Karen Blixenová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Osobnosti na dánských bankovkách za použití HotCat |
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Novela - změna odkazu/ů na novela (literatura) |
||
Řádek 8:
Roku [[1914]] se provdala za svého švédského bratrance [[baron Bror Blixen-Fineca|barona Brora Blixena-Fineca]] a společně s ním zakoupila farmu s kávovými plantážemi nedaleko [[Nairobi]] v [[Keňa|Keni]]. Manželství však ztroskotalo, farma zkrachovala a po smrti svého anglického přítele [[Denis Finch Hatton|Denise Finch Hattona]] se Blixenová nemocná a téměř bez prostředků vrátila do [[Dánsko|Dánska]], kde pak v rodném [[Rungstedlund]]u severně od [[Kodaň|Kodaně]] žila po zbytek života.
V průběhu let, která trávila v [[Afrika|Africe]] pokračovala v literárních pokusech a vydala časopisecky loutkovou komedii ''Sandhedens haevn'' ([[1926]], Jak se pravda pomstila). Prosadila se však až anglicky psanou a v [[Spojené státy americké|USA]] velmi úspěšnou sbírkou [[novela (literatura)|novel]] ''[[Seven Gothic Tales]]'' ([[1934]]), kterou sama přeložila do dánštiny jako ''Syv fantastiske fortaellinger'' ([[1935]], ''Sedm fantastických příběhu''). Anglická verze vyšla pod autorským pseudonymem [[Isaak Dinesen]], stejně jako další anglicky psaná díla Blixenové. Všechny její dánské knihy vyšly pod jejím vlastním jménem, většinou v jejím vlastním překladu do [[dánština|dánštiny]].
Léta strávená v [[Afrika|Africe]] jsou inspirací polofiktivní a polovzpomínkové knihy ''"Out of Africa"'' – ''Min afrikanske farm'' ([[1937]] – ''Africká farma'', č. [[1948]], [[Vzpomínky na Afriku]], č. [[1992]]). Úspěch prvních dvou knih zbavil Blixenovou existenčních starostí, stejně jako dlouhodobé onemocnění ji ale i tvorba stála mnoho sil a tak další díla přicházela s delšími přestávkami.<ref name="cernik">ČERNÍK, Zbyněk a kolektiv autorů. Slovník severských spisovatelů: dánská literatura, faerská literatura, finská literatura, finskošvédská literatura, fríská literatura, islandská literatura, nizozemská literatura, norská literatura, švédská literatura. 1. vyd. Praha: Libri, 1998, s. 103–105. ISBN 80-85983-21-4.</ref>
Řádek 15:
Blixenová psala [[Dánština|dánsky]] i [[Angličtina|anglicky]]. Těžiště jejího díla je v útvaru dlouhé [[povídka|povídky]]. Děj většiny v z nich se odehrává v období od pol. [[18. století]] do pol. [[19. století]], hrdiny jsou většinou postavy z vyšších společenských kruhů nebo naopak archetypální, sociálně nezařazení představitelé „duchovní aristokracie“, a jejich společným rysem je protinaturalistická vypravěčská technika s důrazem na osobu autora, respektive vypravěče, vyznačujícího se až božskou všemocností ve vztahu k literárním postavám (oblíbeným motivem Blixenové jsou loutky).
V souladu s dobovou lokalizací děje charakterizuje [[novela (literatura)|novely]] i lehce archaizovaný a vysoce formalizovaný jazyk. Mezní situací příběhů Karen Blixen je obvykle chvíle existencionálního osudového rozhodování (v tom se autorka jeví jako dědička a pokračovatelka [[Søren Kierkegaard|Sørena Kierkegaarda]]). Pronikavá autorská ironie, jež na sebe někdy bere podobu [[dekadence|dekadentní]], stylizované a na odiv stavěné cyničnosti, brání přehnanému patetizování. Snahu o zobecnění a širší psychologickou platnost příběhů podtrhují všudypřítomné vazby s dědictvím kulturního světa evropského i mimoevropského, v němž se postavy Blixenové pohybují. Pod pláštěm historických převleků skrývá Blixenová vysoce kritický postoj k měšťáckým hodnotám a úzkoprsé morálce.
Moderní [[feminismus|feministická]] kritika rovněž upozorňuje, že nositelem síly a energie jsou u Blixenové často ženské postavy, zatímco muži mívají spíše sklon ke slabošství.<ref name="cernik" />
| |||