Sokolovská pánev: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -neexistující parametr; kosmetické úpravy
m Editace uživatele DvorapaBot (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Lubor Ferenc
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 3:
| obrázek = Jezero Medard od východu (1).jpg
| popisek = Jezero Medard
| alt = Budoucí jezero Medard
| nejvyšší bod = [[Zelený vrch (Sokolovská pánev)|Zelený vrch]]
| maximální výška = 569,7
| střední výška = 451,8
| rozloha = 312
| délka = 36
| šířka = 9
| nadřazená jednotka = [[Podkrušnohorská oblast]]
| podřazené jednotky =
| sousední jednotky = [[Doupovské hory]]<br />[[Slavkovský les]]<br />[[Chebská pánev]]<br />[[Krušné hory]]
| zeměpisná šířka = 50.2166667
| zeměpisná délka = 12.7583333
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]
Řádek 22 ⟶ 23:
| popisek mapy = Sokolovská pánev na mapě Česka
}}
'''Sokolovská pánev''' je [[Česko|český]] [[geomorfologický celek]] nacházející se v&nbsp;severozápadní části [[Podkrušnohorská oblast|Podkrušnohorské oblasti]], na území okresů [[okres Sokolov|Sokolov]] a [[okres Karlovy Vary|Karlovy Vary]]. Nejvyšším bodem je Zelený vrch (569,7 m n. m.). Na starších mapách ještě nalezneme bývalý nejvyšší vrch v&nbsp;Sokolovské pánvi, a to Dvorský vrch (původně 573 m n. m.). Jeho vrcholová partie však byla odtěžena lomem na kámen a tak se nejvyšší bodem stal Zelený vrch.
 
== Vymezení ==
Řádek 35 ⟶ 36:
 
== Geologie ==
Podloží západní části pánve je tvořen [[Krystalinikum|krystalinikem]], zastoupeným [[Metamorfovaná hornina|metamorfovanými horninami]], zejména [[rula (hornina)|rulami]] a [[svor|svory]]y, východní část pánve [[žula|žulami]]mi karlovarského [[pluton]]u. Pánev je vyplněna [[kenozoikum|třetihorními]] (kenozoickými) jezerními [[sediment]]y.
 
== Geneze pánve ==
Jedná se o&nbsp;[[rift|příkopovou propadlinu]] vzniklou v&nbsp;ose [[oherský rift|podkrušnohorského prolomu]]. Je omezena vysokými a příkrými svahy [[Krušné hory|Krušných hor]] a [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] a její reliéf má mírně zvlněný charakter a je vyplněna jezerními sedimenty. Je prostorově a geneticky úzce svázána s&nbsp;vulkanismem, vulkanogenní horniny se na složení terciérní výplně pánve podílejí asi 55&nbsp;%. Hlavním zdrojem vulkanického materiálu byly vulkanické systémy v&nbsp;západní části Doupovských hor a izolovaná vulkanická centra na území sokolovské pánve a přilehlé části Krušných hor a Slavkovského lesa.
 
== Litostratigrafie ==
[[Soubor:Sokolovská pánev (1).jpg|náhled|vpravo|Pohled z&nbsp;přilehlých svahů Krušných hor - v&nbsp;pozadí Slavkovský les]]
[[Soubor:Jezero Medard Sokolovská pánev.jpg|náhled|vpravo|Pohled z&nbsp;přilehlých svahů Slavkovského lesa - v&nbsp;pozadí Krušné hory]]
[[Soubor:Sokolovská pánev lom Jiří.jpg|náhled|vpravo|Pohled na povrchový lom Jiří]]
Za poznáním stratigrafie sokolovské pánve stojí zkušenost mnoha generací odborníků. Poslední stratigrafické členění na základě vrstevního sledu bylo schváleno Českou stratigrafickou komisí v&nbsp;roce 2004.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jiskra | jméno = Jaroslav | titul = Velká kniha hornictví Karlovarského kraje | vydavatel = Jan Bodrov – studio OKO | místo = Sokolov | rok = 2010 | strany = 40 | isbn = 978-80-254-7338-2}}</ref>
 
Řádek 49 ⟶ 50:
 
=== Starosedelské souvrství ===
Starosedelské souvrství obsahuje nejstarší terciérní sedimenty a nemá úzký vztah k&nbsp;tektonické struktuře sokolovské pánve, která vznikla až později. K&nbsp;uložení sedimentů došlo před koncem [[eocén|eocénu]]u. Souvrství je tvořeno [[kaolinitKaolinit|kaolinitickými]]ickými [[jíl]]y, [[Písek (materiál)|písky]], [[štěrk]]y, [[Pískovec|pískovci]], [[Slepenec|slepenci]] a [[Kvarcit|křemenci]], mocnost dosahuje až 40&nbsp;m. V&nbsp;sedimentech starosedelského souvrství se se hojně objevuje fosilní flóra. Tyto fosilní pozůstatky třetihorní flóry je možno vidět zejména v&nbsp;[[Evropsky významná lokalita|evropsky významné lokalitě]] [[Pískovna Erika]] a [[Přírodní památka|přírodní památce]] [[Údolí Ohře]], kde se vyskytují i&nbsp;zajímavé pseudokrasové útvary.
 
=== Novosedelské souvrství ===
Je převážně oligocenního stáří a ukládání sedimentů probíhalo již za tektonické činnosti. Mocnost dosahuje až 85&nbsp;m. V&nbsp;souvrství se nacházejí uhelné lávky sloje Josef, jejichž sedimentaci provázela stupňující se vulkanická činnost, což dokládají vložky [[tuf]]ů a [[tufit]]ů i&nbsp;složení popelovin v&nbsp;uhlí.
=== Sokolovské souvrství ===
Odráží období intenzivní extenze pánve, spojené s&nbsp;vulkanismem. Ukládání vrstev již probíhalo v&nbsp;tektonických hranicích sokolovské pánve. Stáří sokolovského souvrství je přibližně 22,8–21,3&nbsp;Ma. Společným znakem sokolovského souvrství je mnohonásobné opakování hornin vulkanického původu a sedimentů ukládaných v&nbsp;podmínkách tektonicky vyvolané [[subsidence]]. Souvrství dosahuje mocnosti až 300&nbsp;m a zahrnuje i&nbsp;hlavní uhelné sloje Anežka a Antonín, které jsou od sebe odděleny habartovskými nebo těšovickými vrstvami.
 
=== Cyprisové souvrství ===
Řádek 63 ⟶ 64:
 
== Hornická činnost ==
První písemné zmínky o&nbsp;těžbě uhlí v&nbsp;Sokolovské pánvi jsou z&nbsp;roku 1760. Zpočátku probíhala menší těžby na okraji pánve, kde byly vázány na výchozy sloje. K&nbsp;většímu rozsahu dobývání uhlí došlo až po roce 1870, kdy došlo k&nbsp;prodloužení páteřní železnice – [[Buštěhradská dráha|buštěhradské dráhy]] z&nbsp;[[Chomutov|Chomutova]]a do [[Cheb|Chebu]]u. S&nbsp;opravdovými začátky těžby uhlí byl spjat [[Johann David Starck]]. V&nbsp;roce 1945 bylo v&nbsp;provozu celkem 39&nbsp;hlubinných dolů a 15&nbsp;malolomů. Postupně však těžba přešla k&nbsp;povrchovému dobývání, které nabylo největšího rozmachu v&nbsp;druhé polovině 20.&nbsp;století. Západní část uhelného ložiska je již vytěžena, těžba po roce 2000 se uskutečňuje [[Lom Jiří|lomem Jiří]] a [[Lom Družba|lomem Družba]]. Lom Družba však 31. srpna 2011 dočasně ukončil těžbu z&nbsp;důvodu sesuvu vnitřní výsypky lomu Jiří, po roce 2025 by měla těžba uhlí pokračovat až do vyuhlení zásob.<ref>Oficiální stránky Sokolovské uhelné a.s. [http://www.suas.cz/ Dostupné online.]</ref>
 
== Odkazy ==