Wikipedie

Východní fronta (druhá světová válka): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
narovnání odkazů, sjednocení úrovní nadpisů -prázdné řádky šablon
Řádek 26:
* [[Soubor:Flag of France.svg|22px|okraj]] [[Legion francouzských dobrovolníků proti bolševismu|LVF]] ([[Vichystická Francie|Francie]])
* [[Soubor:Naval Ensign of Russia.svg|22px|okraj]] [[Ruská osvobozenecká armáda|ROA]] ([[Komitét pro osvobození národů Ruska|Rusko]])
{{flagicon|RomaniaRumunsko}} [[Rumunské království|Rumunsko]] (1941–44)<br />{{flagicon|Italské království}} [[Italské království|Itálie]] (1941–43)<br />{{flagicon|Hungary 1940}} [[Maďarské království|Maďarsko]]<br />{{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharské carství|Bulharsko]] (do 1944)<br />
----[[Loutkový stát|loutkové státy osy]]:<br />{{flagicon|Slovenská republika (1939–1945)}} [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovensko]] <br />{{flagicon|Croatia Ustasa}} [[Nezávislý stát Chorvatsko|Chorvatsko]]<br />
----vojenská [[Spolupráce|kooperace]]:<br />{{flagiconVlajka a název|FinlandFinsko}} [[Finsko]] (1941–44)
| strana2 = '''[[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]]:'''
{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Sovětský svaz]]<br />
Řádek 35:
{{flagicon|Jugoslávie}} [[Jugoslávští partyzáni|Jugoslávie]]<br />
[[Soubor:Flag of the Tuvan People's Republic (1941-1943).svg|22px|okraj]] [[Tuvinská aratská republika|Tuva]]<ref>Toomas Alatalu. Tuva. A State Reawakens. ''Soviet Studies'', Vol. 44, No. 5 (1992), pp. 881–895.</ref><br />
----dřívější spojenci osy:<br />{{flagicon|RomaniaRumunsko}} [[Rumunské království|Rumunsko]] (1944–45)<br />[[Soubor:Flag of the Bulgarian Homeland Front.svg|22px|okraj]] [[Bulharské carství|Bulharsko]] (1944–45)<br />{{flagiconVlajka a název|FinlandFinsko}} [[Finsko]] (1944–45)
----letecká spolupráce:<br />[[Soubor:US flag 48 stars.svg|22px|okraj]] [[Spojené státy americké|Spojené státy]] (1944)<br />{{flagicon|UnitedVlajka Kingdom}}a [[název|Spojené království]]}} (1941)<br />[[Soubor:Flag of Free France (1940-1944).svg|22px|okraj]] [[Normandie-Němen|Svobodná Francie]] (1943–45)
| velitel1 = {{flagicon|Nacistické Německo}} '''[[Adolf Hitler]]'''<br />
{{flagicon|Nacistické Německo}} [[Erich von Manstein]]<br />
Řádek 42:
{{flagicon|Nacistické Německo}} [[Friedrich Paulus]]<br />
{{flagicon|Nacistické Německo}} [[Wilhelm von Leeb]]<br />
{{flagicon|RomaniaRumunsko}} [[Ion Antonescu]]<br />
{{flagicon|Italské království}} [[Giovanni Messe]]<br />
{{flagicon|Italské království}} [[Italo Gariboldi]]<br />
{{flagicon|FinlandFinsko}} [[Carl Gustaf Emil Mannerheim|C. G. E. Mannerheim]]
| velitel2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} '''[[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]'''<br />
{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Georgij Konstantinovič Žukov|Georgij Žukov]]<br />
Řádek 120:
 
Množící se zprávy o tom, že se Německo chystá napadnout Sovětský svaz, se Stalin navenek snažil ignorovat a dělal vše, aby [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], s nímž měl uzavřený [[Pakt Ribbentrop-Molotov|pakt o neútočení]], nevyprovokoval.<ref name="Ivanova válka">{{Citace monografie
| příjmení = Merridale
| jméno = Catherine
| odkaz na autora = Catherine Merridale
| rok = 2007
| titul = Ivanova válka
| vydání = 1
| vydavatel = Beta-Dobrovský
| místo = Praha
| počet stran = 359
| stránky =
| isbn = 978-80-7306-288-0
}}</ref> Velmi přesné zprávy přicházely od [[Richard Sorge|Richarda Sorgeho]], který dokonce dokázal několik dní před útokem poslat do SSSR zprávu, že se útok začne [[22. červen|22. června]]. Stalin však žádným zprávám nevěřil a nedovolil vyvíjet prakticky žádnou činnost, která by napovídala, že se sovětská vojska připravují na válku - doufal zřejmě, že tak získá čas. Pouze [[19. červen|19. června]] dostala sovětská vojska rozkaz, aby rozptýlila svá letadla a maskovala svá pohraniční letiště. Bylo však pozdě. O množících se neúspěších při zlepšování vztahů s Německem jasně mluvila zahraničněpolitická situace, jakož i chladné reakce Hitlera na pokusy o sblížení obou zemí.
Řádek 193 ⟶ 192:
| příjmení = Krivošjev
| jméno = G.F.
| odkaz na autora =
| titul = Rossija i SSSR v vojnach XX veka.
| url = http://www.soldat.ru/doc/casualties/book/chapter5_13_08.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = www.soldat.ru
| místo =
| jazyk = rusky
}}</ref>
Řádek 233 ⟶ 227:
[[Soubor:Prepare.gif|náhled|vlevo|Německá pěchota při Operaci Blau]]
[[Soubor:Eastern Front 1942-05 to 1942-11.png|náhled|[[Operace Blau]]: Německý postup od 7. května 1942 do 18. listopadu 1942:
{{legendlegenda|#fff8d5|do 7. července 1942}}
{{legendlegenda|#ffd2b9|do 22. července 1942}}
{{legendlegenda|#ebd7ff|do 1. srpna 1942}}
{{legendlegenda|#ccffcd|do 18. listopadu 1942}}]]
Síly a rezervy Rudé armády se v zimních a jarních bojích velmi vyčerpaly a Stalinův cíl, kterým bylo vyhnat nepřítele z území [[Sovětský svaz|SSSR]], tak už nebylo možné realizovat. [[Wehrmacht]] jako celek se ze svých ztrát vzpamatoval rychleji než Sověti a počátkem roku [[1942]] znovu přešel do útoku, nyní však na jihu [[Sovětský svaz|SSSR]], kde nejprve zlikvidoval výpad [[Jihozápadní front|Jihozápadního]] a [[Brjanský front|Brjanského frontu]] k [[Charkov]]u. 28. června zahájili Němci velkou letní ofenzívu jižním směrem na [[Voroněž]], [[Volgograd|Stalingrad]] a [[Kavkaz]], která byla nazvána operace Blau. Německá vojska dobyla [[1. červenec|1. července]] po několikaměsíčním obléhání [[Sevastopol]]. Tvrdé boje probíhaly v oblasti [[Voroněž]]e (padla [[7. červenec|7. července]]) a [[Vorošilovgrad]]u (padl [[17. červenec|17. července]]), odkud byly sovětské jednotky vytlačeny na východ. Ztracený byl celý [[Donbas]], [[Rostov na Donu]] (padl [[24. červenec|24. července]]) a německá vojska pronikla rovinatým terénem až 650 km mezi řeky [[Don]] a [[Volha]] a plánovala dojít až ke [[Kaspické moře|Kaspickému moři]]. Němci pokračovali i v útoku na [[Kavkaz]]. Do podzimu [[1942]] německé tankové armády bez větších obtíží postupovaly [[kubáň]]skou rovinou k ropným polím na Kavkaze. Padlo rozhodnutí přetnout Volhu u města [[Volgograd|Stalingrad]]. Přerušili by tak prakticky nejkratší sovětské spojení s vojsky na Kavkaze. Vojskům pod velením Friedricha Pauluse se tak povedlo dostat se ke Stalingradu za 3 měsíce.
 
Řádek 388 ⟶ 382:
 
Mezi největší partyzánské jednotky v Sovětském svazu patřily oddíly pod vedením A. Saburova a S. A. Kovpaka. Přesné odhady výsledků sabotážních akcí sovětských partyzánů nebudou nikdy k dispozici. Cifry uváděné sovětskými zprávami mohly být často záměrné přehnané. Ale ani samotní Němci nevyvraceli skutečnost, že partyzánské hnutí, které se rozhořelo v Sovětském svazu pro jejich poddimenzované zásobování představovalo nemalý problém.<ref name="Ivanova válka" /> V době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce 1943 činil zhruba 250&nbsp;000 bojovníků.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Winchester
| jméno = Charles
| odkaz na autora =
| rok = 2005
| titul = Východní fronta : Hitlerova válka v Rusku 1941–1945
| vydání = 1
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| počet stran = 159
| stránky =
| isbn = 80-251-0802-3
}}</ref>
Řádek 404 ⟶ 396:
Po skončení bojů a porážce Japonska se začaly vztahy bývalých Spojenců rychle zhoršovat. Způsobovala to zejména Stalinova agresivní a arogantní politika vedoucí k rozpínání totalitních diktatur sovětského typu. Velká část obyvatelstva Sovětského svazu však viděla prizmatem svých zkušeností z bojů na východní frontě poválečné zhoršení vztahů se západními zeměmi a tím i ohrožení bezpečnosti své vlasti jako opětovné nebezpečí války. Proto v Sovětském svazu veřejnost, kterou navíc ovlivňovala i propaganda, nikdy zásadně neprotestovala proti velkým výdajům na obranu a z toho vyplývajícímu zbrojení.
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Winchester
| jméno = Charles
| odkaz na autora =
| rok = 2005
| titul = Východní fronta : Hitlerova válka v Rusku 1941–1945
| vydání = 1
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| počet stran = 159
| stránky =
| isbn = 80-251-0802-3
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Merridale
| jméno = Catherine
| odkaz na autora =
| rok = 2007
| titul = Ivanova válka
| vydání = 1
| vydavatel = Beta-Dobrovský
| místo = Praha
| počet stran = 359
| stránky =
| isbn = 978-80-7306-288-0
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Lucas
| jméno = James
| odkaz na autora =
| rok = 1997
| titul = Válka na východní frontě : 1941–1945
| vydání = 1
| vydavatel = Mustang
| místo = Plzeň
| počet stran = 338
| isbn = 80-7191-258-1
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Carell
| jméno = Paul
| odkaz na autora = Paul Carell
| rok = 1996
| titul = Operace Barbarossa
| vydání = 1
| vydavatel = Mustang
| místo = Plzeň
| počet stran = 516
| isbn = 80-7191-049-X
}}
* {{Citace monografie
Řádek 468 ⟶ 456:
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Israeljan
| jméno = Viktor Leonovič
| rok = 1978–1984▼
| odkaz na autora =
| titul = Dějiny 2. světové války 1939–1945▼
| spoluautoři =
▲ | rok = 1978–1984
▲ | titul = Dějiny 2. světové války 1939–1945
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| počet stran =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Rauss
| jméno = Erhard
| odkaz na autora =
| příjmení2 = von Greiffenberg
| jméno2 = Hans
| odkaz na autora2 = Hans von Greiffenberg
| příjmení3 = Erfurth
| jméno3 = Waldemar
| odkaz na autora3 = Waldemar Erfurth
| editor = Peter G. Tsouras
| rok = 1998
| titul = Válka jako peklo : němečtí generálové vypovídají o východní frontě
| vydání = 1
| vydavatel = Naše vojsko
| místo = Praha
| počet stran = 258
| isbn = 80-206-0550-9
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Liddell Hart
| jméno = Basil Henry
| odkaz na autora =
| rok = 2000
| titul = Dějiny druhé světové války
| vydání = 1
| vydavatel = Jota
| místo = Brno
| počet stran = 776
| isbn = 80-7217-117-8
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Bullock
| jméno = Alan
| odkaz na autora = [[Alan Bullock]]
| rok = 1995
| titul = Hitler a Stalin : paralelní životopisy
| vydání = 1
| vydavatel = Mustang
| místo = Plzeň
| počet stran = 1029
| isbn = 80-85831-51-1
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Jordan
| jméno = David
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Wiest
| jméno2 = Andrew
| odkaz na autora2 = Andrew Wiest
| rok = 2006
| titul = Atlas druhé světové války : fakta o bojových střetnutích na všech frontách
| vydání = 1
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| počet stran = 256
| isbn = 80-7360-273-3
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Barbier
| jméno = M. K.
| odkaz na autora =
| rok = 2004
| titul = Kursk : největší tanková bitva světových dějin
| vydání =
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| počet stran = 176
| isbn = 80-7360-124-9
}}
 
=== Související články ===
* [[Vojenská technika SSSR během druhé světové války]]
* [[Zločiny Sovětského svazu za druhé světové války]]
Řádek 560 ⟶ 536:
* [[Seznam českých filmů odehrávajících se během druhé světové války]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.palba.cz/viewforum.php?f=7 Východní fronta v detailech,včetně akcí mezi klíč.bitvami]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Východní_fronta_(druhá_světová_válka)“