Metanarace: Porovnání verzí

Tento fenomén i jeho funkce vysvětluje a kriticky zhodnocuje [[Jean-François Lyotard]] své knize ''Postmoderní situace'' (1979)''.'' Podle Lyotarda každá kultura potřebuje své složky a rysy vyložit a obhájit je tím, že je zařadí do svého „velkého vyprávění“, jež jim dává smysl a jež všichni její účastníci znají a uznávají. Tak jsou podle Lyotarda například metanarací [[křesťanství]] dějiny spásy a všechny křesťanské pojmy, instituce, obřady atd., které se zdůvodňují a dostávají smysl tím, že se uvedou do nějakého vztahu k tomuto příběhu. Metanarací [[Marxismus|marxismu]] je podle Lyotarda [[třídní boj]], kde marxistické pojmy, instituce apod., dostávají smysl i oprávnění tím, že se ukáže jejich vztah k třídnímu boji. Velké příběhy (metanarace) se také staly určujícím znakem moderní [[Věda|vědy]]. Zde velký příběh lidstva spočívá v osvícenském příběhu o pokroku, osvobození z nevědomosti a stále hlubšímu vědění, za které vděčíme právě vědě. O postmoderní situaci pak dále uvádí, že “„''Vědění je a bude produkováno proto, aby bylo prodáváno,'' (…) ''Přestává být samo o sobě vlastním účelem, ztrácí svoji ′užitnou hodnotu′''.“<ref>{{Citace monografie|příjmení = Lyotard|jméno = Jean-François|příjmení2 =|jméno2 =|titul = O postmodernismu|vydání = 1993|vydavatel = Filosofický ústav AV ČR|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = 206|strany = 101|isbn =}}</ref> Lyotard tvrdil, že v naší společnosti panuje vůči metanaracím nedůvěra. Jsme opatrní vůči politickým teoriím nebo vědeckým studím, které mluví o pokroku. Metanarací se bojíme, protože nám případají homogenizující a utlumující. Svou podstatou vylučují, či dokonce násilně vyhání jedince, skupiny a způsoby života, které do nich přesně nezapadají. Navíc jsme velice skeptičtí vůči roli vědy a technologie v moderním světě. <ref>{{Citace monografie

Podle Johna Stephense a Robyna McCalluma je metanarace všezahrnující a komplexní kulturní příběh, který vysvětluje znalosti a zkušenosti, je to tzv. příběh o příběhu, který zahrnuje a vysvětluje jiné "malé„malé příběhy"příběhy“ v koncepčních modelech a staví tak malé příběhy do celku. Postmoderní vyprávění často úmyslně narušují formální očekávání, které jsou od takových vyprávění očekávány a poukazují tak na určitou změnu společenského kodexu.