Všeobecná mobilizace v roce 1938: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Reference: + šablona {překlad} - https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=V%C5%A1eobecn%C3%A1_mobilizace_v_roce_1938&diff=15670450&oldid=15670366
+další doplnění, upravujte vylepšujte
Řádek 21:
Oswald Kostrba-Skalicky: ''Bewaffnete Ohnmacht. Die tschechoslowakische Armee 1918–1938''. In: Karl Bosl (Hrsg.): ''Die Erste Tschechoslowakische Republik als multinationaler Parteienstaat''. Oldenbourg, München 1979, ISBN 3-486-49181-4, s. 439–527, s. 514. online: [http://ostdok.de/id/BV003299465/ft/bsb00049459?page=514&c=solrSearchOstdok vifaost.de/...]
</ref>
 
=== Květen 1938 ===
Na jaře roku 1938, několik týdnů po [[anšlus]]u Rakouska, byla situace v příhraničních oblastech přiléhajících k [[Nacistické Německo|Říši]] velmi napjatá, došlo k radikalizaci sudetských němců a jejich organizací. [[Třetí vláda Milana Hodži|Vláda]] [[Milan Hodža|Milana Hodži]] byla prostřednictvím [[Dvojitý agent|dvojitého agenta]] [[Paul Thümmel|Paula Thümmela]] informována o přepracovaném plánu operace [[Fall Grün]] [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] podle nějž mělo být Československo napadeno 21. srpna 1938. Tyto informace však byly považovány za málo věrohodné.
 
Britští zpravodajové a československé zpravodajské služby však v této době poskytovaly zprávy o koncentraci vojsk [[Wehrmacht]]u v [[Sasko|Sasku]] a severovýchodním [[Bavorsko|Bavorsku]]. Jednotky měly být součástí deseti divizí, které se zde shromažďovaly, jak uváděly agenturní zprávy z 18. a 19. května 1938. Pod vlivem těchto zpráv vláda na mimořádném zasedání večer 20. května 1938 rozhodla částečně mobilizovat ozbrojené síly. Následně byla vyhlášena ostraha hranic. Zároveň byla ministerstvem vnitra nařízena pohotovost praporů [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]] (SOS). Družstva SOS, posílená o povolané vojenské zálohy, začala včetně objektů lehkého opevnění obsazovat pohraničí.<ref name="Beneš48">{{Citace monografie
| příjmení = Beneš
| jméno = Jaroslav
| rok = 2007
| titul = Stráž obrany státu 1936-1939
| vydavatel = Československá obec legionářská - Jednota Mladá Boleslav a Ing. Jan Škoda-FORTprint
| místo = Mladá Boleslav
| strany = 126
| poznámka = [dále jen Beneš]
| isbn = 978-80-86011-34-9}}</ref> Povoláno bylo 180&nbsp;000 vojáků v záloze na nedostatečně obsazené posty. Armáda se tak nakrátko zvětšila na 380 000 osob. Analýza francouzského generálního štábu například uváděla, že v Německu jde jen o přesuny jednotek do nových výcvikových prostorů u Grafenwöhru v Bavorsku a Königsbrücku v Sasku.<ref>Karel Straka: ''Částečná mobilizace v květnu 1938: od domněnek k faktům'', příspěvek na portálu Vojenského historického ústavu Praha, [http://www.vhu.cz/castecna-mobilizace-v-kvetnu-1938-od-domnenek-k-faktum/ online]</ref><ref>Jean-Baptiste Duroselle: ''La décadence (1932–1939)'', Imprimerie nationale, Paris 1979, S. 338; [[Klaus Hildebrand]]: ''Das Dritte Reich'' (=&nbsp;''Oldenbourg Grundriss der Geschichte'', Bd. 17). Oldenbourg, München 1991, s. 33.</ref>
 
Po částečné mobilizaci získala [[Sudetoněmecká strana]] (SdP), která mezitím dosáhla počtu 1,3 milionu členů, přibližně 90 procent hlasů německých voličů v [[Komunální volby 1938 (Československo)|komunálních volbách]]. Tisk v Československu prezentoval tuto částečnou mobilizaci jako triumf a porážku Německa.<ref>Jörg K. Hoensch: ''Geschichte der Tschechoslowakei'', Stuttgart 1992, ISBN 3-17-011725-4, S. 83&nbsp;ff.</ref>
 
Po uklidnění situace byla [[13. červen|13. června]] ostraha hranic zrušena, jednotky SOS se začaly stahovat zpět a armádní záložníci byli propouštěni domů. To však mělo za následek další nárůst aktivity příslušníků sudetoněmeckého hnutí: ve velkém množství se z [[Nacistické Německo|Německa]] do Československa pašovaly zbraně a propagandistický materiál a prováděla se výzvědná činnost. Pohraniční služba nebyla schopna tento nával zvládat, protože se tak dělo na území s velkou převahou sudetoněmeckého obyvatelstva, které z velké většiny tuto činnost vnímalo jako pomoc své „pravé vlasti” sudetským Němcům.
 
[[3. srpen|3. srpna]] zahájila svou činnost [[Runcimanova komise]], která byla završením snahy [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Francie]] o diplomatické řešení sudetoněmeckého problému. Komise byla do ČSR vyslána s úmyslem získat obecný přehled o krizové situaci.<ref>Heydecker, Leeb, str. 256</ref> Mise však počátkem září selhala.
 
== Vyhlášení mobilizace ==
Řádek 53 ⟶ 73:
* [[Mobilizace]]
* [[Sudetoněmecký sbor dobrovolníků|Sudetoněmecký Freikorps]]
* [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/mobilizace/5.htm Račice - sídlo hlavního velitele čs. branné moci v září 1938]
* [http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/mobilizace/4.htm]