Dějiny Prahy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nepoužíváme pevně nastavené px, rv, -zkr |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
[[File:Václav Hollar - Great View of Prague - Google Art Project.jpg|náhled|[[Václav Hollar]] vytvořil [[Velký prospekt Prahy z Petřína|pohled na Prahu]] podle svých kreseb z návštěvy v roce 1636]]
[[Soubor:Pohled na Prahu Praga caput Regni Bohemiae Ouden Allen.jpg|thumb|[[Folbert van Alten-Allen]], Pohled na Prahu roku 1686]]
Praha se stala významným centrem na konci [[9. století]], kdy si ji volí za sídlo [[Přemyslovci]], kteří začali budovat [[české knížectví|české]] blobectvý. Rozvíjející se [[podhradí]] na obou březích Vltavy obklopující přemyslovské [[hradiště]] a později [[hrad]] se ve [[13. století]] proměnilo na opevněné vrcholně [[středověké město]]. Rozšíření a všestranného rozvoje se Praze dostalo za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]], kdy se stává hlavním městem [[Svatá říše římská|římské říše]]. Zcela jiný význam nabyla Praha za [[Husitství|husitských bouří]], kdy [[pražský svaz]] byl jednou z nejdůležitějších politických stran v zemi.
Nabyté postavení Praha na počátku novověku opět ztratila, hospodářské výhody vůči šlechtě ([[1517]] [[svatováclavská smlouva]]) a zejména politicky po neúspěšném [[Stavovský odboj roku 1547|stavovském povstání 1547]]. Kulturně se však město rozvíjelo, zejména v době panování uměnímilovného [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], kdy se opět stala hlavním městem říše. V průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a době [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorské]] Praha poklesla na úroveň provinčního města, kde panovník sídlí jen výjimečně. Současně však přichází nový, [[Baroko|barokní sloh]], který ve své vrcholné [[České baroko|zdomácnělé podobě]] proměnil tvář města a obohatil jej o řadu charakteristických památek.
Řádek 27:
Rok [[1348]] se do dějin [[Praha|Prahy]], ale i celé [[Střední Evropa|střední Evropy]], zapsal založením první [[univerzita|univerzity]] na sever od [[Alpy|Alp]] a na západ od Rýna. Pražská univerzita, dnes známá jako [[Univerzita Karlova]], vznikla zakládající listinou papeže (bulou) [[Klement VI.|Klementa VI.]], potvrzenou v [[Avignon]]u [[26. leden|26. ledna]] [[1347]] a listinou vydanou [[7. duben|7. dubna]] 1348 králem [[Karel IV.|Karlem IV.]] v roce
[[Soubor:Betlem2.jpg|vpravo|náhled|Betlémská kaple na
Tím ovšem rozvoj za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] neskončil. V téže době bylo založeno [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]], díky kterému se Praha rozšířila o velký pruh území vedoucí od dnešního [[Florenc]]e až k [[Vyšehrad]]u a stala se největším městem [[Střední Evropa|střední Evropy]] a celé oblasti na sever od Alp a na východ od [[Rýn]]a.<ref>Dějiny obyvatelstva českých zemí. Mladá fronta, Praha 1996. S. 51</ref>. Počet obyvatel Prahy však nedosahoval ani poloviny počtu obyvatel měst jako jsou [[Benátky]], [[Florencie]], [[Milán]], [[Janov (Itálie)|Janov]], [[Řím]], nebo [[Paříž]].<ref>https://books.google.cz/books?id=FBSGziQyjGsC&pg=PA30&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false</ref>
Řádek 39:
Další významnější událostí pak bylo zvolení [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] za krále zemským sněmem na Staroměstské radnici [[27. únor|27. února]] [[1458]]. I když se snažil být králem [[Utrakvismus|utrakvistů]] i katolíků, náboženské napětí se nedařilo překonat. Katolické zahraničí k českým husitům chovalo silný odpor.
==
{{Podrobně|Dějiny Prahy 1523-1784}}
| |||