Praha 7: Porovnání verzí

'''[[Městská část a městský obvod|Městský obvod]] Praha 7''' se spádovým centrem v [[Holešovice|Holešovicích]] poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v podobném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku [[1990]] byl předefinován výčtem městských částí, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily. Rozkládá se severně od historického centra Prahy převážně na levém břehu [[Vltava|Vltavy]] a uvnitř jejího velkého [[meandr]]u, ale menší částí území zasahuje i na její pravý břeh. Je prodloužením centra Prahy a zahrnuje jak oblasti husté obytné a průmyslové městské zástavby, tak obchodní zóny a rozsáhlé parky a přírodní území ([[Letná]], [[Stromovka (Praha)|Stromovka]], [[Troja]] se [[Zoologická zahrada Praha|zoologickou]] a [[Pražská botanická zahrada|botanickou zahradou]] a přírodními rezervacemi). S centrem je spojena červenou [[C (linka metra v Praze)|linkou C]] pražského metra a [[Tramvajová doprava v Praze|systémem tramvají]].▼

== Obvod Praha 7 v letech 1949–1960 ==▼

Poprvé existoval obvod Praha 7 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období [[1. duben|1. dubna]] [[1949]] – [[30. červen|30. června]] [[1960]] na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej část [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]], část Bubenče, část Libně a část Troje.▼

Základem obvodu Praha 7 byl dosavadní obvod [[Praha VII]] – Holešovice. Římské číslo VII. označovalo [[Holešovice-Bubny]] jako v pořadí sedmou část [[Královské hlavní město Praha|Královského hlavního města Prahy]] již po jejich připojení roku 1884, v systému členění [[Velká Praha|Velké Prahy]] zavedeném k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb. bylo toto tradiční označení čtvrti zahrnuto do číslování městských obvodů, avšak pouze formálně, protože centrální pražské obvody I.–VII. tvořily dohromady jeden volební obvod. Rok 1949 tak znamenal částečné obnovení samosprávy Holešovic-Bubnů po 61 letech. Podletenská část Bubnů však v roce 1949 připadla do obvodu [[Praha 1 (1949)|Praha 1]], zato k Praze 7 přibyla část Bubenče z dosavadního obvodu [[Praha XIX]] - Dejvice (zejména [[Stromovka (Praha)|Stromovka]] i s [[Výstaviště Praha|Výstavištěm]] a bubenečská část [[Letná|Letné]]) a části Libně a Troji z dosavadního obvodu [[Praha VIII]] - Libeň.▼

== Obvod Praha 7 od roku 1960 ==▼

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 7. Ten se výrazně neliší od obvodu Praha 7 v předchozím členění, Holešovice-Bubny však byly při té příležitosti přejmenovány na Holešovice a označení Bubny se začalo vytrácet z obecného povědomí. Protože je Praha 7 jedním ze 4 pražských centrálních obvodů, nedotklo se jí rozšiřování Prahy v letech 1960–1974. Od 24. listopadu 1990 do konce roku 1991 bylo území obvodu totožné s územím městské části Praha 7, k 1. lednu 1992 vznikla v severní části jeho území na pravém břehu Vltavy nová městská část [[Praha-Troja]].▼

Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, s účinností od 24. listopadu 1990 a poté znovu [[Statut hlavního města Prahy]] (vyhláška hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. HMP) s účinností od 1. července 2001 vymezily [[Městská část a městský obvod|městskou část]] Praha 7. Zahrnuje téměř celé [[katastrální území]] [[Holešovice]], asi polovinu [[katastrální území|katastrálního území]] [[Bubeneč|Bubenče]] a malou část katastrálního území [[Libeň|Libně]]. Do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1991]] patřila k Praze 7 také jihozápadní (dolní) část katastrálního území [[Troja]], která se od [[1. leden|1. ledna]] [[1992]] v rámci obvodu osamostatnila jako městská část [[Praha-Troja]].▼