Alexandr Beer: Porovnání verzí

Odebráno 185 bajtů ,  před 2 lety
m
Zkrácení textu, odstranění subjektivních obratů.
m (Kategorie: narození a úmrtí dne)
m (Zkrácení textu, odstranění subjektivních obratů.)
 
== Druhá světová válka ==
V roce 1939 se rozhodl utéct z Protektorátu přes Švýcarsko do Anglie. Na švýcarských hranicích byl však švýcarskými orgány zadržen a předán Německu. Po třítýdenním pobytu v německém vězení byl deportován zpět do Prahy, kde však před cílem cesty z transportu utekl. Poté utekl do Polska, kde se náhodou sešel se svým bratrem. Po [[Invaze do Polska (1939)|napadení Polska]] utekl do Sovětského svazu se skupinou, v níž byl i komunistický senátor [[Antonín Zmrhal]]. Pravděpodobně díky tomu byli podrobeni pouzePo sérii výslechů a třítýdenní internaci v luxusním prostředí v bývalém carském sídle v obci Opalicha a poté jim byla nabídnuta práce. Alexandr Beer přijal práci v textilní továrně u Moskvy.<ref name="pamet" /> Oženil se se španělskou interbrigadistkou, která utekla před Francovým režimem do SSSR.<ref name="pamet2" />
 
Po [[Operace Barbarossa|napadení Sovětského svazu Německem]] (22. června 1941) se nejprve s domobranou účastnil budování zákopů na obranu Moskvy, poté mu byla povolena evakuace a odjel se ženou do kazašské [[Karaganda|Karagandy]], kde si opět našel práci v textilním průmyslu. Poté napsal plukovníku [[Ludvík Svoboda|Svobodovi]], aby si jej vyžádal do [[1. československý armádní sbor|nově tvořené armády]] v [[Buzuluk (město)|Buzuluku]], protože bez této podpory nebylo jeho žádosti o propuštění vyhověno.<ref name="pamet2" /><ref name="pamet" />
 
Účastnil se bitvy u [[Bitva u Sokolova|Sokolova]], v níž byl velitelem minometného roje, byl zraněn a dostal se do nemocnice v [[Mičurinsk]]u.<ref name="pamet" /> Zde se mladé lékařce podařilo zachránit před amputací nohu, kterou postihla [[gangréna]].<ref name="tritanky" /> Poté se, zřejmě omylem, dostal k [[Bitva v Kurském oblouku|bitvě u Kurska]], kde díky svým znalostem [[němčina|německého jazyka]] tlumočil u výslechů německých důstojníků [[Wehrmacht]]u a [[Waffen-SS|SS]],<ref name="pamet" /> při nichž bylo údajně využíváno i mučení.<ref name="tritanky" />. Poté se dostal do Novochopersku k československým vojákům, absolvoval cvičení a nějakou dobuučil se učil v důstojnické škole<ref name="pamet2" />. a potéPoté se jako velitel tanku účastnil [[Bitva o Kyjev|bitvy o Kyjev]], [[Žytomyrsko-berdyčevská operace|bitvy o Bílou Cerekev]] a [[Korsuň-ševčenkovská operace|o Žaškov]]. Po příchodu na [[Volyň]] byl velitelem tankového učiliště na výcvik [[Volyňští Češi|volyňských Čechů]] v [[Sadagura|Sadaguře]]. Účastnil se [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operace]], při níž byl v [[Nižný Komárnik|Nižném Komárniku]] opět raněn.<ref name="pamet" /> Jako zástupce velitele tankového [[Prapor (jednotka)|praporu]] se podílel na [[Ostravská operace|osvobození Ostravy]] a [[Pražská ofenzíva|Prahy]].<ref name="vyznamenani" /> V závěru ostravské operace se stal technickým důstojníkem praporu.<ref name="pamet2" />
 
== Po válce ==
Byl dlouholetým místopředsedou [[Československá obec legionářská|Československé obce legionářské]],<ref name="vyznamenani" /> a to do 4. června 2011.<ref>[http://www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/o-nas/organizacni-struktura-csol/predsednictvo-republikoveho-vyboru Předsednictvo republikového výboru], Československá obec legionářská („Řádný sněm ČsOL dne 4. června 2011 zvolil předsednictvo Republikového výboru…“)</ref><ref>[http://obeclegionarska.cz/csol.php?mid=0&pid=100 Předsednictvo Republikového výboru ČsOL (PRV)], [http://web.archive.org/web/20100618223718/http://obeclegionarska.cz/csol.php?mid=0&pid=100 archivní verze k 18. 6. 2010], web.archive.org</ref>
 
V roce 2011 protestoval proti „pomníkupomníku nacistům“sudetoněmeckým či „sudetoněmeckým esesákům“esesákům v [[Nový Bor|Novém Boru]],<ref name="tritanky" /> věnovanému osmi zdejším Němcům, z toho třem starcům a dvěma ženám, kteří byli za údajné přechovávání zbraní 2. června 1945 na náměstí v Novém Boru nejprve několik hodin mučeni a potom zastřeleni příslušníky československé armády a revoluční gardy a jsou pohřbeni v hromadném hrobu na neznámém místě. Tzv. symbolický hrob na novoborském lesním hřbitově na hrobovém místě pronajatém k tomu účelu radou města na své náklady v roce 2006 vybudovala rodina MUDr. A. Trägera, který 3. června 1945 utekl z transportu odsouvaných Němců organizovaného Rudou armádou a jako nezvěstný byl později prohlášen za mrtvého. Nejméně jedna ze zastřelených osob byla příslušníkem NSDAP a dr. Träger byl členem jak NSDAP, tak SS. Alexandr Beer se přidal k místním odpůrcům pomníku, kteří jej považují za nepatřičný a za obcházení zákona o pohřebnictví. Alexandr Beer jej označil za projev revanšismu. Události věnoval Jan Tichý novelu a divadelní hru „32 hodin mezi psem a vlkem“, která podle odpůrců lživě očerňuje příslušníky československé armády a „je možné ji vnímat jako jistou obhajobu oněch popravených německých mužů a žen“.<ref>Jitka Lenková: [http://www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/clanky-a-reporty/z-cinnosti-csol/archiv/2011/412-br--alexander-beer-diskutoval-v-novem-boru Br. Alexander Beer diskutoval v Novém Boru], Československá obec legionářská, 5. 3. 2011</ref> Divadelní hra například označuje československé vojáky za příslušníky armády gen. Ludvíka Svobody, ačkoliv ve skutečnosti se akce účastnily výhradně vojenské síly sestavené v Mladé Boleslavi a popravu vykonal 47. pěší pluk pod velením podplukovníka Josefa Sekáče.<ref>Antonín Nešpor: [http://www.lidice.cz/kultura_sport/udalosti/20110225%20Jak%20to%20vid%C3%ADm.html Jak to vidím?], Lidice.cz, Zpravodaj, 25. 2. 2011</ref>
 
28. října 2012 mu prezident [[Václav Klaus]] propůjčil [[Řád Bílého lva]] vojenské skupiny za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost. Ve zdůvodnění jeho udělení bylo též konstatováno, že za své hrdinství obdržel řadu vysokých vojenských vyznamenání a že stále aktivně působí na veřejnosti a především pak mezi mládeží a svým veřejným vystupováním přispívá k udržování a šíření odkazu národního odboje.<ref name="vyznamenani">[http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/7450.shtml Prezident udělil státní vyznamenání], Hrad.cz, 28. 10. 2012</ref>
307

editací