Verze z 21. 1. 2018, 03:16 editovat Vojtěch Veselý (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Patroláři 18 088 editací →‎Obyvatelstvo: + Romové a vyloučené lokality značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 2. 2018, 18:07 editovat zrušit editaci Draceane (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Byrokraté, Patroláři, Revertéři, Správci 49 228 editací +Nový Broumov, typo Přejít na další porovnání →
Řádek 41: == Historie == Historie města je od samého počátku spjata s řádem Benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od [[Přemysl Otakar II.\|Přemysla Otakara II.]] Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. Během druhé poloviny 19. století z Broumova odešla skupina převážně německých obyvatel, která následně založila osadu [[Nueva Braunau]] ''(Nový Broumov)'' v [[Chile]].<ref>{{Citace elektronické monografie\| autor =Rakouské velvyslanectví v Santiagu de Chile\| odkaz na autora = \| titul =Bilaterale Beziehungen - Beginn der österreichischen Kolonie in Chile\| url =https://www.bmeia.gv.at/botschaft/santiago-de-chile/bilaterale-beziehungen.html\| datum vydání = \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 30.3.2017\| vydavatel =Bmeia.gv.at\| jazyk = německy}}</ref> == Doprava == Řádek 48: == Obyvatelstvo == Při předposledním sčítání lidu v roce [[2001]] žilo ve městě celkem 8361 obyvatel, z toho bylo 4371 žen (52,3 % ze všech obyvatel). Do věkové kategorie 0 -– 14 let spadalo 1669 obyvatel, do věkové kategorie 15 -– 64 let 5701 obyvatel a do věkové kategorie 65+ spadalo 991 obyvatel. V době svého narození mělo v Broumově trvalý pobyt 4113 lidí, podíl rodáků na celkovém počtu obyvatel tedy činil 49,2 %. V roce 2008 žilo podle odhadů odborníků ve městě asi 800 [[Romové\|Romů]]. Část z nich žila v [[Sociální vyloučení\|sociálně vyloučených]] lokalitách.<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 91: * ''Mírové náměstí'' s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky (bohužel). * ''Morový sloup'' uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny [[Jan Brokoff\|J. Brokoffa]], na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo. [[Soubor:Broumov (10).jpg\|náhled\| upright=0.8\|Morový sloup -– Mírové náměstí]] * [[Broumovský klášter]], mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let ~~1726-1748~~1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie [[Turínské plátno\|Turínského plátna]] a v hrobce tzv. [[Vamberecká mumie\|Vamberecké mumie]]. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765). * [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)\|Kostel sv. Vojtěcha]], gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od [[Matěj Václav Jäckel\|M. V. Jäckela]], v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od [[Václav Vavřinec Reiner\|V. V. Reinera]] a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby. * ''Bývalé gymnázium'' z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady. * Dřevěný ''hřbitovní [[Kostel Panny Marie (Broumov)\|Kostel Panny Marie]]'' s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta ~~1542-1847~~1542–1847. * [[Kostel svatého Václava (Broumov)\|Kostel svatého Václava]], barokní stavba na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera. * Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)\|kostel svatého Petra a Pavla]], založený současně s městem kolem 1265. Halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757 s věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365. * Bývalý špitál s barokním [[Kostel svatého Ducha (Broumov)\|kostelem svatého Ducha]] * [[Dub v Broumově\|Klášterní dub]], památný strom * ''Broumovské divadlo'' je malé divadélko na jehož místě se konala divadelní představení již od 2.pol. 18 století. Původní budova divadla byla r. 1838 poškozena požárem a při opravách byly obnoveny krovy a pozměněno průčelí. Celkově byla budova divadla přestavěna v roce 1902 (hlediště s balkónem, štukovou a malířskou výzdobou, jeviště, šatny) a částečně stavebně upravována v letech 1931 (průčelí). 1935, v 80. letech a v roce 1997 (průčelí).<ref>E. Poche, ''Umělecké památky Čech'' I. Str. ~~125-129~~125–129.</ref> === Okolí === * Soubor barokních kostelů v okolních vesnicích, tzv [[Broumovská skupina]] * Jedinečné klasicistní Broumovské statky, jako specifický prvek místní architektury jenž vznikl v druhé polovině 19. století. * Laudonovy valy na Broumovských stěnách -– jsou zbytky obranných vojenských zákopů na modré turistické trase z Honského sedla na Strážnou horu a na Hvězdu. Laudonovy valy byly vybudovány místním obyvatelstvem (nedobrovolně) a vojskem generála Laudona v roce 1758 za sedmileté války s Prusy. * Broumovský výběžek ukrývá největší pískovcová města kontinentu.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/11042798844-krajinou-domova/214562260510003-skalni-megapole/</ref> Pískovcové věže dosahují výšek přes sto metrů, a právě těchto sto metrů od sebe dělí dva odlišné světy: svět výslunných skalních zahrádek na vrcholcích skal – a temných, vlhkých chodeb pod nimi. Tam panují podmínky srovnatelné s krajinami polárních kruhů. Ale Broumovsko nejsou jen Adršpašsko–Teplické skály. O kus dál se krajinou táhne monumentální přírodní schod, Broumovské stěny. Pod ní leží kotlina s alejemi, kamennými barokními sochami a souborem devíti velkých venkovských kostelů * Umlaufův mlýn v Otovicích u Broumova * Koncertní festival Za poklady Broumovska * Pivovar Broumov -– Olivětín == Kultura == Řádek 139: Soubor:Broumov, klášter, knihovna 02.jpg\|Broumovský klášter, knihovna Soubor:Church of Saint Mary (Broumov) 2.jpg\|Dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie Soubor:Interior of the Church of Saint Mary (Broumov) 2.jpg\|Kostel Panny Marie -– interiér Soubor:Kostel sv. Petra a Pavla.JPG\|Kostel svatého Petra a Pavla Soubor: Broumov, kostel sv. Václava.jpg\| Kostel sv. Václava Řádek 146: == Osobnosti spojené s městem == * [[Arnošt z Pardubic]] (~~1297-1364~~1297–1364), pražský arcibiskup * [[Johann Georg Adalbert Hesselius]] (~~1630-1695~~1630–1695), broumovský měšťan, v letech 1670–1695 správce broumovského panství, autor cenných rukopisů * [[Tomáš Sartorius]] († 1700), opat břevnovský a broumovský * [[Otmar Daniel Zinke]] (~~1664-1738~~1664–1738), opat břevnovský a broumovský * [[Johann Liebieg\|Johann Liebig]] (~~1802-1870~~1802–1870), textilní průmyslník a politik * [[Josef Tichatschek]] (~~1807-1886~~1807–1886), rodák a operní pěvec * [[Julius Lippert (historik)]] (~~1839-1909~~1839–1909), historik a politik * [[Alois Jirásek]] (~~1850-1931~~1850–1931), spisovatel * [[Karl Eppinger]] (1853–1911), rodák, právník a politik * [[Josef Škvorecký]] (~~1924-2012~~1924–2012), spisovatel, vydavatel a exulant * [[Václav Hybš]] (* 1935), hudebník a dirigent * [[Uršula Kluková]] (* 1941), česká herečka == ~~Reference~~Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * ''Ottův slovník naučný'', heslo Broumov. Sv. 4, str. 765 * E. Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'' I. Praha 1977. Str. ~~125-129~~125–129 === ~~Externí~~Související ~~odkazy~~články === * [[Nueva Braunau]] * [[Broumovské stěny]] === Externí odkazy === * {{Commonscat}} * [http://www.broumov.cz Broumov] * [http://www.broumovsko.cz Broumovsko] * [http://www.airbroumov.eu Letiště Broumov] {{Části české obce}}

Broumov: Porovnání verzí