|
Používá se nejen ve [[fyzika|fyzice]] (např. [[Hustota#Měrná hmotnost|hustota hmotnosti]], [[objemová hustota částic]], [[hustota elektrického náboje]] apod.), ale také v jiných oborech vědy (viz např. [[hustota pravděpodobnosti]], [[hustota zalidnění]], [[optická hustota]]).
Je-li uveden pjí v objemu <math>\Delta V</math>, tzn.
Je-li uveden pojem hustota bez dalšího upřesnění, je tím téměř vždy myšlena [[hmotnost]] jednotkového objemu.
Stejný význam má veličina '''objemová hmotnost''', zaváděná pro pórovité a sypké látky.
= hmotností jednotlivých [[hmotný bod|bodů]], které se nacházejí v objemu <math>\Delta V</math>, tzn.
:<math>\Delta m = \sum_{i\in\Delta V}m_i</math>,
kde <math>m_i</math> je hmotnost <math>i</math>-tého hmotného bodu.
=== Motivace k zavedení ===
Bude-li [[žula]] v kompaktní formě,forvětší budehustotu mítnež krychleje o straně 1 mobjemová hmotnost cca 2700 kg, hustota bude tedyjeho 2700pěnové kg/m<sup>3</sup>formy.
Bude-li materiálem žulový štěrk, do nádoby stejného objemu se vejde pouze cca 2000 kg štěrku (obsahujícího i vzduchové mezery), objemová hmotnost bude tedy 2000 kg/m<sup>3</sup>.
Žula ve formě štěrku má tedy jinou objemovou hmotnost než hustotu.
Stejně tak pytel brambor má jinou objemovou hmotnost než je hustota samotného bramboru.
Podobné platí pro pórovité formy látek – např. kompaktní forma nějakého plastu má větší hustotu než je objemová hmotnost jeho pěnové formy.
=
**Objemová Častohmotnost vje praxi používaný dekadický násobekdefik: 1 g/cm<sup>3</sup> = 10<sup>3</sup> kg/m<sup>3</sup>. ▼Objemová hmotnost je definována jako poměr [[hmotnost]]i tělesa ku celkovému [[objem]]u ''V''<sub>c</sub> tělesa včetně pórů, mezer a dutin, tedy objemu stanoveného z tzv. vnějších rozměrů.
* Doporučená značka veličiny: ''ρ<sub>V</sub>''
** Dříve používaná (dnes nedoporučovaná) značka: ''m<sub>V</sub>''
* Jednotky má objemová hmotnost stejné jako hustota:
** Hlavní jednotka v [[soustava SI|soustavě SI]]: 1 kg/m<sup>3</sup> ;
▲** Často v praxi používaný dekadický násobek: 1 g/cm<sup>3</sup> = 10<sup>3</sup> kg/m<sup>3</sup>.
=== Vztah k hustotě ===
Objemová hmotnost látky je veličina závislá nejen na hustotě vlastní látky (v kompaktním stavu), ale i na hustotě látky vyplňující póry.
Vztah je v tomto přiblížení jednoznačně určen poměrem objemu pórů ''V''<sub>0</sub> a objemu celkového ''V''<sub>c</sub>, tzv. [[pórovitost]]í (značené zpravidla ''n''<sub>c</sub>).
Pórovitost je možné stanovit i ze známé objemové hmotnosti a hustoty materiálu, z toho plyne následující vztah:
:.
:<math>n_\mathrm{c} = \frac{V_0}{V_\mathrm{c}} = 1-\frac{\rho_V}{\rho}</math> .
V praxi jsoujso<math>n_\mathrm{c} = \frac{V_0}{V_\mathrm{c}} = 1-\frac{\rho_V}{\rho}</math>u běžné i případy, kdy látku vyplňující póry nelze zanedbat. Pokud je část póru vyplněna vodou, tak je třeba vždy uvést konkrétní vlhkost materiálu, protože jeho objemová hmotnost je větší než v suchém stavu.
Příklady pro dřevo:<ref name="substance">[http://wood.mendelu.cz/cz/sections/Props/?q=node/45 Hustota a pórovitost dřeva], ''wood.mendelu.cz''</ref>
* [[Dřevo]] má hustotu dřevní báze pro všechny druhy dřev skoro stejnou hodnotu a to kolem 1530 kg/m<sup>3</sup>.
* ObjemováObjemovou hmotnosthmotností (v suchém stavu) jese pro např.považuje [[Buk lesní|bukbalsa]] 720s kg/m<sup>3</sup>, v čerstvém stavuhodnotou 980130 kg/m<sup>3</sup>.
* Za dřevo s nejmenší objemovou hmotností (v suchém stavu) se považuje [[balsa]] s hodnotou 130 kg/m<sup>3</sup>.
* Na opačném konci žebříčku je [[guajak posvátný]] s hodnotou 1360 kg/m<sup>3</sup>, tedy velmi blízkou hustotě dřevní báze bez pórů.
| 