Wikipedista:Jan1857/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 857:
=== Zvon přilbice ===
Zvon přilbice pochází pravděpodobně z domácích dílen, vykazuje největší podobnost s nalezenými přilbami z Hradska, Olomouce či Ostrova Lednickego. Zvon vykazuje poškození a opravu, ke které došlo ještě před vznikem otvorů vlivem pozdější koroze. Nánosník k původní přilbici nepatří a byl k ní dán dodatečně později,pravděpodobně účelově pro potřeby [[Legenda|legendy]]. Nánosník i lem totiž nedosedá přesně k plášti zvonu a obě části – tedy zvon i nánosník byly vyrobeny v různém období. Zvon přilby má navíc jiný tvar než Václavova lebka. Kníže Václav by tak sice přilbu na hlavu dát mohl i včetně vycpávek nebo čapky, ale zatímco jeho lebka je výrazně protáhlá, přilba je mnohem více kruhovitá a tak by knížeti v této podobě na hlavě dobře neseděla (názor a výpočet Miroslava Ivanova z roku 1970, počítající s tím , že sv. Václav měl vlasy i na čele).
== Západní svět - západní civilizace ==
'''Západní svět''', '''západní civilizace''' nebo '''Západ''' je pojmenování užívané pro v [[Evropa|Evropě]] vzniklé [[Civilizace|civilizační]] rysy, které se během historického vývoje rozšířily i mimo Evropu, obvykle do míst, kde měly evropské mocnosti rozhodující vliv. Termínem ''západní svět'' bývá zpravidla myšlen soubor sociálních a společenských norem,[[Etika|etických]] a [[Estetika|estetických]] pravidel, ale také [[Konvence|konvencí]], vztahu k [[Vláda|vládě]], k [[náboženství]] nebo k [[Technika|technice]] a [[Technologie|technologiím]]. Někteří autoři (např. [[Benjamin Kuras]]) vymezují ''západní civilizaci'' i na základě [[Lidská rasa|rasové]] příslušnosti.<ref name=":14">{{Citace monografie
| příjmení = Kuras
| jméno = Benjamin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Soumrak bílého muže
| vydání =
| vydavatel = EMINENT
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> Termín ''západní civilizace'' bývá užíván či popularizován mimo jiné některými politiky či intelektuály (např. [[Samuel Huntington]]) v rámci jejich snah o charakteristiku či definování jejich ''rodné'' civilizace a její vymezení vůči ''ostatním cizím'' civilizacím.<ref>HUNTINGTON, S. ''Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu'', Praha: Rybka publishers, 2001</ref>
=== Formování západní civilizace ===
Západní civilizace navazuje mimo jiné na [[Starověk|antickou civilizaci]], ve které se na počátku 1. tisíciletí n. l. začalo šířit [[křesťanství]]. Křesťanství v [[Západořímská říše|západní]] části [[Římská říše|Římské říše]] prošlo poněkud odlišným vývojem, než v její [[Byzantská říše|východní části]] - tento rozdílný vývoj byl způsoben nejen odlišnosti římské a řecké kultury, ale také teologickým i politickým rozdělením západního [[Katolická církev|Katolického]] (později též [[Protestantismus|Protestantského]]) a východního [[Pravoslaví|Pravoslavného]] křesťanství.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Říčan
| jméno = Rudolf
| příjmení2 = Molnár
| jméno2 = Amadeo
| titul = 12 století církevních dějin
| vydání =
| vydavatel = Kalich
| místo = Praha
| rok = 1989
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn =
}}</ref> Formování [[Západní křesťanství|západního křesťanství]] bylo ovlivněno jak vznikem instituce [[Papež|papežství]],<ref name=":0223">{{Citace monografie
| příjmení = Küng
| jméno = Hans
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Malé dějiny katolické církve
| vydání =
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran =
| kapitola = Církev papežů
| strany =
| isbn =
}}</ref> tak vlivnými teology jako např. [[svatý Augustin]]<ref>VEBER, Václav. ''Dějiny sjednocené Evropy'', Praha, 2004, s. 9–39.</ref><ref>''Svatý Augustin a donatismus'' in ''Svatý Augustin - život, dílo a víra'', [http://www.svatyaugustin.estranky.cz/clanky/zivot-aurelia-augustina/svaty-augustin-a-donatismus.html dostupné online zde]</ref> či [[Tomáš Akvinský]]. Vývoj v západní části Evropy byl dále ovlivněn zánikem centrální politické moci na území zaniklé [[Západořímská říše|Západořímské říše]] a specifickým kulturním i politickým vlivem [[Keltové|keltských]], [[Germáni|germánských]] či [[Slované|slovanských]] etnik - v rámci [[christianizace]] západoevropanů docházelo zároveň k pronikání některých původních pohanských kulturních či náboženských prvků do formálně křesťanské kultury, např. nové přidělení křesťanského významu původním pohanským svátkům a posvátným místům, náhrada různých pohanských bohů [[Kult svatých|katolickými světci]] či nahrazení kultů [[Bohyně Matka|bohyní plodnosti]] [[Mariánská úcta|kultem Mariánským]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Eliade
| jméno = Mircea
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Mýtus a skutečnost
| vydání =
| vydavatel = OIKOMENH
| místo = Praha
| rok = 2011
| počet stran =
| kapitola = Přežívání a maskování mýtů
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref name=":6222">{{Citace monografie
| příjmení = Suchánek
| jméno = Drahomír
| příjmení2 = Drška
| jméno2 = Václav
| titul = Církevní dějiny - antika a středověk
| vydání =
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran =
| kapitola = Křesťanské učení a teologie
| strany =
| isbn =
}}</ref><ref>Dušan Třeštík: ''Vznik Velké Moravy'', s. 130, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010</ref><ref name=":011">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref> Světovou dominanci ''západní civilizace'' a šíření jejího vlivu přinesl [[kolonialismus]].<ref>https://www.theguardian.com/politics/2005/aug/20/past.hearafrica05 - The wealth of the west was built on Africa's exploitation Richard Drayton</ref> Podle názoru [[Samuel Huntington|Samuela Huntingtona]] to bylo dáno kulturní nadřazeností západní Evropy, ovšem existují i ekonomické či technologické důvody pro rozšíření vlivu této civilizace.<ref>http://www.nytimes.com/2001/01/13/arts/an-old-key-to-why-countries-get-rich.html - An Old Key To Why Countries Get Rich</ref>
=== Vymezení ===
Západní svět lze chápat z hlediska:
* historického ([[Starověké Řecko]], [[Římská říše]], [[Keltové]], [[Germáni]], [[západní Slované]], [[kolonialismus]], [[studená válka]])
* jazykového
* náboženského ([[Křesťanství]], [[Velké schizma]], [[katolictví]] a [[protestanství]])
* politicko-ekonomického ([[demokracie]], [[industrializace]], velikosti [[Hrubý domácí produkt|HDP]])
* rasové<ref name=":14" />
| |||