Sokolovská pánev: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -neexistující parametr; kosmetické úpravy |
m Editace uživatele DvorapaBot (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Lubor Ferenc značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 3:
| obrázek = Jezero Medard od východu (1).jpg
| popisek = Jezero Medard
| alt = Budoucí jezero Medard
| nejvyšší bod = [[Zelený vrch (Sokolovská pánev)|Zelený vrch]]
| maximální výška =
| střední výška = 451,8
| rozloha = 312
| délka = 36
| nadřazená jednotka = [[Podkrušnohorská oblast]]
| podřazené jednotky =
| sousední jednotky = [[Doupovské hory]]<br />[[Slavkovský les]]<br />[[Chebská pánev]]<br />[[Krušné hory]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]
Řádek 22 ⟶ 23:
| popisek mapy = Sokolovská pánev na mapě Česka
}}
'''Sokolovská pánev''' je [[Česko|český]] [[geomorfologický celek]] nacházející se v severozápadní části [[Podkrušnohorská oblast|Podkrušnohorské oblasti]], na území okresů [[okres Sokolov|Sokolov]] a [[okres Karlovy Vary|Karlovy Vary]]. Nejvyšším bodem je Zelený vrch (569,7 m n. m.). Na starších mapách ještě nalezneme bývalý nejvyšší vrch v Sokolovské pánvi, a to Dvorský vrch (původně 573 m n. m.). Jeho vrcholová partie však byla odtěžena lomem na kámen a tak se nejvyšší bodem stal Zelený vrch.
== Vymezení ==
Řádek 35 ⟶ 36:
== Geologie ==
Podloží západní části pánve je tvořen [[Krystalinikum|krystalinikem]], zastoupeným [[Metamorfovaná hornina|metamorfovanými horninami]], zejména [[rula (hornina)|rulami]] a [[svor|svory]]
== Geneze pánve ==
Jedná se o [[rift|příkopovou propadlinu]] vzniklou v ose [[oherský rift|podkrušnohorského prolomu]]. Je omezena vysokými a příkrými svahy [[Krušné hory|Krušných hor]] a [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] a její reliéf má mírně zvlněný charakter a je vyplněna jezerními sedimenty. Je prostorově a geneticky úzce svázána s vulkanismem, vulkanogenní horniny se na složení terciérní výplně pánve podílejí asi 55 %. Hlavním zdrojem vulkanického materiálu byly vulkanické systémy v západní části Doupovských hor a izolovaná vulkanická centra na území sokolovské pánve a přilehlé části Krušných hor a Slavkovského lesa.
== Litostratigrafie
[[Soubor:Sokolovská pánev (1).jpg|náhled|vpravo|Pohled z přilehlých svahů Krušných hor - v pozadí Slavkovský les]]
[[Soubor:Jezero Medard Sokolovská pánev.jpg|náhled|vpravo|Pohled z přilehlých svahů Slavkovského lesa - v pozadí Krušné hory]]
[[Soubor:Sokolovská pánev lom Jiří.jpg|náhled|vpravo|Pohled na povrchový lom Jiří]]
Za poznáním stratigrafie sokolovské pánve stojí zkušenost mnoha generací odborníků. Poslední stratigrafické členění na základě vrstevního sledu bylo schváleno Českou stratigrafickou komisí v roce 2004.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jiskra | jméno = Jaroslav | titul = Velká kniha hornictví Karlovarského kraje | vydavatel = Jan Bodrov – studio OKO | místo = Sokolov | rok = 2010 | strany = 40 | isbn = 978-80-254-7338-2}}</ref>
Řádek 49 ⟶ 50:
=== Starosedelské souvrství ===
Starosedelské souvrství obsahuje nejstarší terciérní sedimenty a nemá úzký vztah k tektonické struktuře sokolovské pánve, která vznikla až později. K uložení sedimentů došlo před koncem [[eocén|eocénu]]
=== Novosedelské souvrství ===
Je převážně oligocenního stáří a ukládání sedimentů probíhalo již za tektonické činnosti. Mocnost dosahuje až 85 m. V souvrství se nacházejí uhelné lávky sloje Josef, jejichž sedimentaci provázela stupňující se vulkanická činnost, což dokládají vložky [[tuf]]ů a [[tufit]]ů i složení popelovin v uhlí.
=== Sokolovské souvrství ===
Odráží období intenzivní extenze pánve, spojené s vulkanismem. Ukládání vrstev již probíhalo v tektonických hranicích sokolovské pánve. Stáří sokolovského souvrství je přibližně 22,8–21,3 Ma. Společným znakem sokolovského souvrství je mnohonásobné opakování hornin vulkanického původu a sedimentů ukládaných v podmínkách tektonicky vyvolané [[subsidence]]. Souvrství dosahuje mocnosti až 300 m a zahrnuje i hlavní uhelné sloje Anežka a Antonín, které jsou od sebe odděleny habartovskými nebo těšovickými vrstvami.
=== Cyprisové souvrství ===
Řádek 63 ⟶ 64:
== Hornická činnost ==
První písemné zmínky o těžbě uhlí v Sokolovské pánvi jsou z roku 1760. Zpočátku probíhala menší těžby na okraji pánve, kde byly vázány na výchozy sloje. K většímu rozsahu dobývání uhlí došlo až po roce 1870, kdy došlo k prodloužení páteřní železnice – [[Buštěhradská dráha|buštěhradské dráhy]] z [[Chomutov|Chomutova]]
== Odkazy ==
|