Antonov An-148: Porovnání verzí

* An-148-100A -– základní varianta, dolet 2 000 až 3 000 km

* An-148-100B -– střední trati, dolet 3 000 až 4 000 km

* An-148-100E -– prodloužený dolet až 5 000 km

* An-158 (An-148-200) -– prodloužená verze s 99 sedadly, [[první letzálet]] 28. dubna 2010, certifikace 28.2.2011, výroba 2011

* An-168 (An-148 ABJ) -– [[business jet]] (VIP versionverze) odvozenýodvozená od An-148, výroba zahájena na konci 2009

* An-178 -– projektovaná nákladní (cargo) verze, nosnost 15-20 t, motory D-436-148FM, náhrada [[Antonov An-26|An-26]], [[Antonov An-32|An-32]] apod., konkurent vyvíjeného stroje [[Iljušin Il-214]] a západních [[CASA C-295]] a [[Lockheed C-130 Hercules|C-130 Hercules]]

Práce na projektu letounu byly zahájeny v září 2001 v ukrajinské konstrukční kanceláři [[Antonov]]. Je patrné, že letoun má sloužit jako náhrada za neekonomické stroje bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[Tupolev Tu-134]] a [[Jakovlev Jak-42]]. Letoun byl odvozen z [[An-72|An-74TK-300]], bylo však zcela přepracováno křídlo, prodloužen [[trup letadla|trup]], použity nové ukrajinské [[Záporoží|záporožské]] [[TryskovýProudový motor|proudové motory]] [[Ivčenko D-436|D-436-148]], nová avionika atd. V roce 2003 byly zahájeny přípravy na [[sériová výroba|sériovou výrobu]] ve voroněžském závodě VASO a ukrajinském státním leteckém závodě v [[Charkov|Charkově]]. První let se uskutečnil [[17. prosinec|17. prosince]] [[2004 v letectví|2004]], certifikace letounu, motorů a jednotky [[APU]] AI-450-MS byla dokončena [[26. únor]]a [[2007 v letectví|2007]]. Na Ukrajině byla sériová výroba zahájena v [[Kyjev|kyjevském]] závodě Aviant, v Rusku ve voroněžském VASO.

Prvním uživatelem se staly ukrajinské [[letecká společnost|aerolinky]] [[Aerosvit]], které s tímto strojem zahájily komerční provoz 2. června 2009. První sériový voroněžský stroj, zalétaný 19. července 2009, obdržela letecká společnost [[Rossiya Airlines|Rossija]] (Rossiya) a první komerční let s ním absolvovala 24. prosince 2009.

Přestože současně s An-148 vznikly v Rusku i konkurenční projekty obdobných letounů [[Suchoj Superjet 100]] a [[Tupolev Tu-334]], předpovídají odborníci tomuto stroji dobrou budoucnost. Na začátku roku 2010 byly registrovány asi dvě stovky objednávek, největší zájem projevily společnosti [[Aviakompanija Moskva|Atlant-Soyuz]], [[Polet]] a Rossija. V závodě VASO proto musí řešit otázku nedostatečných výrobních kapacit na pokrytí těchto požadavků, neboť zároveň mají vyrábět i [[Tupolev Tu-204|Tu-204SM]]SM a později [[Irkut MS-21|MS-21]].

O licenční výrobu projevil zájem [[írán]]ský výrobce letadel HESA.{{Kdy?}}{{Doplňte zdroj}}

Dne 5. března 2011, při výcvikovém letu dvou [[pilot]]ů vzdušných sil [[Myanmar]]u, došlo u vesnice Garbuzovo v [[Bělgorodská oblast|Bělgorodské oblasti]], asi 130 km jižně od Voroněže, k [[letecká nehoda|leteckéle]].[[letecká nehoda|tecké nehodě]], při níž zahynuli 4 piloti spolu s navigátorem a mechanikem a stroj byl zcela zničen.

Dne 11. února 2018 se krátce po startu z moskevského letiště [[Letiště Moskva-Domodědovo|Domodědovo]] zřítil [[let číslo 6W703]] [[Saratov Airlines|Saratovských aerolinií]] poblíž vesnice [[Argunovo]]. Všech šest členů posádky a 65 cestujících zemřelo.

== TechnickáTechnické data a výkonyspecifikace ==

* Délka vzletové dráhy: 1750 -– 2100 m

{{Portály|Letectví|Rusko}}