Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 104 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: -neexistující parametr; kosmetické úpravy
| obrázek = Sečská vrchovina, CZ140322.jpg
| popisek = Ostrý ohyb řeky Chrudimky ve vodní nádrži Seč ze skalního ostrohu přírodní rezervace Oheb v Sečské vrchovině, georeliéfem členité a v rozsahu 275 až 737 m n. m. tvořící [[geomorfologický podcelek]]
| alt =
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
| maximální výška = 737,4
| délka =
| rozloha = 602,61
| poznámka k rozloze = - součet ploch geomorfologických okrsků
| střední výška = 520,8
| poznámka = součást geomorfologické podsoustavy [[Českomoravská vrchovina]]
| zeměpisná délka = 15.785991
}}
'''Sečská vrchovina''' je krajinná oblast (horopisná jednotka) a [[geomorfologický podcelek]]  o rozloze 602,61 km² v jihovýchodní části [[Železné hory|Železných hor]], součást [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] v regionálním členění [[Georeliéf|georeliéfugeoreliéf]]u (tvaru zemského povrchu) [[Česko|Česka]].<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| isbn = 80-86064-99-9
}}</ref> Leží z hlediska [[Administrativní dělení Česka|administrativně správního]] většinou své rozlohy v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]] a menší částí na jihovýchodě v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]].<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| titul = Geomorfologie: Přírodní poměry
| url = http://mapy.nature.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-10
| poznámka = Aplikace MapoMat - mapový podklad Český úřad zeměměřičský a katastrální
}}</ref>
 
Krajinná oblast je nepravidelného tvaru, orientovaná severozápad – jihovýchod v délce přibližně 37 km na linii mezi obcí [[Míčov-Sušice]]<nowiki/> a okrajem města [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratky]], v nejširším místě severovýchod – jihozápad zhruba 20 km mezi městy [[Ždírec nad Doubravou]] a [[Skuteč]].
 
Územně ji vymezují od nejsevernějšího bodu na katastru města [[Chrudim]] (lokalita Pod Hůrou) obce a místa prezentovaná geomorfologickými okrsky, [[Kameničská vrchovina|Kameničskou vrchovinou]], [[Skutečská pahorkatina|Skutečskou pahorkatinou]], [[Stružinecká pahorkatina|Stružineckou pahorkatinou]] a [[Podhradská kotlina|Podhradskou kotlinou]], výraznou sníženinou mezi městy [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] a [[Třemošnice]] .<ref name=":0" />
 
Typem georeliéfu členitá [[vrchovina]] v nadmořských výškách přibližně 275–737 m, se střední výškou 520,8 m a středním sklonem 3°56’, tvořená hlubinnými vyvřelinami železnohorského plutonu (výrazný je skutečsko-nasavrcký masiv), ve vápencích prvohorního útvaru ([[silur]]) chrudimského staršího paleozoika kolem [[Prachovice|Prachovic]] a [[Vápenný Podol|Vápenného Podola]] s tvary tropického [[Kras|krasukras]]u. Jihovýchodní oblast ([[Hlinsko]] a okolí) tvořená horninami hlinského proterozoika a paleozoika (hlinská zóna), sníženina ([[Kameničky]], [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] až [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]]) horninami svrateckého krystalinika s ostrůvky křídy (česká [[Křída|křídová]] pánev).
 
Horopisem ([[orografie]]) směrem k jihovýchodu v nadmořských výškách stoupá, k severovýchodu je ukloněna na povrchu tzv. železnohorské zemské klínové kry. Nejníže je situována řeka Chrudimka v úrovni hladiny zhruba 275 m n. m. na katastrálním území města [[Slatiňany]]. Nejvyšších nadmořských výšek dosahuje na jihozápadě a jihovýchodě.
 
Na jihozápadě vrcholí na katastrálním území obce Slavíkov v Kraji Vysočina vrchem [[Vestec (hora)|Vestec]] (668 m n. m.), nejvyšším bodem v [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|Chráněné krajinné oblasti Železné hory]]. Na jihovýchodě leží nejvyšší bod v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina (současně nejvyšší v Železných horách) na vrcholu se zeměpisným názvem „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]" (737,4 m n. m.),<ref name="bina" /> na katastrálním území obce [[Svratouch]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]].
== Geografie ==
V [[Geografie Česka|geografii Česka]] tvoří Sečská vrchovina krajinnou oblast v jihovýchodní části Železných hor označovaných obecně za [[pohoří]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Seznam.cz
| odkaz na korporaci = Seznam.cz
| url = https://mapy.cz/s/1C4wP
| vydavatel = Mapy.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-13
| poznámka = Na jihovýchodě jsou v obrysu rozdílné územím zobrazovaným v mapě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (geomorfologické jednotky)
 
Sousední geomorfologické podcelky dále tvoří:
* [[Chrudimská tabule]] ([[Rabštejnská Lhota]] – [[Zhoř (Skuteč)|Zhoř]], část Skutče)
* [[Loučenská tabule|Loučenská tabul]]<nowiki/>e (Zhoř, část Skutče – [[Proseč]])
* [[Žďárské vrchy]] (Proseč – [[Vojnův Městec]])
* [[Havlíčkobrodská pahorkatina]] (Vojnův Městec – [[Podmoklany]])
* [[Kutnohorská plošina]] (Podmoklany – [[Třemošnice]])
* [[Čáslavská kotlina]] v krátkém úseku na katastru Třemošnice
 
=== Geologie ===
[[Geologie|Geologickou]] stavbou je území členité vrchoviny složité. Významné jsou hlubinné vyvřeliny železnohorského plutonu ([[Magmatická hornina|magmatické horniny]]), zejména v Kameničské vrchovině a Skutečské pahorkatině, výrazný je žulový masiv v oblasti Nasavrky, Skuteč, Hlinsko, Trhová Kamenice se stářím 300 - 360 miliónů let ([[prvohory]], období [[Karbon|karbonukarbon]]u).<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| vydání = 1
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny
| místo =
| rok = 2014
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-87457-96-2
| poznámka = Tiskovina - projekt podpořil Evropský fond pro regionální rozvoj, Operační program životní prostředí
}}</ref> Kolem Prachovic a Vápenného Podola byly objeveny krasové jevy (Páterova a Podolská jeskyně) v důsledku těžby vápence (prvohory, období [[Silur|silurusilur]]u). Mezi Sečí a Liboměřicemi se vyskytuje [[granit]], granodiorit a [[tonalit]], mezi Rabštejnem a Slatiňany například [[křemenec]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Geologická mapa: přibližně oblast Sečské vrchoviny
| url = http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-656098,-1084313&scale=200000
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-13
}}</ref>
 
Ve Skutečské pahorkatině jsou výrazné biotitické žuly s červeným zabarvením u Žumberka, v průběhu 19. a 20. století se kámen dobýval povrchovým způsobem v mnoha kamenolomech kolem Skutče, Leštinky a Prosetína, dnes jsou činné jen některé, značná část je zatopená spodní vodou. V oblasti je množství geologicky významných lokalit. Tzv. žulorula, hornina na přechodu mezi [[Granit|granitemgranit]]em a [[Rula (hornina)|rulou]], se vyskytuje ve Stružinecké pahorkatině, v Podhradské kotlině pískovce a slepence kolem Kraskova, včetně červeně zabarvených sedimentů. Podél vodních toků se nachází [[Písek (sediment)|písek]] a [[štěrk]] nivního sedimentu.
 
=== Vodstvo ===
Nejvýznamnější řekou je Chrudimka tvořící hydrogeografickou osu krajinné oblasti, v centrální části s hlubokými údolími ([[Krkanka]], [[Strádovské Peklo]]). Pramení v nejvýchodnější části vrchoviny, v rozsáhlém prameništi nad Kameničkami. Nejvydatnější zdrojnicí je tzv. Filipovský pramen na rozhraní katastrů [[Krouna]] a [[Svratouch]], severozápadně od vrcholu U oběšeného (737,4 m n. m.).<ref name="geoportal" />
 
Pod vrcholem, v lokalitě s přírodní památkou [[U Tučkovy hájenky]], se nachází prameniště významné řeky [[Krounka|Krounky]], jejíž koryto na úbočí vrcholu ve směru ke Krouně tvoří současně rozhraní se sousedními [[Žďárské vrchy|Žďárskými vrchy]]. Na okraji [[Skutečská pahorkatina|Skutečské pahorkatiny]] protéká Krounka hlubokým údolím s názvem Šilinkův důl, typem [[Soutěska|soutěsky]] v části přírodního parku Údolí Krounky a Novohradky.
 
==== Evropské rozvodí ====
[[Rozvodí]] evropských řek [[Labe]] – [[Dunaj]] (na českém území s řekou [[Morava (řeka)|Morava]]) prochází jihovýchodním okrajem Sečské vrchoviny, katastrálním územím obcí [[Svratouch]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]]. [[Rozvodnice]] leží přibližně od vrcholu sedla (708 m n. m.) mezi vrchy [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (Sečská vrchovina) a [[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]] ([[Žďárské vrchy]]) na spojnici míst:
* vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.) – Peškův vrch (716,8 m n. m.) na katastrálním území [[Svratouch]]
* Chlumětínská cesta (672 m n. m.) – [[silnice II/343]] (651,9 m n. m.) na katastrálním území [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]]
* lokality Na Ševčičce (652 m n. m.) – Familie (654 m n. m., silnice do Vortové) na katastrálním území [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] a dále pokračuje k vrcholu [[Otrok (vrchol)|Otrok]] (717,3 m n. m.), již v oblasti Žďárských vrchů<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Klub českých turistů
| odkaz na korporaci = Klub českých turistů
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-7324-370-8
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000 - mapový list č. 48
==== Vodní díla ====
[[Vodní dílo|Vodní díla]] podle českého [[Vodní zákon|vodního zákona]] zastupují na území Sečské vrchoviny stavby sloužící obecně ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod a k úpravě vodních poměrů. Nejvýznamnějším byl v roce [[1903]] plán výstavby [[Vodní nádrž|vodních nádrží]] na řece Chrudimce. V průběhu [[20. století]] byly vybudovány:<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Povodí Labe, státní podnik
| odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik)
| titul = Povodí Labe, státní podnik
| url = http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/default.aspx
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-17
}}</ref>
== Ochrana přírody a krajiny ==
Velkou část území na severozápadě od 1.&nbsp;května 1991 překrývá [[Chráněná krajinná oblast Železné hory]], oddělení regionálního pracoviště Východní Čechy sídlí v městě [[Nasavrky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Správa CHKO Železné hory
| url = http://zeleznehory.ochranaprirody.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-10-26
}}</ref> Jihovýchodní část území (přibližně od [[Trhová Kamenice|Trhové Kamenice]] k [[Hlinsko|Hlinsku]] a dále ke [[Krouna|Krouně]] až [[Pustá Kamenice|Pusté Kamenici]] a také směrem ke Ždírci nad Doubravou až po [[Vojnův Městec]]) od 30.&nbsp;července 1970 překrývá [[Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy]] se sídlem ve [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] a s regionálním pracovištěm v [[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Správa CHKO Žďárské vrchy
| url = http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-10-26
}}</ref>
311 704

editací