Fyzika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Reverted to revision 15552346 by Egg (talk): Bezref. (TW)
značka: vrácení zpět
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
'''Fyzika''' (z [[řečtina|řeckého]] φυσικός (''physikos''): přírodní, ze základu φύσις (''physis''): ''[[příroda]]'', [[archaismus|archaicky]] též ''silozpyt'') je [[věda|vědní]] obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů. Popisuje vlastnosti a projevy [[hmota|hmoty]], [[antihmota|antihmoty]], [[vakuum|vakua]], [[základní interakce|přírodních sil]], [[světlo|světla]] i neviditelného [[záření]], [[teplo|tepla]], [[zvuk]]u atd. Vztahy mezi těmito objekty fyzika obvykle vyjadřuje [[matematika|matematickými]] prostředky. Mnoho poznatků fyziky je úspěšně aplikováno v praxi, což významně přispívá k rozvoji [[civilizace|civilizace pornhub]].
[[Soubor:ShuttlePlumeAtSunset.jpg|náhled|[[Slunce]] těsně po západu osvětluje horní část oblačné stopy [[Kosmický raketoplán|raketoplánu]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] ([[STS-98]]), zatímco spodní část je ve stínu [[Země]]. [[Oblak]] vrhá stín směrem k [[Měsíc]]i, který je téměř v úplňku, a tedy přímo naproti Slunci. [[Barva|Barvu]] [[obloha|oblohy]] i [[světlo|světla]] na oblaku určuje [[Rayleighův rozptyl]].]]
'''Fyzika''' (z [[řečtina|řeckého]] φυσικός (''physikos''): přírodní, ze základu φύσις (''physis''): ''[[příroda]]'', [[archaismus|archaicky]] též ''silozpyt'') je [[věda|vědní]] obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů. Popisuje vlastnosti a projevy [[hmota|hmoty]], [[antihmota|antihmoty]], [[vakuum|vakua]], [[základní interakce|přírodních sil]], [[světlo|světla]] i neviditelného [[záření]], [[teplo|tepla]], [[zvuk]]u atd. Vztahy mezi těmito objekty fyzika obvykle vyjadřuje [[matematika|matematickými]] prostředky. Mnoho poznatků fyziky je úspěšně aplikováno v praxi, což významně přispívá k rozvoji [[civilizace]].
 
== Rozdělení fyziky ==
Fyziku lze velmi obecně rozdělit podle metod na [[teoretická fyzika|teoretickou fyziku]], [[Experimentální fyzika|experimentální fyziku]], [[numerická simulace|numerické simulace]] a [[aplikovaná fyzika|aplikovanou fyziku]]. Teoretická fyzika se snaží vyvodit z matematických objevů a experimentálních výsledků obecnější platnost zákonů a určit teoretické hranice jejich platnosti. Cílem experimentální fyziky je potvrzení nebo vyvrácení existující teorie. Často přitom dochází k jiným novým objevům. Numerické simulace umožňují udělat si představu o důsledcích přírodních zákonů za daných podmínek a dávají předpovědi ověřitelné pozorováním. Aplikovaná fyzika vychází z potřeb praxe. Její rozvoj je motivován potřebami z výroby, lidské spotřeby a z potřeby ochrany životního prostředí. Hranice mezi tímto dělením nejsou striktní. Příkladem metody a přechodu mezi experimentálníexperientální a teoretickouteoretickoukouprolínají fyzikou,několika přirůznými nížobory, se využívají poznatky z vědy o [[Informační věda|informatice]]roto je modelování fyzikálních stavů atřeba dějůbrát spřehled pomocíjen informačníchjako technologií.orientační
 
Následující tabulka je přehledem mnoha oborů a podoborů fyziky společně s teoriemi a tématy, které zahrnují. V mnoha případech se podobory prolínají několika různými obory, proto je třeba brát přehled jen jako orientační.
{| class="wikitable"
!Obor || Podobory || Hlavní teorie || Témata
|-
|
| [[Mechanika]]
|
| [[mechanika hmotného bodu|Mechanika hmotných bodů]] a [[mechanika tuhého tělesa|tuhého tělesa]]; [[analytická mechanika]]; [[gravitace|gravitační silové pole]]; [[mechanika kontinua]] – mechanika [[pružnost]]i a [[Pevnost (fyzika)|pevnosti]], [[mechanika tekutin]], [[reologie]] a mechanika sypkých látek; [[speciální teorie relativity]]; [[mechanické kmitání]] a [[mechanické vlnění|vlnění]], [[akustika]]; mechanika [[teorie chaosu|chaotických systémů]]
|
| [[Newtonovy pohybové zákony]], [[Newtonův gravitační zákon]], diferenciální (např. [[d'Alembertův princip|d'Alembertův]]) a integrální (např. [[Hamiltonův princip|Hamiltonův]]) principy mechaniky, [[Lagrangeovy pohybové rovnice]], [[Hamiltonovská formulace mechaniky#Hamiltonovy rovnice|Hamiltonovy kanonické rovnice]], [[Hamiltonova-Jacobiho rovnice]], [[Joseph Louis Lagrange|Lagrangeova]] formulace teorie [[Fyzikální pole|pole]] a [[teorém Noetherové]], [[Einsteinův princip relativity]], [[teorie chaosu]]
| [[síla]], [[práce (fyzika)|práce]], [[energie]], [[hybnost]], zákony zachování energie, hybnosti a momentu hybnosti, [[deformace]], proudění, [[Poissonovy závorky]], [[Lagrangeova funkce]], [[Hamiltonova funkce]], [[Lorentzova transformace]], [[kontrakce délek]], [[dilatace času]], [[relativita současnosti]], [[vlnová rovnice]], [[teorie chaosu#atraktory|atraktor]]
|-
|
| [[Termika]]
|
| [[Termokinetika]], [[Termodynamický děj|tepelné děje v plynech]], [[Fázový přechod|fázové přeměny]], [[termodynamika]] směsí a chemická termodynamika, [[termodynamika]] kondenzovaného stavu, [[termodynamika]] [[záření]], nerovnovážná [[termodynamika]]
|
| [[termodynamický zákon|Zákony termodynamiky]], [[Gibbsův zákon fází|Gibbsovo fázové pravidlo]], [[Clausiusova-Clapeyronova rovnice]], [[Stefanův-Boltzmannův zákon]], [[Planckův vyzařovací zákon]]
| [[teplota]], [[stavová rovnice|stavové rovnice]], [[teplo]] a jeho [[Šíření tepla|šíření]], [[tepelný stroj|tepelné stroje]], [[entropie]], [[fáze (termodynamika)|fáze]], [[záření absolutně černého tělesa]]
|-