Druhá punská válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
mBez shrnutí editace
Řádek 96:
Mladý Scipio zatím pokračoval v Hispánii ve svém úspěšném tažení. V roce [[206 př. n. l.]] porazil nejmladšího Hannibalova bratra, [[Mago Barkas|Magona]], v [[Bitva u Ilipy|bitvě u Ilipy]] a v dalším roce dobyl kartaginský přístav Gades (dnešní [[Cádiz]]), což znamenalo definitivní zánik kartaginské přítomnosti v Hispánii. Potom napřel Scipio diplomatické úsilí do Afriky, kde se snažil získat spojence mezi [[Numidie|Numiďany]]. Avšak římští senátoři se stále ještě zdráhali dovolit svému vojevůdci útok do severní Afriky, neboť věřili, že rozhodujícího vítězství nad Kartaginci bude dosaženo v Itálii. Scipio chtěl přesto podniknout invazi do Afriky a přinutit tak Hannibala k odchodu z Itálie. I přes odmítavé stanovisko senátu vyslal k jejím břehům menší flotilu, aby zde drancovala pobřeží. Kartaginci se následně cítili ohrožení a hledali pomoc u různých domorodých kmenů.
 
Osud Kartága ve válce se začal naplňovat a jeho spojenci od něho odpadli. Boje v Ibérii byly skončeny naprostým vítězstvím Říma a makedonské aspirace na [[Balkán]]ě byly odraženy. Římané nyní mohli shromáždit své síly v Itálii a zahájit přímý postup proti Kartagincům. V roce [[204 př. n. l.]] přistál Scipio s legiemi u Uticy v severní Africe. Kartaginci se pokusili odříznout svojí flotilou římské vojsko z moře, avšak neuspěli. Po počátečním diplomatickém nezdaru, kdy se s Kartágem spojil jeho dosavadní nepřítel, numidský král [[Syfax]], se Scipionovi podařilo získat na svou stranu jiného [[Numidie|numidského]] náčelníka jménem [[Massinissa]] a společně s ním vytáhl proti Kartágu. S jeho pomocí pak Scipio překvapil a porazil Syfakovy vojáky tábořící u řeky [[Bitva u Bagrades|Bagrades]] (dnes [[Medžerda]]).
 
Kartaginský senát správně vyhodnotil závažnost situace a vyslal ke Scipionovi delegaci, která ho požádala o mír. Římský vojevůdce však stanovil tvrdé podmínky: Kartágo mělo stáhnout svá vojska z [[Evropa|Evropy]], vzdát se všech svých evropských územích a vydat svoji flotilu Římanům. Tyto podmínky byly pro Kartagince nepřijatelné a vyzvali proto Hannibala k návratu. Hannibal se tak v roce [[203 př. n. l.]] po dlouhých patnácti letech bojů rozhodl opustit Itálii a vrátit do Afriky.