Stuttgart: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 44:
[[Vilém I. Württemberský]] byl korunován v 1816 v pořadí druhým králem a započal v další výstavbou města. Za jeho vlády byl postaven například Vilémův palác (německy Wilhelmspalais, dnes součást [[Městská knihovna Stuttgart|stuttgartské knihovny]]), nová nemocnice, státní galerie a univerzita. V roce 1818 zasáhla celou Evropu katastrofální neúroda, kterou se pokusil král se svou manželkou [[Kateřina Pavlovna|Kateřinou Pavlovnou]] zmírnit sponzorováním oslav sklizně, a tak vznik jeden z nejstarších pivních festivalů ve střední Evropě tzv. ''Cannstatter Volksfest''.
 
V roce 1845 byla do Stuttgartu dovedena železnice a ve městě propukla naplno průmyslová revoluce. Díky vznikajícím továrnám se do města začali stehovatstěhovat dělníci s rodinami a Stuttgart během krátké chvíle ztrojnásobil počet obyvatel (v 1834 mělo město 35 tisíc obyvatel a v roce 1871 přes 91 tisíc). Město se stalo sídlem průkopníků automobilového průmyslu jako [[Karl Benz]], [[Gottlieb Daimler]], [[Wilhelm Maybach]] či [[Robert Bosch]]. V roce 1871 došlo ke [[sjednocení Německa]] a začlenění království do nově vzniklého [[Německé císařství|Německého císařství]]. Během [[První světová válka|První světové války]] podnikli spojenci dva nálety na město s cílem na místní kasárny. Po porážce Německa ve válce proběhla v roce 1918 ve Stuttgartu tzv. [[Listopadová revoluce (Německo)|Listopadová revoluce]], která svrhla království a zavedla [[Výmarská republika|novou republiku]]. V roce 1920 se na krátkou dobu stal Stuttgart sídlem německé vlády, protože v Berlíně probíhal tzv. [[Kappův puč]].
=== Období nacismu ===
[[Soubor:Stuttgart,_Royal_Air_Force_Bomber_Command,_1942-1945._CL3437.jpg|náhled|Zdevastované centrum města na konci války]]