Jihočeský kraj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 196:
}}</ref> Ve 2. a 1. století př. n. l. existovala keltská [[oppidum|oppida]] [[Oppidum Třísov|Třísov]], [[Zvíkov (hradiště)|Zvíkov]], [[Oppidum Nevězice|Nevězice]]. Na přelomu letopočtu vystřídala postupně upadající keltskou společnost expanze [[Germáni|germánských kmenů]].
 
Od [[6. století|6.]] až [[7. století]] začali na území dnešního Jihočeského kraje pronikat [[Slované]]. Osídlení vznikalo postupně tak, jak pronikání Slovanů na území dnešního Jihočeského kraje umožňovala neúrodná zalesněná krajina. Od 2. poloviny [[8. století]] budovali Slované opevněná hradiště, z nichž řada byla postavena na místech bývalých keltských hradišť – [[Litoradlice]], [[Nuzice]], [[Boletice]], [[Boudy]], [[Chřešťovice]], [[Jáma (Mičovice)|Jáma]], [[Hradiště u Libětic]], [[Hradec u Němětic]] či [[Skočice]].
[[Soubor:Zvíkov Castle from Kopaniny (3).JPG|thumb|left|Hrad Zvíkov nad přehradní nádrží Orlík je jedním z mnoha hradů nacházející se na území kraje]]
Podle [[Kosmova kronika|Kosmovy kroniky]] sahalo v [[10. století]] k hradištím [[Chýnov]], [[Doudleby]] a [[Netolice]] území českého knížecího rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]]. Vzhledem k nespolehlivosti tohoto pramene je však takový rozsah Slavníkovského panství zpochybňován (patrně jim patřila pouze oblast [[Libice nad Cidlinou|libicko]]-[[malín]]ská). Každopádně nejpozději od konce [[10. století]] náleželo území dnešního Jihočeského kraje do sféry vlivu knížecího rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Ve [[12. století]] získali jako léno od panovníka četné državy na jihu Čech přemyslovští družiníci [[Vítkovci]]. Vítkovci (především Rožmberkové) si záhy vybudovali takovou moc, že se za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] dostávali do konfliktů se samotným králem, který usiloval s využitím [[Sudetští Němci|německé]] [[kolonizace]] (započaté již jeho předchůdci) propojit své dosavadní državy v Čechách s nově získanými územími v Rakousku a proto zakládal nové opěrné body v dosud řídce osídlené oblasti na česko-rakouském pomezí. Této snaze Rožmberkové zdatně konkurovali (např. klášter [[Zlatá Koruna]] versus klášter [[Vyšší Brod]]). Ve [[13. století]] se rovněž zformovala z původních osad a sídlišť nejstarší města: [[Písek (město)|Písek]], [[Jindřichův Hradec]], [[Netolice]], [[České Budějovice]], [[Nové Hrady]], [[Třeboň]] a [[Volyně]], jejichž zachovalá jádra jsou dnes ve většině případů památkově chráněná.