Auguste Rodin: Porovnání verzí

V roce [[1902]] byla uspořádána Rodinova výstava v Praze, o jejíž uskutečnění měl největší zásluhy sochař Josef Mařatka. Spolek Mánes a [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademie výtvarných umění]] vybudovaly pro výstavu v zahradě Kinských secesní pavilon podle návrhu architekta Jana Kotěry. Byla tu vystaveny hlavní Rodinovy kovové i mramorové sochy, např. Kovový věk, Jan Křtitel, Občané z Calais, pomník V. Huga, portréty i početný soubor kreseb. Rodin se zahájení výstavy osobně zúčastnil a byl v Praze velmi vřele přivítán. Dále byla na programu cesta Rodina na Moravu společně se [[Zdenka Braunerová|Zdenkou Braunerovou]] a [[Alfons Mucha|Alfonsem Muchou]], při níž navštívil [[Hroznová Lhota|Hroznovou Lhotu]], kde měl ateliér [[Joža Úprka]] a jeho bratr, sochař Franta Úprka. Ateliér navrhl [[Dušan Jurkovič]]. Na Rodina zapůsobila především místní barevnost a dekorativnost. „Připadal jsem si jako v [[Helénizace|helénském]] Řecku,“ poznamenal a srovnal zdejší kraj s antickou [[Helénismus|Helladou]].<ref>http://www.wineofczechrepublic.cz/akce-a-novinky/aktuality/nase-vina-v-mediich/160-slovacko-vino-vinarstvi-a-turistika.html</ref> Prý označil Slovácko za ''Moravskou Hellas''.<ref>http://life.ihned.cz/umeni-a-design/c1-51775400-moravska-hellas</ref> Jako výraz vděčnosti věnoval Rodin Alfonsi Muchovi drobné sádrové sousoší ''Zatracené ženy (Femmes damnées).''[[Soubor:Rodin Thinker Kyoto.jpg|thumb|„Myslitel“ z [[Kyoto National Museum]] v Kjótu, Japonsko]]Původem a významem jednotlivých jeho motivů, zejména ruky, která se probírá plnovousem se zabýval [[Max Švabinský]] ve svém článku vydaném ku příležitosti Rodinovy výstavy v Praze.<ref>https://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F68378033%3A_____%2F03%3A40033109!RIV%2F2004%2FAV0%2FA40004%2FN</ref>

* {{Commons|Auguste Rodin}}