Velký pátek: Porovnání verzí

Na Velký pátek sa neslaví [[mše]]. V [[Katolictví|katolické]] [[liturgie|liturgii]] se čtou z [[Písmo svaté|Písma]] Janovy [[pašije]] často podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za [[katechumen]]y, za jednotu křesťanů, za židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. [[Eucharistie]] se v tento den neslaví. Podává se však [[svaté přijímání]]&nbsp;(z hostií, jež byly proměněny na [[Zelený čtvrtek]]). Výjimky se objevují jen velmi vzácně, např. v roce [[2009]] [[Svatý stolec]] povolil sloužení [[pohřeb]]ní [[mše]] při státním pohřbu 205 obětí [[zemětřesení]], které postihlo kraj [[Abruzzo]] ve střední Itálii.<ref>http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/italie-se-rozloucila-s-obetmi-zemetreseni/370476</ref>

[[Soubor:Lifted.jpg|náhled|Na [[Filipíny|Filipínách]] se někteří věřící nechávají dobrovolně přibít na kříž. Katolická církev však s těmito zvyklostmi nesouhlasí a nepodporuje je.]]

* '''Na Velký pátek''', den Kristova ukřižováníse vážou i některé pověry, jektoré vnesouvisí s křesťanstvím. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.