Reliktní záření: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
historie
značka: školní IP
Bez shrnutí editace
značka: školní IP
Řádek 2:
'''Reliktní záření''' (''kosmické mikrovlnné pozadí'') je [[elektromagnetické záření]], které přichází z [[vesmír]]u ze všech směrů a mohlo by být pozůstatkem z období nedlouho po velkém třesku. Dle tohoto kosmologického modelu byl v té době vesmír vyplněn hustým a horkým [[plazma]]tem, [[foton]]y se neustále srážely s volnými [[elektron]]y, a hmota a záření měly stejnou teplotu. [[Vesmír]] se ale ochlazoval a po dosažení teploty okolo 3000 [[kelvin]]ů se volné [[elektron]]y spojily s jádry a vytvořily stabilní [[atom]]y [[vodík]]u a [[helium|helia]]. Hmota se tak stala pro záření průhledná a záření se dále vyvíjelo nezávisle. Dnes je reliktní záření nejvýznamnějším zdrojem poznatků o mladém vesmíru a předmětem intenzivního výzkumu.
 
Roku [[1941]] změřil [[Andrew McKellar]] teplotu 2,3&nbsp;K. Roku [[1955]] změřil [[Emile Le Roux]] teplotu 3&nbsp;K. Roku [[1957]] [[Tigran Šmaonov]] radiové pozadí o teplotě 4&nbsp;K. Za objev roku [[1964]] (publikovaný v roce [[1965]]<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/1965ApJ...142..419P - A Measurement of Excess Antenna Temperature at 4080 Mc/s.</ref> spolu s interpretačním článkem)<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/1965ApJ...142..414D - Cosmic Black-Body Radiation.</ref> byli v roce [[1978]] oceněni [[Nobelova cena|Nobelovou cenou]] za [[fyzika|fyziku]] [[Arno Allan Penzias|Arno Penzias]] a [[Robert Wilson]]. Jeho objevení bylo zastánci teorie [[velký třesk|velkého třesku]] (jako [[Robert Henry Dicke]], [[James Peebles]]) interpretováno jako nejvýznamnější důkaz tohoto modelu. Je však známo, že Planckovo radiační spektrum je velmi obecným a universálním vyjádřením termodynamické rovnováhy mezi fotonovým plynem a látkou, a jednoznačná vazba mezi modelem velkého třesku a spektrem Planckova typu představuje dosud neprokázanou hypotézu.
 
Podle [[teorie]] standardního modelu vesmíru se 379 tisíc let po [[velký třesk|velkém třesku]] oddělilo záření od hmoty s počáteční teplotou okolo 3000 kelvinů a dnes mělo mít podle různých dřívějších odhadů (před objevením reliktního záření) teplotu 4 až 40 kelvinů. Například [[Ralph Alpher]] a [[Robert Herman]] takto předpověděli teplotu 5&nbsp;K již v roce [[1948]].