Pásová struktura: Porovnání verzí

V případě jednotlivých [[atom]]ů mohou elektrony mít pouze určité energie dané řešením [[Schrödingerova rovnice|Schrödingerovy rovnice]]. Při seskupení atomů do [[molekula|molekul]] spolu začínají interagovat elektrony z různých atomů a již se nejedná o izolované elektrony. Tato interakce vede k [[hybridizace atomových orbitálů|hybridizaci atomových orbitálů]] a rozštěpení energetických hladin. V pevné krystalické látce jsou atomy ve velké [[koncentrace|koncentraci]] složeny do pravidelného tvaru. Elektrony jsou zde již velmi 'delokalizované', tj. nelze určit, ke kterému konkrétnímu atomu patří jeden určitý elektron. Tyto elektrony vzájemně interagují a vytvářejí celý pás povolených energií. Vytváření pásové struktury již nelze popsat exaktně [[Schrödingerova rovnice|Schrödingerovou rovnicí]] kvůli velkému počtu započítávaných elektronů. Používají se tedy modely, z nichž nejznámější jsou: model těsné vazby, Kronig-Penneyův model, řešení pomocí [[Greenovy funkce]], teorie funkcionálů hustoty(zkr. DFT z angl. density functional theory) a další.<br />

V pevné látce vzniká vždy mnoho elektronových pásů. Tyto pásy se mohou vzájemně překrývat nebo mezi nimi může být určitá mezera, kde se nevyskytuje žádný možný stav a tato mezera se nazývá '''zakázaný pás'''. Elektrony v látce pak zaplňují elektronové pásy od energeticky nejnižších (nejvýhodnějších) stavů. Poslední elektronový pás obsazený elektrony je nazýván '''[[valenční pás ]]'''(někdy též energetický pás) podle toho, že jej tvoří valenční elektrony z jednotlivých atomů krystalu. První neobsazený elektronový pás je nazýván '''[[vodivostní pás]]''', protože elektrony v zaplněném valenčním pásu nemohou přispívat k elektrické vodivosti materiálu. Až poté, co se elektrony dostanou do vodivostního pásu, se látka stává vodivou.