Verze z 10. 2. 2014, 22:31 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m narovnání přesměrování ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 2. 2018, 12:23 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 552 editací infobox, členění, úpravy textu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - organizace '''Ernestinum''', jinak '''Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze''', (název Ernestinum, který se vžil, získal ústav až v roce [[1898]]) byl ústav pro choromyslné, který založil [[Karel Slavoj Amerling]] 17. června [[1871]] v Praze. Sídlil nejprve v Kateřinské ulici na Novém Městě Pražském, už 1. listopadu téhož roku se ale přestěhoval do svého nového útočiště, [[Šternberský palác (Hradčany)\|Šternberského paláce]] na pražských [[Hradčany\|Hradčanech]] (dnes jedna z poboček [[Národní galerie v Praze\|Národní galerie]]). \| název = Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze - Ernestinum \| obrázek = Sternersky palac Praha 001.JPG \| ohraničení obrázku = \| velikost obrázku = 280px \| popisek = Nádvoří Ernestina ([[Šternberský palác (Hradčany)\|Šternberského paláce]]) na [[Hradčany\|Hradčanech]] \| mapa = \| velikost mapy = \| popisek mapy = \| mapa2 = \| zkratka = \| motto = \| předchůdce = \| nástupce = \| vznik = [[11. květen\|11. května]] [[1902]] \| zánik = \| typ = ústav pro slabomyslné \| forma = \| účel = \| sídlo = [[Hradčanské náměstí]] 15/57 <br />[[Praha 1]]-[[Hradčany]]<br /> {{vlajka a název\|Česko}} \| místo = \| zeměpisná šířka = 50.0905556 \| zeměpisná délka = 14.3963889 \| působnost = původně [[Nové Město (Praha)\|Nové Město pražské]], poté [[Praha 1]]-[[Hradčany]] ([[Šternberský palác (Hradčany)\|Šternberský palác]]) \| členové = \| jazyk = \| generální tajemník = \| lídr titul = Čestná předsedkyně \| lídr jméno = [[Ernestina z Auerspergu\|Ernestina]] [[Auerspergové\|z Auerspergu]] ([[1831]]–[[1901]]) \| lídr2 titul = \| lídr2 jméno = \| lídr3 titul = \| lídr3 jméno = \| lídr4 titul = \| lídr4 jméno = \| lídr5 titul = \| lídr5 jméno = \| klíčové osoby = [[Karel Slavoj Amerling]] - zakladatel \| hlavní orgán = \| předsednictví = \| mateřská organizace = \| přidružení = \| rozpočet = \| počet zaměstnanců = \| počet dobrovolníků = \| web = \| poznámky = \| dřívější název = \| ičo = }} '''Ernestinum''', jinak '''Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze''', (název ''Ernestinum'' získal ústav až v roce [[1898]]) byl ústav pro choromyslné, který založil [[Karel Slavoj Amerling]] 17. června [[1871]] v Praze. == Historie == Amerling o chodu ústavu napsal (německy, protože nevěřil v odpovídající ohlas v češtině<ref>''Ernestinum : Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze : stav po 12 letech trvání (1871-1883)'' Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1998, strana 3 - Předmluva (autorem předmluvy je PhDr. Boris Titzl, Dr.).</ref>) práci ''Die Idiotenanstalt des Sct. Anna-Frauen-Vereines in Prag nach ihrem zwölfjährigen Bestande vom J. 1871-1883 (von Dr. Karl Amerling)'' (vydáno v Praze v roce [[1883]] vlastním nákladem autora), do češtiny byla přeložena až roku [[1997]] [[Jana Kepartová\|Janou Kepartovou]]. Jde o neobyčejně náročný text, neboť Amerling používá mnoho vlastních [[neologismus\|neologismů]], do nichž promítá své rozsáhlé vzdělání - např. jeho vlastní metody ''[[diasofie]]'' (''průvěda'', něm. ''Orientierungslehre'') a ''[[mathese]]''; dále pojmy jako ''dioikete, edentát, archonom, exilast, chrémat'' (výrobní pud), ''makropelmus'' (jedinec s nezvykle širokýma nohama a podobnýma rukama)<ref>Ernestinum, str. 102</ref>, ''psychozot'', ''proterot'' ("upovídaný, zbrklý blázen"), ''hyperkinet'' ("němý, neklidný běžec")<ref>Ernestinum. str. 28</ref> aj.▼ Ústav, první zařízení svého druhu v tehdejším [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uhersku]], zpočátku sídlil v [[Kateřinská (Praha)\|Kateřinské ulici]] na [[Nové Město (Praha)\|Novém Městě pražském]], avšak už 1. listopadu téhož roku se ale přestěhoval do svého nového útočiště, [[Šternberský palác (Hradčany)\|Šternberského paláce]] na pražských [[Hradčany\|Hradčanech]] (dnes jedna z poboček [[Národní galerie v Praze\|Národní galerie]]). Své jméno ''Ernestinum'' dostal na počest [[Kníže\|kněžny]] [[Ernestina z Auerspergu\|Ernestiny]] [[Auerspergové\|z Auerspergu]], rozené [[Festetics de Tolna]] ([[1831]]–[[1901]]), která byla čestnou předsedkyní Spolku paní a dívek sv. Anny a jeho štědrou mecenáškou ▲Amerling o  chodu ústavu napsal (německy, protože nevěřil v  odpovídající ohlas v  češtině<ref>''Ernestinum  : Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v  Praze  : stav po 12 letech trvání (1871-1883)'' Praha  : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1998, strana 3 - Předmluva (autorem předmluvy je PhDr. Boris Titzl, Dr.).</ref>) práci ''Die Idiotenanstalt des Sct. Anna-Frauen-Vereines in Prag nach ihrem zwölfjährigen Bestande vom J. 1871-1883 (von Dr. Karl Amerling)'' (vydáno v  Praze v  roce [[1883]] vlastním nákladem autora), do češtiny byla přeložena až roku [[1997]] [[Jana Kepartová\|Janou Kepartovou]]. Jde o  neobyčejně náročný text, neboť Amerling používá mnoho vlastních [[neologismus\|neologismů]], do nichž promítá své rozsáhlé vzdělání - např. jeho vlastní metody ''[[diasofie]]'' (''průvěda'', něm. ''Orientierungslehre'') a ''[[mathese]]''; dále pojmy jako ''dioikete, edentát, archonom, exilast, chrémat'' (výrobní pud), ''makropelmus'' (jedinec s  nezvykle širokýma nohama a podobnýma rukama)<ref>Ernestinum, str. 102</ref>, ''psychozot'', ''proterot'' ("upovídaný, zbrklý blázen"), ''hyperkinet'' ("němý, neklidný běžec")<ref>Ernestinum. str. 28</ref> aj. Podle Amerlinga se lidský život dělí do dvanácti fází po sedmi letech, přičemž ''"všechny roky po ukončení 84. roku života jsou mimořádné a taktéž všechny roky před 84. rokem života, neboť životní řád obnáší přesně dvanáctkrát sedm let." (sic!)''<ref>Ernestinum, str. 23</ref> Během existence ústavu se v  něm vystřídalo asi 166 chovanců (mužů i žen), ročně od šesti (v  Kateřinské ulici) do šedesáti roku 1883. == Reference == Řádek 11 ⟶ 64: == Zdroje == * [[Karel Slavoj Amerling]]: ''Ernestinum : Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v  Praze : stav po 12 letech trvání (1871-1883)'' Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1998, 131 s. Překlad a vysvětlivky Jana Kepartová, předmluva Boris Titzl. {{Portály\|Praha\|Medicína}} [[Kategorie:Psychiatrie]] [[Kategorie:Dějiny lékařství]]

Ernestinum (Praha): Porovnání verzí