Kalokagathia: Porovnání verzí

'''Kalokagathia''' ([[řečtina|řecky]]: podstatné jméno ''καλοκαγαθία'', ''καλός κἀγαθός'', ze spojení dvou adjektiv ''καλός'' -– krásný, ''καί'' -– spojka ''a'', ''αγαθός'' -– dobrý), také '''kalos kai agathos''', je pojem, který vyjadřuje [[Starověké Řecko|antické řecké]] přesvědčení, že krásné a dobré, krása a ctnost patří k sobě a mají mnoho společného. Co není zároveň dobré, nemůže být krásné a naopak. Aplikován na člověka vyjadřuje [[ideál]] harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti. V klasické době se používal jako označení dokonalého [[aristokrat]]a, řeckého [[gentleman]]a.<ref>ŠÍP, Radim, ed. ''Kalokagathia: ideál nebo flatus vocis?''. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 92 s. ISBN 978-80-210-4566-8.</ref> [[Friedrich Nietzsche]] označil tento klasický pohled za „apolinský“ (podle boha [[Apollon|Apollóna]]) a proti němu postavil pohled „dionýský“, (podle boha [[Dionýsos|Dionýsa]]), vášnivý a temný, k němuž měli blízko romantici.

Od 19. století se pojem kalokagathie používal zejména v počátcích sportu a tělesné výchovy. Je důležitým prvkem novodobé [[Olympijské hry#Olympijsk.C3.A1 my.C5.A1lenka|olympijské myšlenky]], jak je ve svém díle ''Antický ideál tělesné krásy a duchovní dokonalosti'' zformuloval [[Pierre de Coubertin]]. Byla důležitou ideovou základnou [[Sokol (spolek)|sokolského hnutí]]. Dobové odrazy kalokagathie lze vysledovat v dobovém [[Český skauting|skautingu]], v hnutí Wandervogel a jiných. Ve všech těchto případech kalokagathie vždy vyjadřovala program tělesné krásy spojené s čestností a poctivostí.<ref>FORMÁNKOVÁ, Kateřina. ''Kalokagathia: fenomén tělesné výchovy?''. 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Filip Horáček. [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/49868/BPTX_2010_1__0_263989_0_99650.pdf?sequence=1 Dostupné online].</ref>