Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí

{{Infobox - park

[[Malá Strana]], [[Praha 1]]

}}

'''Vrtbovská zahrada''' je [[Baroko|barokní]] [[Terasa (stavba)|terasovitá]] [[zahrada]] italského typu<ref name="historie" /> v&nbsp;[[Praha|Praze]] na [[Malá Strana|Malé Straně]]. Vstup do ní je přes [[Vrtbovský palác]] z&nbsp;''Karmelitské ulice''.<ref>{{Citace elektronické monografie

 

== Název ==

Vrtbovská zahrada byla pojmenována po [[Vrtbovský palác|Vrtbovském paláci]], ke kterému příslušela. Vrtbovský palác vznikl přestavbou tří domů po roce 1631 za hraběte [[Sezima z Vrtby|Sezimy z&nbsp;Vrtby]], který je postupně skoupil.<ref name="zahradypalacu140">{{Citace monografie

| příjmení = Pácová-Hošťálková

 

Jan Josef z&nbsp;Vrtby jako [[nejvyšší purkrabí]] Pražského hradu<ref name="prazkaarch177" /> měl dostatek prostředků, aby zaplatil nejvýznamnější umělce té doby, kteří pro něj vytvořili jednu z&nbsp;nejkrásnějších zahrad Prahy – jak je dnes Vrtbovská zahrada titulována.<ref name="prazkaarch177" /><ref name="zahrada" /><ref name="škoda74" />

V&nbsp;té době bylo zakládání barokních zahrad na levém břehu Vltavy celkem běžné. Začalo to výstavbou ohromné [[Valdštejnská zahrada|Zahrady valdštejnské]] v&nbsp;letech 1627–1630 a pokračovalo pásem zahrad zaříznutých do úpatí [[Petřín]]a (''Přehořovská zahrada'' [1703], dnes [[Lobkovická zahrada|Lobkovická]]; ''Colloredovská zahrada'' [1715–1718], dnes [[Schönbornská zahrada]]) a pod Pražský hrad (zahrady [[Ledeburská zahrada|Ledeburská]], [[Pálffyovská zahrada|Pálffyovská]], [[Fürstenberská zahrada|Fürstenberská]] a další).<ref name="prazkaarch177" /> Většina barokních zahrad na levém úpatí Petřína vznikala na již starších renesančních zahradách a vinicích, které v&nbsp;době nástupu renesance nahradily zahrady a vinice [[Gotika|gotické]]. Ne jinak tomu bylo i&nbsp;v&nbsp;případě Vrtbovské zahrady,<ref>Pácová-Hošťálková, s. 17, 22.</ref><ref name="škoda6">Škoda, s. 6.</ref> kudy navíc vedla dnes již zaniklá cesta z&nbsp;dnešní ''Karmelitské ulice''.<ref name="matkamest" />

 

}}</ref> zahrady se však rekonstrukce nedotkla.<ref name="zahradypalacu140" /> Od roku 1807 byl v&nbsp;držení [[Nemocnice|lazaretu]] na Karlově.<ref name="poche 316" /> <!-- JE TŘEBA DOHLEDAT REF: Tak jak se vyvíjel ''Vrtbovský dům'', později v&nbsp;době baroka nazývaný ''palác'', vyvíjela se i&nbsp;sama zahrada. Zahrady té doby byly nedílnou součástí obydlí a pokud došlo ke změně charakteru obydlí, došlo též ke změně charakteru přilehlé zahrady, která v takovém případě byla nejčastěji pomocí zahradního prvku [[sala terrena]] architektonicky spojena s&nbsp;hmotou domu.{{chybí zdroj}}-->

 

 

Kolem roku 1845 byl celý palác s&nbsp;barokní zahradou upraven ve stylu [[klasicismus|klasicismu]] a na předělu mezi spodním a středním patrem vznikly [[empír]]ové přístavky. Tehdy původní barokní charakter zahrady zanikl a byl vyměněn i&nbsp;rostlinný pokryv.<ref name="historie">{{Citace elektronické monografie

| místo = Cestovatel.cz

}}</ref> Nachází se ve svahu na prostorově komplikované ploše o&nbsp;plošné výměře 0,31 ha.<ref name="filipová" /> Tvar připomínající šipku je však na jihu vykrojen Schöborskou zahradou a na severovýchodě domem čp. 372 z&nbsp;ulice ''Tržiště''. Ani samotná orientace Vrtbovského paláce není vůči zahradě ideální – průčelí paláce vůči zahradě netvoří pohledový závěr. [[Obrazová kompozice|Kompozičně]] je zahrada zasazena do dvou os. Jedna se nachází v první úrovni. Tvoří ji [[sala terrena]], jejímž identickým odrazem je na protilehlé straně [[voliéra]] s&nbsp;ptactvem. Obě křídla jsou souměrně ukončena později přidanými empírovými domky. Spojnice prochází bazénkem s&nbsp;[[putto|puttem]] na mořské nestvůře. Druhá osa je na první kolmá, protažením kolmice se dostáváme k&nbsp;teatronu umístěném v&nbsp;nejvyšším místě zahrady. Na tuto kolmici jsou uchycena dvě dvoukřídlá schodiště oddělující všechny tři výškové patra ([[parter]]y). Na prvních dvou parterech je na kolmici bazének obklopený záhony s&nbsp;tvary tvořenými [[Zimostráz vždyzelený|zimostrázem vždyzeleným]], proloženými barevnou dekorací [[Pěnišník|azalek]]. Nejvyšší část se paprskovitě zdvihá až k&nbsp;teatronu. Od druhého je oddělen balustrádou s&nbsp;vázami a sochami antických bohů v&nbsp;pozadí s&nbsp;barokní kopulí [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostela svatého Mikuláše]]. Záhony této části jsou tvořeny [[trávník]]em a [[jehličnany]].<ref name="zahradypalacu141-142" />

Do zahrady se vstupuje přes pokladnu umístěnou ve východní místnosti saly terreny. Dále se pokračuje na první parter. Vstupní brána zahrady od F.&nbsp;M.&nbsp;Kaňky je zdobena Braunovými sochami dvou ženských [[alegorie|alegorických]] postav a Atlanta. Sochy ''Hojnost'' (nalevo v&nbsp;pohledu do zahrady) a ''Bohatství'' (napravo) jsou originální a byly původně [[polychromie|polychromované]]. Atlant držící Zemi je kopií, originál je uložen v&nbsp;lapidáriu Národního muzea.<ref name="zahradypalacu141-142" /> Tato brána vznikla překlenutím uličky vedoucí do původních vinic mezi dvěma křídly Vrtbovského paláce.<ref name="matkamest" /> Ulička zanikla při Vrtbovských přestavbách paláce a tak je dnes možný vstup k&nbsp;bráně přes Vrtbovský palác stojící na rohu ulic ''Karmelitské'' a ''Tržiště''.<ref name="škoda74" />

 

}}</ref> Vlevo přiléhá sala terrena, která je vyzdobena freskami barokního malíře Václava Vavřince Reinera a dvěma sochami v&nbsp;rozích od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> Na opačné straně je to pak voliéra s&nbsp;ptactvem ze [[Zoologická zahrada Praha|ZOO Praha]],<ref name="matkamest" /> ve stejném architektonickém návrhu jako sala terrena.<ref name="prague" /> Nejnižší část zahrady je od druhého oddělen dvoukřídlým schodištěm, které se zprava i&nbsp;zleva sbíhá v&nbsp;jedno. Schodiště je zaklesnuto mezi dvě zdi, které umožňují výhled na první parter až při svém vrcholu. Tento koridor je po obou stranách uzavřen empírovými domečky. V&nbsp;tom, který přiléhá k&nbsp;sale terreně, je instalace připomínající pobyt [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]. Naproti schodišti se nachází stěna paláce a vstup do místní galerie.

 

Do posledního patra se vstupuje přes schodiště, které se z&nbsp;jednoho centrálního toku větví ve dvě směrem ke stranám. Je dekorováno kamennými vázami s&nbsp;dětskými naháči<ref name="škoda74" /> a na zdi nad schodištěm se nachází balustráda s&nbsp;vázami a sedm soch antických bohů<ref name="škoda74" /> od Matyáše Brauna.<ref name="prague" /><ref name="poche 316" /> Dnes se však jedná již o&nbsp;kopie poškozených originálů, které jsou uloženy v&nbsp;lapidáriu Národního muzea. Jedná se o&nbsp;[[Apollón|Apollona]], [[Merkur (mytologie)|Merkura]], [[Diana (mytologie)|Dianu]], [[Juno (mytologie)|Juna]], [[Minerva|Minervu]], [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]] a [[Vulcanus (mytologie)|Vulkána]],<ref name="zahradypalacu142" /> v&nbsp;jižní části se nachází sousoší zápasících chlapců.<ref name="zahrada" /> Horní parter je tvořen paprskovitě se sbíhajícími trávníky s&nbsp;tisy,<ref name="zahradypalacu141-142" /> směrem od vyhlídky na malostranské dominanty k&nbsp;horní terase tvořené teatronem. Jsou zde tři paprskovitě se sbíhající cesty vydlážděné oblázky. Teatron je rozdělen [[Lastura|mušlemi]] a [[pemza|pemzou]] na tři části. Každá z&nbsp;nich je zdobena [[maskaron]]y a [[feston]]y včetně reliéfů postav mořských panen (po stranách) a [[Triton (mytologie)|tritony]] (uprostřed).<ref name="škoda74" /> [[Štuk]]ová výzdoba však byla v&nbsp;průběhu času značně poškozena a tak byla v&nbsp;50. letech 20. století a ještě při rekonstrukci v&nbsp;roce 1987 z&nbsp;větší části nahrazena novou.<ref name="zahradypalacu142" /> V&nbsp;prostřední části se nacházela Reinerova freska z&nbsp;roku 1720 a v&nbsp;postranních částech byly umístěny i&nbsp;další fresky, které se však do současnosti nedochovaly.<ref name="poche 316" /><ref name="zahradypalacu142" /> Na střeše teatronu se nachází vyhlídka.

 

 

=== Sala terrena ===

Sala terrena je tvořena třemi místnostmi. Východní salonek je obložen v&nbsp;dolní části dřevěnou [[inkrustace (umění)|inkrustací]] s&nbsp;motivy zpěvného ptactva,<ref name="prague" /> v&nbsp;západním jsou to scénické fresky. Západním salonkem je možno vstoupit do bývalého empírového ateliéru Mikoláše Alše. Hlavní část je bohatě zdobená štuky, freskami a sochami. Tato část se z&nbsp;větší části dochovala v&nbsp;původním stavu až do současnosti.<ref name="zahradypalacu141-142" />