Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 23 bajtů ,  před 1 rokem
m
kosmetické úpracy
 
== 568: Wibbandun ==
První bitvu, ve které Ceawlin bojoval již jako král, datuje ''Anglosaská kronika'' do roku 568, kdy on a Cutha bojovali s králem [[Kent]]u [[Æthelberht z Kentu|Æthelberhtem]]. Zápis říká "ZdeToho roku Ceawlin a Cutha bojovali proti Æthelberhtovi a zahnali ho do Kentu; a zabili dva "[[ealdorman]]y"<ref group="pozn." name=":1">pro toto období používá ''Anglosaská kronika'' ahistorický termín: "ealdorman" je titul vysokých královských správních úředníků používaný zhruba až od 9. století do období vlády krále [[Knut Veliký|Knuta Velikého]] ([[1016]]-[[1035]]).</ref>, Oslafa a Cnebbu, na Wibbandunu". Místo, kde se nacházel "Wibbandun", což lze přeložit jako ''Wibbova hora'', nebylo s určitostí identifikováno; jeden čas byl za "Wibbandun" považován [[Wimbledon (Londýn)|Wimbledon]], ale dnes se to nepovažuje za správné.<ref name=Plummer_2_16>Plummer, ''Two Saxon Chronicles'', vol. 2 s. 16</ref><ref name=Hodgkins_188>English Place-Name Society (1926), s. xiv, citováno v Hodgkins, ''A History'', s. 188 n. 2</ref> Tato bitva je pozoruhodná jako první zaznamenaný konflikt mezi dvěma skupinami nájezdníků: předchozí bitvy zaznamenané v ''Anglosaské kronice'' jsou mezi Anglosasy a domorodými britskými Kelty.<ref name=Swanton_14 />
 
V anglosaské historii existuje mnoho příkladů společné vlády dvou králů a toto může být další příklad: není jasné, jaký byl Cuthův vztah ke králi Ceawlinovi, ale zcela určitě je možné, že byl také králem. Zápis k roku [[577]] (níže uvedený) je dalším možným argumentem pro tuto možnost.<ref name=Yorke_143_2>Yorke, ''Kings and Kingdoms'', s. 143–144.</ref>
 
== 571: Bedcanford ==
Zápis k roku 571 říká: "ZdeToho roku bojoval Cuthwulf proti Britonům u Bedcanfordu a obsadil čtyři osady: [[Limbury]] a [[Aylesbury]], [[Benson (Oxfordshire)|Benson]] a [[Eynsham]]; a ve stejném roce skonal." Cuthwulfův vztah ke králi Ceawlinovi je neznámý, ale aliterace obvyklá u anglosaských královských rodin nabízí možnost, že Cuthwulf byl členem západosaské královské linie. Samo místo bitvy není identifikováno. Uvažovalo se, že jde o [[Bedford]], ale to, co je nám známo o rané historii jmen Bedfordu, to nepotvrzuje. Tato bitva je zajímavá a překvapivá tím, že oblast tak daleko na východě by měla stále ještě být v keltobritských rukou takto pozdě: existují dostatečné archeologické důkazy o rané přítomnosti Sasů a Anglů v oblasti [[Midlands]] a historici všeobecně interpretují dílo sv. Gildy ''O zničení a dobytí Británie'' coby naznačující, že britští Keltové ztratili kontrolu nad touto oblastí do poloviny 6. století. Jedním možným vysvětlením je, že tento letopis zaznamenává znovudobytí území, které bylo ztraceno ve prospěch britských Keltů v taženích, která skončila bitvou u Mount Badon.<ref name=Stenton_26 />
 
== 577: Dolní povodí řeky Severn ==
{{Podrobně|Bitva u Deorhamu}}
Letopis k roku 577 říká „[[Bitva„Toho u Deorhamu|Zde]]roku Cuthwine a Ceawlin bojovali proti Britům a zabili tři krále, jménem Coinmail a Condidan a Farinmail, na místě zvaném Dyrham, a obsadili tři města: [[Gloucester]] a [[Cirencester]] a [[Bath]]."<ref name=Swanton_18_2>Swanton, ''Anglo-Saxon Chronicle'', s. 18–19</ref> Tento zápis je vše, co je známo o těchto keltobritských králích; jejich jména jsou zapsána v archaické podobě, je tedy velmi pravděpodobné, že tento letopis čerpá z mnohem staršího psaného pramenu. Bitva sama byla dlouho považována za klíčový moment saského postupu, neboť tím, že Západní Sasové dosáhli [[Bristolský záliv|Bristolského zálivu]], ztratili britští Keltové na západ od řeky [[Severn (přítok Bristolského zálivu)|Severn]] pozemní spojnici se svými soukmenovci na poloostrově na jih od Bristolského zálivu.<ref name=Stenton_29>Stenton, ''Anglo-Saxon England'', s. 29.</ref> Wessex téměř určitě ztratil toto území ve prospěch mercijského krále [[Penda|Pendy]] v roce [[628]], kdy ''Anglosaská kronika'' zaznamenává, že "Cynegils a Cwichelm bojovali proti Pendovi u Cirencesteru a potom dospěli k dohodě."<ref name=Stenton_45>Stenton, ''Anglo-Saxon England'', s. 45.</ref><ref name=Swanton_24>Swanton, ''Anglo-Saxon Chronicle'', s. 24–25.</ref>
 
Je možné, že když Ceawlin a Cuthwine obsadili město Bath, nalezli tam v určitém rozsahu stále fungující římské lázně. Velšský mnich a historik z 9. století, [[Nennius]], zmiňuje „Horké jezero“ v zemi [[Hwicce]], která se rozprostírala podél řeky Severn, a dodává „Je obehnáno zdí, vytvořené z cihel a kamene, a lidé se tam mohou kdykoliv koupat, a každý člověk může mít druh koupele, jaký se mu zlíbí. Když chce, bude to studená koupel; a když chce horkou koupel, bude horká“. Beda Ctihodný rovněž popisuje horké koupele v geografické předmluvě k ''Církevním dějinám národa Anglů'' termíny velmi podobnými těm Nenniovým.<ref name=Campbell_TAS_40>Campbell et al., ''The Anglo-Saxons'', s. 40–41.</ref>
 
== 584: Fethan leag ==
Ceawlinovo poslední zaznamenané vítězství se váže k roku [[584]]. Tento zápis říká "ZdeToho roku Ceawlin a Cutha bojovali proti Britonům u místa, jež se jmenuje Fethan leag, a Cutha byl zabit, a Ceawlin obsadil mnoho měst a pobral bezpočet válečné kořisti, a ve hněvu se obrátil nazpět na své vlastní [území]."<ref name=Swanton_14 /> Les nazývaný "Fethelée" je zmíněn v dokumentu ze 12. století, který se vztahuje k vesnici [[Stoke Lyne]] v současném hrabství [[Oxfordshire]]; dnes se domníváme, že bitva u Fethan leag se musela udát právě v této oblasti.<ref name=Stenton_29 />
 
Věta "ve hněvu se obrátil nazpět na své vlastní [území]" pravděpodobně naznačuje, že tento letopis čerpá z nějaké ságy, jako ostatně možná všechny letopisy z období raného Wessexu.<ref name=Fletcher_25/> Formulace této věty je používána jako argument, že Ceawlin možná v této bitvě nezvítězil a že se kronikář rozhodl nezaznamenat její výsledek zcela přesně, neboť král obvykle nepřichází domů „ve hněvu“ po obsazení „mnoha měst“ a získání „bezpočtu válečné kořisti“. Ceawlinova hegemonie nad jižní Británií touto bitvou možná skončila.<ref name=Stenton_30 />
== Wessex v době Ceawlinovy smrti ==
[[Soubor:England green top.svg|náhled|150px|vpravo|Mapa Anglie a Walesu s vyznačenými keltobritskými a anglosaskými královstvími a některými městy v době Ceawlinovy smrti]]
Král Ceawlin ztratil trůn Wessexu v roce 592. Letopis k tomuto roku mimo jiné říká: „Zde„Toho roku došlo k velkému vraždění ve Woden's Barrow, a Ceawlin byl vyhnán.“ Woden's Barrow je [[neolit]]ická mohyla a místo je nyní zvané Adam's Grave (''Adamův hrob''), u Alton Priors v současném hrabství Wiltshire.<ref name=Swanton_14 /> Zápis neudívá žádné podrobnosti o Ceawlinově protivníku. Středověky kronikář [[Vilém z Malmesbury|William z Malmesbury]], píšící kolem roku [[1120]], říká, že to byli „Anglové a Britové, kteří se spolu spikli“.<ref name=Plummer_2_17>citováno v Plummer, ''Two Saxon Chronicles'', vol. 2, s. 17</ref> Anebo to mohl být Ceawlinův synovec Ceol, o němž se předpokládá, že se stal následujícím králem Wessexu, vládnoucím podle ''Západosaského genealogického královského seznamu'' šest let.<ref name=Kirby_56 /> Podle ''Anglosaské kroniky'' zemřel Ceawlin následujícího roku. Příslušná část letopisu říká: „Zde„[[593|Toho roku]] Ceawlin a Cwichelm a CridaCryda zemřeli.“<ref name=Swanton_14 /> O Cwichelmovi a CridoviCrydovi není nic víc známo, ačkoliv mohli být členy královské dynastie Wessexu – jejich jména odpovídají aliteračnímu vzoru obvyklému u královských rodů té doby.<ref name=Stenton_30 /><ref name=Yorke_143>Yorke, ''Kings and Kingdoms'', s. 143</ref>
 
Podle ''Západosaského genealogického královského seznamu'' byl Ceol synem Cuthy, který byl synem krále Cynrika; a jeho bratr Ceolwulf panoval dalších 17 let po něm. Je možné, že v době Ceawlinovy smrti došlo k určité fragmentaci vlády mezi Západními Sasy: králové Ceol a Ceolwulf měli mít svou mocenskou základnu v současném hrabství Wiltshire, oproti předchozí mocenské základně v údolí na horním toku Temže. Tento rozkol mohl rovněž přispět k Æthelberhtově schopnosti dopracovat se dominantního postavení v jižní Anglii. Avšak z vojenského hlediska zůstali Západní Sasové vlivní: ''Anglosaská kronika'' a Beda Ctihodný zaznamenávají pokračující vojenskou aktivitu proti královstvím Essex a Sussex během dvaceti nebo třiceti let od Ceawlinovy smrti.<ref name=Kirby_17/>