|
Jako '''koprolálie''' se označuje opakované nutkání resp. sklon k používání výrazů, označovaných též jako fekální řeč resp. fekální výroky<ref>Takto např. Peters, U. H. (1984 ff). Wörterbuch der Psychiatrie und medizinischen Psychologie. München [u. a.]: Urban & Schwarzenberg</ref>.
Pojem '''koprolálie''' pochází z řečtiny (κοπρολαλία), kde κόπρος (kópros) znamená [[výkal]] a λαλώ (laló) znamená já mluvím, já říkám. Analogicky pak pojem koprolal jako označení osoby takového chování. ▼
Jako koprolálie se označuje opakované nutkání resp. sklon k používání výrazů, označovaných též jako fekální řeč resp. fekální výroky<ref>Takto např. Peters, U. H. (1984 ff). Wörterbuch der Psychiatrie und medizinischen Psychologie. München [u. a.]: Urban & Schwarzenberg</ref>, obdobněObdobně renomovaný lékařský slovník LaRoche<ref>Roche Lexikon Medizin, hrsg. von Hoffmann-La Roche AG a Urban & Fischer, Urban & Fischer, Mnichov, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm, 1998</ref> klasifikuje koprolálii jako fekální řeč, sklon k užití výrazů z oblasti trávicí činnosti. Známý slovník Pschyrembel<ref>Pschyrembel Klinisches Wörterbuch. Begründet von Willibald Pschyrembel. Bearbeitet von der Wörterbuchredaktion des Verlags. 260. Auflage. De Gruyter, Berlin 2004, ISBN 3-11-017621-1 bzw. ISBN 3-11-018171-1</ref> pak pojem zužuje jako nucené použití takových výrazů. Podle Fialy a Růžičky se jedná o „vykřikování neslušných slov“<ref name="zlobivé děti">Ondřej FIALA, Prof. MUDr. Evžen RŮŽIČKA DrSc., Touretteův syndrom: Zlobivé, nebo nemocné děti?, online viz [http://www.sanquis.cz/index.php?linkID=art440 sanquis.cz]</ref>.
Podle Fialy a Růžičky se jedná o „vykřikování neslušných slov“<ref name="zlobivé děti">Ondřej FIALA, Prof. MUDr. Evžen RŮŽIČKA DrSc., Touretteův syndrom: Zlobivé, nebo nemocné děti?, online viz [http://www.sanquis.cz/index.php?linkID=art440 sanquis.cz]</ref>.
Mimo to je pak koprolálie známa také jako neurologicko-psychiatrický symptom např. u [[Touretteův syndrom|Touretteova syndromu]], kde je však typický pouze pro malou část takto postižených; podle odhadů je koprolálie typická pro 30 procent nebo pouze 14 procent<ref name="zlobivé děti" /> pacientů s Touretteovým syndromem.
Koprolálie se také objevuje, jak je nejvíce známo, jako slohový prostředek v pornografické literatuře (např. u [[Henry Miller|Henryho Millera]]).
▲Pojem '''koprolálie'''Výraz pochází z řečtiny (κοπρολαλία), kde κόπρος (kópros) znamená [[výkal]] a λαλώ (laló) znamená já mluvím, já říkám. Analogicky pak pojemJako koprolal jakose označeníoznačuje osobyosoba takového chování.
Příbuznými termíny jsou [[kopropraxie]], což je provádění gest obscénní povahy a [[koprografie]] zahrnující tvorbu obscénních dopisů nebo kreseb.
|
