Navahové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
In English page is stated as second largest tribe in USA značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
||
Řádek 10:
}}
[[Soubor:Navajo flag.svg|náhled|Vlajka Navahů, přijatá roku 1968]]
'''Navahové''' (anglicky a španělsky ''Navajo'' z tewského ''Navahü'' "pláně nad roklemi", vlastním jménem ''Diné'') je název [[Indiáni|indiánského]] kmene žijícího v jihozápadní části [[Spojené státy americké|USA]]. Se zhruba třemi sty tisíci příslušníky jsou druhou nejpočetnější etnickou skupinou mezi původními obyvateli Spojených států (po kmenu Čerokí). Většina (asi 170 000) jich žije ve vlastní [[rezervace|rezervaci]] nazvané Navajo Nation, zřízené roku 1868, o rozloze 64 000 kilometrů čtverečních s hlavním městem Window Rock. V poslední době se ale mnoho lidí v ekonomicky aktivním věku z rezervace stěhuje pryč, často navždy.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Navaho Times|příjmení = Donovan|jméno = Bill|titul = Population shifts off-reservation|url = http://www.navajotimes.com/opinions/2010/1110/12410capcom.php#.VUx7WXBSgTQ|dostupnost = 8. 5. 2015|datum vydání = 2010-11-24}}</ref>
== Historie ==
Navahové, stejně jako sousední [[Apačové]], pocházejí z athabaské ([[Dené-jenisejské jazyky|na-dené]]) jazykové rodiny, žijící původně ve vnitrozemí [[Aljaška|Aljašky]] a v severozápadní části [[Kanada|Kanady]]. Odtud se v 15. století kvůli zhoršeným klimatickým podmínkám (tzv. [[malá doba ledová]]) stěhovali k jihu a usadili se v polopouštní hornaté krajině, dnes známé jako [[Čtyři rohy]]. Zde přepadali původní kmeny tzv. [[Pueblané|Pueblových Indiánů]], od nichž postupně převzali některé prvky způsobu života, zejména pěstování [[kukuřice]] a umělecká řemesla.<ref>[http://www.scienceworld.cz/clovek/chromozom-y-objasnuje-migraci-apacu-a-navahu-431/ Migrace Apačů a Navahů]</ref> V 17. století přišli do kraje [[Španělé]]; Navahové přijali některé civilizační vymoženosti, jako chov koní a ovcí, ale v četných šarvátkách si dokázali uhájit faktickou nezávislost. To se změnilo v polovině 19. století, kdy se dostali pod nadvládu [[Spojené státy americké|USA]] a byli vystaveni násilné asimilaci (zavraždění náčelníka Narbony nebo tzv. Dlouhý pochod, nucené stěhování provázené hladomorem). Přesto nebyli Navahové tolik početně zdecimováni jako bojovnější Apači.<br />Navahové se proslavili za druhé světové války, kdy americká armáda používala jejich [[navažština|řeč]] ke sdělování tajných informací. Umělý kód totiž [[Japonci]] dokázali odhalit, kdežto indiánský jazyk pochopitelně nikdo z nich neovládal. O práci navažských šifrantů natočil režisér [[John Woo]] v roce 2002 film ''[[Kód Navajo (film)]]''. Podíl Navahů na válečném vítězství byl odtajněn až v roce 1968.<ref>[http://navajocodetalkers.org/ Kód Navaho]</ref> Vojenské penze spolu s nerostným bohatstvím země Navahů vedly k hospodářskému rozvoji a také k populační explozi, která je mezi severoamerickými Indiány unikátní: během 20. století se počet příslušníků kmene zvedl z 20 000 na čtvrt milionu a dále roste.Přes tato pozitiva jsou Navahové sužováni typickými problémy současných původních Američanů: vysoká míra nezaměstnanosti, kriminality a alkoholismu, předčasná úmrtí způsobená špatnou životosprávou i kontaminací životního prostředí. Existují však Navahové, kteří se stali váženými osobnostmi i mezi bílými Američany: automobilový závodník Cory Witherill, herec Jay Navare, spisovatel Sherwin Bitsui nebo malíř Shonto Begay, existuje dokonce navažská punk rocková skupina ''Blackfire'' sourozenců Benallyových.
| |||