Nymburk: Porovnání verzí

Název Nymburk je odvozen od slova ''Neuburg'' (Nimburg = Nymburg, později Nymburk) a byl původně osídlen německy mluvícími osadníky. Podle [[Hájkova kronika|Hájkovy kroniky]] se Nymburk dříve jmenoval Svinibrod, a to z důvodu, že se zde na druhé části, dnes za [[Labe]]m, pásly ''[[svině]]'' (prasata). Český jazyk převládl nad německým jazykem až v 15. století po husitských válkách.

Již na konci [[18. století|18.&nbsp;století]] bylo prvními osvícenci odmítnuto založení města (''Vícemílova'') roku [[779]], jak je uvedeno v&nbsp;[[Hájkova kronika|Hájkově kronice]]. O století později bylo vyloučeno datum [[1219]] (vztahuje se k&nbsp;[[Litoměřice|Litoměřicím]]) a později i rok [[1257]]. K&nbsp;tomuto datu se totiž vztahuje nejstarší dochovaná listina o městě Nymburce vydaná pro zdejší [[Klášter dominikánů (Nymburk)|dominikánský klášter]]. Tento text je znám pouze z&nbsp;[[rukopis]]u ve formulářové sbírce. A protože jde o text nezachovaný v&nbsp;originální listině ani v&nbsp;nějakém kopiáři, ale jen ve formulářové sbírce, je nutné k&nbsp;němu přistupovat obzvláště opatrně. Důkladnému kritickému rozboru bylo podrobeno zejména údajné datum vzniku zápisu do sbírky – rok [[1257]]. Historický výzkum toto datum zcela jistě vyloučil a naopak klade vznik listiny pro dominikánský klášter až na samý sklonek vlády krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara&nbsp;II.]] přesněji mezi [[25. listopad|25.&nbsp;listopad]] [[1274]] a [[21. listopad|21.&nbsp;listopad]] [[1276]].<ref>J. V. Šimák, [[Český časopis historický]] 1918 str. 297</ref> Proto se rok 1275 jeví jako nejpravděpodobnější datum, kdy král uložil [[lokátor]]ovi Konrádovi (někdy se uvádí Kunrátovi), aby vyměřil a zřídil město Nymburk. Samotné založení bylo však pravděpodobně dokončeno až za vlády krále [[Václav II.|Václava&nbsp;II.]] Za Václava&nbsp;II. došlo též k&nbsp;výstavbě gotického chrámu sv.&nbsp;Mikuláše (dnes [[Kostel svatého Jiljí (Nymburk)|kostel svatého Jiljí]]) a dominikánského kláštera. Město bylo obehnáno hradbami z&nbsp;pálených cihel s&nbsp;asi padesáti věžemi a dvěma obranými příkopy napájenými z&nbsp;Labe. Součástí hradeb byly čtyři městské brány a branka k&nbsp;řece. Na západ vedla brána Svatojiřská, na severozápad Velibská či též zvaná Boleslavská, na severovýchod pak Bobnická brána. Na jižní straně stála Mostecká neboli Labská brána, na kterou navazoval dřevěný most přes Labe. Větší z&nbsp;věží této brány byla v&nbsp;renesanci opatřena zdobnou fasádou. Brány měly hranolový tvar a byly tří či čtyřpodlažní. Průjezd v&nbsp;přízemí vytvářely gotické lomené vstupní oblouky, na vnější straně doplněný spouštěcí mříží a bytelnými vraty. U Svatojiřské brány bylo navíc vybudováno předbraní s&nbsp;cimbuřím zasahující do obranného příkopu a padací most. Mostecká a Boleslavská brána byla stržena po velkém požáru města v&nbsp;květnu 1838. Svatojiřská brána byla zbořena roku 1871 a stejný osud potkal i poslední Boleslavskou bránu v&nbsp;roce 1884.

V 19. století se město začalo industrializovat, přičemž nejvýznamnějším podnikem se stala železnice, jejíž správa v Nymburce vybudovala své ředitelství, dílny, topírnu a železniční kolonii. Mimo to ve městě vznikl cukrovar, [[Pivovar Nymburk|pivovar]], korkovna a místní mlýny byly zmodernizovány. Díky vzrůstajícímu blahobytu, který industrializace přinesla, si město mohlo dovolit budování veřejných staveb. Byla tak postavena nemocnice, měšťanská škola, sokolovna, evangelický kostel ci synagoga. Rozvoj pokračoval též v první polovině 20. století, kdy proběhla úprava toku Labe, vznikla proslulá [[Krematorium v Nymburce|budova krematoria]] a řada dalších moderních staveb. S tehdejším érou Nymburka byla nerozlučně spojena tvorba slavného spisovatele [[Bohumil Hrabal|Bohumila Hrabala]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=muzeum|jméno=Polabské|titul=www.polabskemuzeum.cz|url=http://www.polabskemuzeum.cz/programy-nymburk/nymburk-v-promenach-veku|vydavatel=www.polabskemuzeum.cz|datum přístupu=2016-03-18}}</ref>

* Instituce: okresní soud, berní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, 3 katol. kostely, evang. kostel, [[synagoga]], státní vyšší reálka, městské divadlo, městské muzeum, okresní nemocnice, městský [[chudobinec]], [[Krematorium v Nymburce|krematorium]], sbor dobrovolných hasičů.