let. Jeho přání, aby se z jeho bytu stalo muzeum, bylo komisí Ministerstva školství a kultury zamítnuto. Brunnerovy malby byly zabíleny, Krecarova knihovna a sbírka umění byla částečně rozkradena a zbytek byl rozptýlen do různých institucí. Jeho literární pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze <ref>[http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/cs/pruvodce-po-fondech-la-seznamy.php?id=907&sk=k Osobní fond v Památníku národního písemnictví v Praze]</ref>.
Vedle toho, že byl jedním z posledních zastánců dekadence v Praze, byl též znám pro svůj [[dandysmus]] a výstřední záliby.<ref>{{
| příjmení = Kubát
| jméno = Petr
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
| titul = Mezi fatálními ženami, morózními smutky a krásnými knihami : Jarmil Krecar (z Růžokvětu) a svět české dekadence
| url = http://www.ff.jcu.cz/documents/10832/18904/rigorozni_prace_Kubat.pdf/f300a72a-9311-45ca-9730-30f0f5511e82?version=1.0
<!-- http://docplayer.cz/19059563-Mezi-fatalnimi-zenami-moroznimi-smutky-a-krasnymi-knihami.html#show_full_text -->
| typ práce = rigorózní
| vedoucí =
| odkaz na vedoucího =
| místo = České Budějovice
| rok = 2009
| počet stran = 242
| strany = 6
| datum přístupu = 2018-02-16
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref>
== Dílo ==
Řádek 31 ⟶ 69:
Již své publikace ve studentském časopisu začal podepisovat křestním jménem '''Jarmil''' namísto původního Jaromír. Od roku [[1905]] do roku [[1915]] používal i šlechtický přídomek Jarmil Krecar '''z Růžokvětu''' na základě údajného příbuzenského vztahu se Zachariášem Klecarem z Růžokvětu (1646-1693).
Pro některá svá díla použil i pseudonym V. L. Liberté (rozuměj: Vive la liberté). Tento pseudonym používali ale i jiní spisovatelé, například [[Leopold Kochman]], [[Antonín Svoboda (kněz)|Antonín Svoboda]] nebo [[František Cajthaml]].
=== Básně ===
Řádek 104 ⟶ 144:
=== Literatura ===
* {{Citace monografie▼
| příjmení = Dupačová
| jméno = Gabriela
| odkaz na autora =
| titul = Jarmil Krecar a česká knižní kultura : diplomová práce▼
| vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
| místo = Praha
| rok = 1994
}}▼
* {{Citace monografie
| příjmení = Kubát
Řádek 112 ⟶ 161:
| rok = 2007
| url = https://theses.cz/id/mb73wq/downloadPraceContent_adipIdno_4751
}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kubát
| jméno = Petr
| instituce = Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
| titul = Mezi fatálními ženami, morózními smutky a krásnými knihami : Jarmil Krecar (z Růžokvětu) a svět české dekadence
| url = http://www.ff.jcu.cz/documents/10832/18904/rigorozni_prace_Kubat.pdf/f300a72a-9311-45ca-9730-30f0f5511e82?version=1.0
<!-- http://docplayer.cz/19059563-Mezi-fatalnimi-zenami-moroznimi-smutky-a-krasnymi-knihami.html#show_full_text -->
| typ práce = rigorózní
| vedoucí =
| odkaz na vedoucího =
| místo = České Budějovice
| rok = 2009
| počet stran = 242
| strany =
| datum přístupu = 2018-02-16
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace sborníku
Řádek 124 ⟶ 192:
| isbn = 80-7185-159-0
| url =
▲}}
▲* {{Citace monografie
▲ | příjmení = Dupačová
▲ | jméno = Gabriela
▲ | odkaz na autora =
▲ | titul = Jarmil Krecar a česká knižní kultura : diplomová práce
▲ | vydavatel = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
▲ | místo = Praha
▲ | rok = 1994
}}
|