Černonožci: Porovnání verzí

'''Černonožci''' (anglicky ''Blackfoot'', vlastním jazykem ''Niitsitapi'') je označení pro [[konfederace|konfederaci]] příbuzných [[indiáni|indiánských]] kmenů ''Siksika'', ''Kainah'' a ''Piegan'', obývajících severní část [[Velké planiny|Velkých planin]] a podhůří [[Skalnaté hory|Skalnatých hor]] ([[Saskatchewan]], [[Alberta]], [[Britská Kolumbie]], [[Montana]] a [[Idaho]]). Černonožci jsou nejzápadněji žijícím [[Algonkinské kmeny|algonkinským]] etnikem: původně žili v lesích okolo řeky [[Red (přítok Winnipežského jezera)|Red]], pod tlakem evropské civilizace se od 17. století stěhovali k východu a adaptovali se na [[prérie|prérijní]] prostředí. Byli bojovnými kočovníky, živili se převážně lovem [[bizon]]ů, [[rybolov]]em a sběrem divoce rostoucích rostlin (bulvy [[ladoník]]u, plody [[střemcha viržinská|střemchy viržinské]]). V osmnáctém století získali výměnným obchodem od bělochů koně a střelné zbraně. Žili v rodinných tlupách, čítajících okolo třiceti osob, kde byla běžná [[polygamie]] a [[levirát]]. Měli volené náčelníky, kteří se scházeli ke společným poradám na kultovních místech jako [[Head-Smashed-In Buffalo Jump]]. Bydleli v [[týpí]], k jejich kultuře patřil [[sluneční tanec]], [[výčet zim]] a uctívání nejvyšší bytosti ''Napi'', k rituálům užívali posvátné rostliny jako [[tabák]] a [[tomkovice vonná]], nisilinosili také čelenky z peří nebo [[urzon kanadský|urzoních]] chlupů. Pojmenování kmene pochází ze zvyku barvit si [[mokasiny]] popelem. Ve druhé polovině 19. století Černonožce zdecimovaly zavlečené choroby, alkohol i cílené vybíjení bizonů novými osadníky a byli nuceni usadit se v rezervacích, z nichž nejvýznamnější je [[Blackfeet Nation]] v Montaně.