Křesťanství: Porovnání verzí

Přidáno 232 bajtů ,  před 3 lety
→‎Středověk: doplnění
(→‎Středověk: zestručnění vývoje u nás)
(→‎Středověk: doplnění)
Když západní část Římské říše rozložila, ujali se politického vedení města [[Řím]] jeho biskupové - [[papež]]ové ([[Lev I. Veliký]], [[Řehoř Veliký]]). Postupně ve střední [[Itálie|Itálií]] vznikl [[Církevní stát]]. Biskupové a křesťanské [[klášter]]y se snažili uchovávat zbytky [[Starověk|antické]] kultury, zakládali církevní školy a zároveň zápasili o církevní [[Boj o investituru|nezávislost]] na panovnících. Křesťanské [[misie]] zasáhly další části [[Evropa|Evropy]]. Když [[Karel Veliký]] koncem [[8. století]] založil [[Franská říše|Franskou říší]], opíral se o [[západní církev]].
 
O podíl na christianizaci [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] spolu bojovali [[Západní církev|západní]] [[Latina|latinští]] misionáři [[Východofranská říše|Východofranské říše]] s [[Řečtina|řeckou]] [[Východní křesťanství|východní]] misií bratrů [[svatý Cyril a Metoděj|Konstantina a Metoděje]] vyslanou z [[Byzantská říše|Byzance]].<ref name="Třeštík: Christianizace slovanů">[http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu Časopis Vesmír: Christianizace Slovanů, autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,]</ref><ref name=":02">Dušan Třeštík: ''Vznik Velké Moravy'', s. 149-151, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010</ref> ZK trvalejší christianizaci Českých zemí dochází až za vlády knížete [[Bořivoj I.|Bořivoje]] a jeho nástupců.<ref name="Charvat-Zrod Ceského státu">Petr Charvát: ''Zrod Českého státu'', Vyšehrad, Praha 2007</ref> [[Byzantská říše|Byzance]] se křesťanství dostalo i do východní Evropy, např do [[Rusko|Ruska]]. Západní misie dosáhla až do [[Skandinávie]]. Počátkem 10. století došlo ve [[Francie|Francii]] k významné reformě klášterů ([[clunyjská reforma]]), které získaly politickou nezávislost a začaly vytvářet vlastní síť po celé západní a střední Evropě. V 11. století prošlo podobnou [[reforma|reformou]] i papežství, a napětí mezi ním a císařstvím vytvořilo neklidné, ale velmi plodné prostředí pro velký rozmach [[středověk]]é Evropy. Vedle rozvoje měst a obchodu vznikly první [[univerzita|univerzity]] ([[Bologna]]) a také díky nim začalo hrát v evropské politice stále větší roli [[právo]].
 
Když po roce 1000 nenastal mnohými očekávaný konec světa, vysvětlili si to někteří tím, že [[Jeruzalém]] je v rukou „nevěřících“ a v nábožensky vzrušené atmosféře se evropští panovníci pustili do [[Křížové výpravy|křížových výprav]]. Po prvním úspěchu se jim podařilo udržet Jeruzalém osmdesát let, ale další výpravy byly stále problematičtější a nakonec ztroskotaly. Zároveň probíhal tak zvaný [[boj o investituru]], zápas papežů s císaři o svrchovanost; první papežské vítězství ([[Canossa]] 1077) sice časem vystřídaly porážky, přímému spojení náboženské autority s politickou mocí se však díky tomu západní Evropa vyhnula.
237

editací