Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

Přidáno 621 bajtů ,  před 6 lety
→‎Nánosník a jeho motiv: doplnění požadovaných referencí z odborných publikací (Merhautová) a úprava: dva přístupy historiků k interpetaci motivu nánosníku.
Smazaný obsah Přidaný obsah
Jan1857 (diskuse | příspěvky)
→‎Nánosník a jeho motiv: doplnění požadovaných referencí z odborných publikací (Merhautová) a úprava: dva přístupy historiků k interpetaci motivu nánosníku.
Řádek 1:
{{Ověřit}}
 
[[Soubor:St Wenceslas helmet.jpg|náhled|Přilbice svatého Václava, pohled zepředu a zleva]]
'''Svatováclavská zbroj''' je součástí korunovačního pokladu [[Svatovítská katedrála|chrámu sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]. Skládá se z [[přílba|přílby]], [[kroužková košile|kroužkové košile]] a pláštíku.
Řádek 11 ⟶ 9:
Nánosník byl zhotoven ve [[Skandinávie|Skandinávii]]<ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref> a k přilbě připevněn dodatečně. Technika plátování stříbra na železo, která byla použita k výrobě nánosníku, byla rozšířena v kovotepeckých dílnách zejména ve druhé polovině 11. a první polovině 12.&nbsp;století.
 
Je na něm vyobrazen motiv ukřižované postavy, interpretovaný- často{{kým?}}tento motiv bývá interpretován buďto jako postava [[Ježíš Kristus|Krista]] nikoliv přibitéhopřibitá ke kříži, nýbržzatímco upoutanéhoněkteří historikové (např. [[Petr Sommer]]<ref name=":0" provazy{{Fakt/dne|20170214073005|}}> či [[Anežka Merhautová]]<ref name=":1">Anežka Merhautová: ''Vznik a význam svatováclavské přilby''. Článek v knize kolektivu autorů: ''Přemyslovský stát kolem roku 1000.'' Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2000, s. 85-92.</ref><ref tedyname=":2" />) postavu ukřižovaného interpretují jako motiv severského pohanství (přivázaný [[Odin|Ódin]]&nbsp;) či jako motiv vzniklý syntézou severského pohanství s křesťanstvím<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" />. Postava ukřižovaného je dle této interpretace připoutána provazy, což je motiv známý spolehlivě pouze ze [[Skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad hlavou ukřižovaného známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikinských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských přileb 8.&nbsp;století, jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. Kristus zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev. Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně Ježíš Kristus, ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin|Ódin]]&nbsp;– připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]]. K této interpretaci ukřižované postavy se přiklání například [[Petr Sommer]] nebo PhDr. [[Anežka Merhautová]]&nbsp;– ta po své analýze helmy (jejiž výsledky publikovala roku 1992<ref name=":2">{{Citace periodika|příjmení = Merhautová|jméno = Anežka|titul = Der St. Wenzelshelm|periodikum = Umění 40|datum = |ročník = 1992|číslo = 3|strany = 169-179|url = }}</ref>) určila vznik helmy do 10.&nbsp;století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením [[Ódin|Ódina]], které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.<ref name=":0">Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury" Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref><ref name=":1" /><ref name=":2" />
 
[[Soubor:St Wenceslas helmet2.jpg|náhled|Přilbice svatého Václava, pohled zprava a&nbsp;dovnitř]]
237

editací