Klášter augustiniánů (Vrchlabí): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Vrchlabí; přidána Kategorie:Náboženství ve Vrchlabí za použití HotCat
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m umožnění generování automatické mapy na základě údajů v infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - klášter
| jméno = Augustiniánský klášter ve Vrchlabí
| originální jméno =
| obrázek = Vrchlabí (Hohenelbe) - church of St. Augustin (view from cemetery).jpg
| velikost obrázku = 320px
Řádek 7:
| zeměpisná šířka = 50.6288733
| zeměpisná délka = 15.6055236
| loc-map =
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko]]
Řádek 15 ⟶ 14:
| datum založení = [[1705]]
| datum zrušení = [[1950]]
| datum obnovení =
| mateřský klášter =
| dceřiný klášter =
| představený =
| představená =
| znak = NewOSAlogo.png
| velikost znaku = 50px
Řádek 26 ⟶ 25:
 
== Historie ==
[[Soubor:Klášter augustiniánů se zahradou, Vrchlabí.JPG|leftvlevo|náhled|Klášter ze zahrad]]
[[Soubor:Vrchlabí - klášterní zahrada (2).jpg|náhled|Klášterní zahrada]]
[[Soubor:Vrchlabí, kostel sv. Augustina.JPG|náhled|Klášterní kostel sv. Augustina]]
[[Soubor:Klášterní kostel Vrchlabí.JPG|náhled|Interiér kostela]]Klášter ve Vrchlabí byl založen v roce [[1705]] hrabětem [[Maxmilián František Felix z Morzinu|Maxmiliánem Františkem Felixem z Morzinu]], a byli do něj povoláni řeholníci [[Řád augustiniánů|augustiniánského řádu]], inaugurace augustiniánů do kláštera proběhla 28. srpna 1714 na svátek sv. Augustina. Stavba byla budována stavitelem [[Matyáš Auer|Matyášem Auerem]] z [[Rakousko|Rakouska]]. V roce [[1712]] začala stavba konventního kostela, zasvěceného [[Svatý Augustin|svatému Augustinovi]]. Od roku [[1760]] v areálu kláštera provozovali řeholníci lékárnu. V roce [[1881]] byla založena klášterní knihovna. V roce [[1895]] areál vyhořel, zcela obnoven byl až v roce [[1904]].
 
Od roku [[1941]] mělo celé jedno patro pronajaté [[Krkonošské muzeum Vrchlabí|Krkonošské muzeum]] pro své sbírky a expozice – nelze vyloučit, že nastěhování muzea v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo součástí úředně posvěceného útisku řeholníků, jejichž páter Johann Fischer byl zatčen [[Gestapo|Gestapem]], zbaven svěcení a poslán na frontu. Poté, co roku [[1950]] byli [[Řád augustiniánů|augustiniáni]] v rámci [[Akce K]] definitivně vyhnáni, připadly muzeu všechny budovy. Správa muzea provedla řadu necitlivých zásahů, které ustaly až převodem muzea pod [[Správa Krkonošského národního parku|Správu KRNAP]] v roce [[1966]]. Muzeum však nebylo jediným uživatelem, například sklepních prostor využíval státní statek k uskladněné brambor, a to dokonce v přímém sousedství hrobek. O rok později postihla budovy stavební havárie, kdy masa sněhu sjela ze střechy kostela na střechu konventu a významně ji poškodila. Budovy byly pro veřejnost uzavřeny a začala postupná, důkladná, nicméně nijak rychlá rekonstrukce: muzeum se pro veřejnost zčásti otevřelo teprve v roce [[1978]] a jako poslední byl koncem [[1980–1989|80. let]] opraven klášterní kostel.
Řádek 54 ⟶ 53:
=== Související články ===
* [[Seznam kulturních památek ve Vrchlabí]]
* [[Řád augustiniánů|Augustiniáni]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=2198 hrady.cz]