Okres Rokycany: Porovnání verzí

| osmrelace = 441451

| název okresu = Rokycany

| kraj = Plzeňský kraj

| sídlo okresu = Rokycany

| zeměpisná šířka = 49.8

| zeměpisná délka = 13.6

| rozloha okresu = 629.57<ref>Stav k 1.1.2016 po zániku vojenského újezdu Brdy a přičlenění několika katastrálních území k vybraným obcím okresu.</ref>

| počet obyvatel = 47 986<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721601.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-05-02 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>

| rok = 2016

| obce = 68

| města = 6

| městyse = 2

| vojenské újezdy = 0

| počet ORP = 1

| počet POÚ = 3

| ISO = CZ-326

| SPZ = RO

| NUTS = CZ0326

| mapa = Okres rokycany.png

Poprvé v historii vznikl [[Okres|politický okres]] Rokycany v roce [[1905]], do té doby byl pouze [[soudní okres|okresem soudním]] ''(od roku [[1850]])'' v rámci politického okresu [[Plzeň]].

[[Soubor:Dobřív.jpg|thumbnáhled|Vodní hamr v Dobřívi je významnou technickou památkou.]]

Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl politický okres Rokycany opět dočasně zrušen a následně, při správní reformě v roce [[1949]], opět obnoven. Tehdy do jeho území náležely i např. oblasti v dnešním [[Vojenský újezd Brdy|vojenském újezdu Brdy]] (dnes na [[Okres Příbram|Příbramsku]]) a obec [[Mokrouše]] (dnes [[okres Plzeň-jih]]). Naopak k němu nepatřila území dnešních obcí [[Smědčice]] (dříve okr. Plzeň), [[Liblín]] a [[Bujesily]] (dříve okr. [[Plasy]]).

V dnešní podobě existuje okres od vyhlášení nové ústavy a s tím spojené reformy územní správy z [[11. červenec|11. července]] [[1960]]. Od té doby se jeho území nezměnilo, měnil se pouze počet obcí do něj zahrnutých.

[[Soubor:Radec zapadslunce.jpg|thumbnáhled|Západ slunce nad hřebenem Radče.]]

Území okresu leží v nadmořských výškách od 250 do 750 metrů. Celá západní část okresu je položena spíše níže, jeho přirozenou severozápadní a severní hranici tvoří údolí řeky [[Berounka|Berounky]]. Východně od Radnic a Rokycan se zvedá masiv [[Radeč (Křivoklátská vrchovina)|Radče]] – součásti Křivoklátské vrchoviny. Najdeme tam nejvýše položená místa okresu. Východní a jihovýchodní hranici okresu potom tvoří úpatí [[Brdy|Brdského pohoří]], v jehož centrální části se rozkládá rozsáhlý vojenský újezd. Oblasti mezi Rokycany, Radnicemi a [[Zvíkovec|Zvíkovcem]] a jižně od Zbiroha jsou zemědělsky využívány.

Nejvýše položenou obcí okresu je podbrdský [[Trokavec]] (615 m) – v současnosti známý zejm. referendem o umístění amerického radaru v Brdech. Naopak nejníže položenou obcí je [[Liblín]] (312 m) – na řece Berounce.

Nejníže položený bod okresu najdeme v katastru obce [[Čilá]], v místě, kde řeka Berounka opouští území západních Čech (250 m).

[[Soubor:Rokycany CZ Our Lady of the Snow church and Marian column 0589.jpg|thumbnáhled|Gotický kostel Panny Marie Sněžné na náměstí v Rokycanech.]]

Celý okres je odvodňován řekou Berounkou, jejíž tok skoro 42&nbsp;km přibližně kopíruje okresní hranici.

Centrálními oblastmi okresu neprotékají významnější vodní toky – jedná se zejména o potoky a říčky stékající z Brd. Okolí Zbiroha s četnými rybníky je odvodňováno [[Zbirožský potok|Zbirožským potokem]] pramenícím pod [[Sirá|Sirskou horou]].

Jižní, podhorskou část okresu odvodňuje [[Kornatický potok]] do [[Úslava|Úslavy]] a dále do Berounky.

V povodí Zbirožského potoka nalezneme rozsáhlou rybniční soustavu. Největším rybníkem je [[Štěpánský rybník]] mezi [[Cheznovice]]mi a [[Mýto|Mýtem]] ''(48 ha)'', rozsáhlý je také [[Cekovský rybník]] ''(33 ha)'' u [[Cekov]]a a [[Dolejší Kařezský rybník]] ''(32 ha)'' u [[Kařez]]a.

[[Soubor:Libstejn-1.jpg|thumbnáhled|Zřícenina hradu Libštejn u Liblína.]]

Rokycansko bylo v minulosti velmi bohaté na nerostné suroviny.

V Radnické pánvi se až do roku [[1987]] těžilo [[černé uhlí]], dnes jsou ložiska vytěžena. Mezi Klabavou a Ejpovicemi byla ložiska méně kvalitní [[železná ruda|železné rudy]], která byla upravována v přilehlém závodě Železárny Bílá Cerekev Ejpovice. Těžba i úprava byly zastaveny v roce [[1967]].

Okres byl také relativně bohatý na stavební suroviny – [[Písek (materiál)|písek]] a [[Stavební kámen|kámen]]. Kamenolomy najdeme na okrese u Těškova a u Třebnušky (obec Zbiroh). Provozovatelé lomu v Třebnušce hodlají těžbu dále rozšiřovat, čímž narazili na odpor tamních obyvatel a ekologických sdružení.

V [[Kařez]]e se až do roku [[1974]] těžily cihlářské jíly, které využívala tamní [[cihelna]].

Skladbou hospodářství se okres Rokycany řadí mezi okresy průmyslově-zemědělské. Míra registrované [[nezaměstnanost]]i dosahovala v listopadu 2007 – 3,5 %.

V živočišné výrobě převládá chov [[Tur domácí|skotu]] (cca 12 tis. ks), [[prase|prasat]] (cca 19 tis.) a [[Domácí drůbež|drůbeže]].

Skoro 25 000 ha zabírá na okrese [[les]]ní půda. Většina lesů na Rokycansku byla po restituci vrácena šlechtickému rodu [[Colloredo-Mannsfeldové|Colloredo-Mannsfeldů]], kteří je dnes, spolu s několika chovnými rybníky, opět obhospodařují.

[[Soubor:Zbiroh zamek.jpg|thumbnáhled|Zbirožský zámek v pohledu od Švabína.]]

Rokycansko je jednou z tradičních oblastí výskytu [[hutnictví|hutnického průmyslu]] v ČR. Hutnictví a železářství má na okrese kořeny již od 16. stol. – s počátky hutní výroby je spojena technická památka – vodní hamr v [[Dobřív]]ě ''(zal. [[1505]])'' . V závodech okresu je zastoupeno jak hutnictví železa, tak i barevné hutnictví. Středisky tohoto průmyslového odvětví jsou dnes zejm. [[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádek u Rokycan]] ''(závod Železárny Hrádek)'', Rokycany (Kovohutě – zpracování barevných kovů) a Strašice (slévárna).

Dalším významným oborem je [[strojírenství]]. Tento obor je na okrese soustředěn zejména do [[Holoubkov]]a – do obce, která se díky průmyslu po druhé světové válce mnohonásobně rozrostla. V tamním podniku Weiler ''(dříve KOVOSVIT)'' se vyrábějí obráběcí stroje a vrtačky. Do závodu DCK Bohemia je soustředěna výroba rozvaděčů nízkého napětí. Jedním z tradičních strojírenských výrobců je Zbirovia [[Zbiroh]] ''(zal. [[1845]])'', který vyrábí nářadí. Po revoluci vznikly zejm. v okolí Rokycan závody na výrobu součástek do automobilů (např. Borgers).

[[Soubor:Radec vyhledSV.JPG|thumbnáhled|Výhled z Radče směrem ke Zbirohu.]]

Ze silnic II. třídy jmenujme kromě silnice II/605 (původní hlavní státní silnice Praha – Plzeň – Rozvadov) také silnice [[Silnice II/117|II/117]] ([[Žebrák (okres Beroun)|Žebrák]] – [[Hořovice]] – [[Strašice]] – [[Mirošov]] – [[Blovice]] – …) , [[Silnice II/232|II/232]] (Rokycany – [[Liblín]] – [[Kozojedy (okres Plzeň-sever)]]) a [[Silnice II/233|II/233]] ([[Rakovník]] – [[Zvíkovec]] – [[Radnice (okres Rokycany)|Radnice]] – [[Plzeň]]).

Okresem procházejí tři železniční tratě – jedna hlavní a dvě regionální.

[[Soubor:170 cekov.JPG|thumbnáhled|Hlavní železniční trať 170 mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek.]]

[[Železniční trať Beroun–Plzeň–Cheb|Trať 170]] Praha – Plzeň – [[Cheb]] vchází na území okresu před stanicí Zbiroh a opustí ho za zastávkou Ejpovice ''(celkem 30 km)'' . Je dvojkolejná, v celé své délce elektrizovaná a relativně frekventovaná. Její trasa je součástí [[3. železniční koridor|třetího železničního koridoru]], v budoucnosti se plánuje její přestavba a modernizace, která si vyžádá např. zrušení (resp. přesunutí) stanice Zbiroh a přeložku tratě mezi Kařízkem a Rokycany. Po dokončení oprav a modernizací se na ní zvýší cestovní rychlost. Dnes jsou po ní vedeny kromě osobních a nákladních vlaků také rychlíky, v minulosti dokonce i vlaky [[InterCity]]. Rychlíkovými železničními stanicemi na Rokycansku jsou Zbiroh (zastavují zde jen některé [[Rychlík (vlak)|rychlíky]]) a Rokycany (zastavuje zde většina rychlíků).

Jako [[Železniční trať Rokycany–Nezvěstice|Trať 175]] je v jízdních řádech označována lokálka Rokycany – [[Nezvěstice]]. V úseku z Rokycan do [[Mirošov]]a prochází hustě zalidněnou oblastí a je využívána nejen k osobní, ale také k relativně husté nákladní dopravě, a proto tomuto úseku nehrozí omezování, nebo dokonce rušení provozu. V úseku od stanice Mirošov po stanici Nezvěstice trať vede řídce zalidněnou krajinou s malými obcemi a proto je budoucnost tohoto úseku lokálky nejistý. Za Kornaticemi opouští lokálka území Rokycanska a pokračuje posledních 7&nbsp;km [[okres Plzeň-jih|okresem Plzeň-jih]].

[[Železniční trať Chrást u Plzně – Radnice|Trať 176]] vede z [[Chrást (okres Plzeň-město)|Chrástu u Plzně]] (okres Plzeň-město) do Radnic. Na území okresu vstupuje u Smědčic a má 8 zastávek – ''Sedlecko, Střapole, Všenice, Dolní Stupno, Stupno (úvraťová stanice), Bezděkov u Radnic, Břasy a Radnice''. Na této trati zatím nedošlo k výraznějšímu omezování spojů, pouze ke snížení počtu zaměstnanců v souvislosti se zavedením specifického odbavování cestujících.

Rokycansko je velmi oblíbeným rekreačním zázemím nejen obyvatel Plzně a západočeské oblasti, ale také mnohých Pražanů. Na okrese je velmi rozšířené chalupářství a chatařství – některé obce mají i přes 50 % domů využívaných k rekreaci. Největším lákadlem je relativně zachovalá příroda údolí Berounky, podbrdského kraje a Křivoklátska, která je navíc dobře dostupná po dálnici z Plzně i z Prahy. Úsek Berounky na Rokycansku je oblíben mezi vodáky. Střediskem agroturistiky na okrese je Darovanský dvůr u Darové (obec Břasy).

[[Soubor:Visky okres Rokycany.jpg|thumbnáhled|Zimní krajina u Vísek (jižní část okresu).]]

[[Okresní město]] Rokycany bylo v roce [[1992]] vyhlášeno [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Minulý režim zanechal v historickém jádře města nesmazatelné stopy, přesto se však mnohé památky naštěstí zachovaly dosud (např. gotický kostel na náměstí). V Rokycanech můžeme navštívit Okresní muzeum dr. Bohuslava Horáka s paleontologickou a národopisnou expozicí; jeho paleontologické sbírky se dokonce řadí co do velikosti na 2. místo v České republice, po pražském Národním muzeu. Město je známé také tím, že se nedaleko od něj [[10. květen|10. května]] [[1945]] poprvé setkaly americká a sovětská armáda. Tuto událost připomíná pomník na demarkační čáře (u Borku) a Vojenské historické muzeum.

V [[Radnice (okres Rokycany)|Radnicích]] – malém historickém městečku severně od Rokycan – najdeme nejzachovalejší židovskou synagogu v kraji.

[[Soubor:Radnice namesti.jpg|thumbnáhled|Náměstí v Radnicích.]]

Na území okresu se na ploše cca 80&nbsp;km² rozkládá část [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|CHKO Křivoklátsko]] (cca 1/10 její celkové rozlohy). CHKO byla vyhlášena v roce [[1978]] a sídlí ve [[Zbečno|Zbečně]] na [[okres Rakovník|Rakovnicku]].

[[Soubor:Rokycany District 2010 names RO CZ.png|thumbnáhled|600px|upright=3|Obce okresu Rokycany]]

[[Bezděkov (okres Rokycany)|Bezděkov]]&nbsp;•

[[Břasy]] {{Malé|([[Darová]]&nbsp;• [[Kříše]]&nbsp;• [[Stupno]]&nbsp;• [[Vranovice (Břasy)|Vranovice]])}}&nbsp;•

[[Březina (okres Rokycany)|Březina]]&nbsp;•

[[Bujesily]]&nbsp;•

[[Bušovice]] {{Malé|([[Sedlecko]]&nbsp;• [[Střapole]])}}&nbsp;•

[[Cekov]]&nbsp;•

[[Čilá]]&nbsp;•

[[Dobřív]] {{Malé|([[Pavlovsko]])}}&nbsp;•

[[Drahoňův Újezd]]&nbsp;•

[[Ejpovice]]&nbsp;•

[[Hlohovice]] {{Malé|([[Hlohovičky]]&nbsp;• [[Mostiště (Hlohovice)|Mostiště]]&nbsp;• [[Svinná (Hlohovice)|Svinná]])}}&nbsp;•

[[Holoubkov]]&nbsp;•

'''[[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádek]] {{Malé|([[Nová Huť (Hrádek)|Nová Huť]])}}'''&nbsp;•

[[Hradiště (okres Rokycany)|Hradiště]]&nbsp;•

[[Hůrky]]&nbsp;•

[[Cheznovice]]&nbsp;•

[[Chlum (okres Rokycany)|Chlum]]&nbsp;•

[[Chomle]]&nbsp;•

[[Kakejcov]] {{Malé|([[Drážky]])}}&nbsp;•

[[Kamenec (okres Rokycany)|Kamenec]]&nbsp;•

[[Kamenný Újezd (okres Rokycany)|Kamenný Újezd]] {{Malé|([[Kocanda (Kamenný Újezd)|Kocanda]])}}&nbsp;•

[[Kařez]]&nbsp;•

[[Kařízek]]&nbsp;•

[[Klabava (okres Rokycany)|Klabava]]&nbsp;•

[[Kladruby (okres Rokycany)|Kladruby]] {{Malé|([[Hřešihlavy]]&nbsp;• [[Třímany]]&nbsp;• [[Vojenice (Kladruby)|Vojenice]])}}&nbsp;•

[[Kornatice]]&nbsp;•

[[Lhota pod Radčem]]&nbsp;•

[[Lhotka u Radnic]] {{Malé|([[Chockov]])}}&nbsp;•

[[Liblín]]&nbsp;•

[[Líšná (okres Rokycany)|Líšná]]&nbsp;•

[[Litohlavy]]&nbsp;•

[[Medový Újezd]]&nbsp;•

[[Mešno]]&nbsp;•

'''[[Mirošov]] {{Malé|([[Myť (Mirošov)|Myť]])}}'''&nbsp;•

[[Mlečice]] {{Malé|([[Prašný Újezd]]&nbsp;• [[Skoupý (Mlečice)|Skoupý]])}}&nbsp;•

'''[[Mýto]]'''&nbsp;•

[[Němčovice]] {{Malé|([[Olešná (Němčovice)|Olešná]])}}&nbsp;•

[[Nevid]]&nbsp;•

[[Osek (okres Rokycany)|Osek]] {{Malé|([[Vitinka]])}}&nbsp;•

[[Ostrovec-Lhotka]] {{Malé|([[Lhotka (Ostrovec-Lhotka)|Lhotka]]&nbsp;• [[Ostrovec (Ostrovec-Lhotka)|Ostrovec]])}}&nbsp;•

[[Plískov]]&nbsp;•

[[Podmokly (okres Rokycany)|Podmokly]]&nbsp;•

[[Příkosice]]&nbsp;•

[[Přívětice]] {{Malé|([[Sklená Huť]])}}&nbsp;•

'''[[Radnice (okres Rokycany)|Radnice]] {{Malé|([[Svatá Barbora (Radnice)|Svatá Barbora]])}}'''&nbsp;•

[[Raková (okres Rokycany)|Raková]]&nbsp;•

'''[[Rokycany]] {{Malé|([[Borek (Rokycany)|Borek]]&nbsp;• [[Nové Město (Rokycany)|Nové Město]]&nbsp;• [[Plzeňské Předměstí (Rokycany)|Plzeňské Předměstí]]&nbsp;• [[Střed (Rokycany)|Střed]])}}'''&nbsp;•

[[Sebečice]] {{Malé|([[Biskoupky (Sebečice)|Biskoupky]])}}&nbsp;•

[[Sirá]]&nbsp;•

[[Skomelno]]&nbsp;•

[[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]]&nbsp;•

[[Smědčice]]&nbsp;•

[[Strašice]]&nbsp;•

[[Svojkovice (okres Rokycany)|Svojkovice]]&nbsp;•

[[Štítov]]&nbsp;•

[[Těně]]&nbsp;•

[[Terešov]] {{Malé|([[Bílá Skála (Terešov)|Bílá Skála]])}}&nbsp;•

[[Těškov]]&nbsp;•

[[Trokavec]]&nbsp;•

[[Týček]]&nbsp;•

[[Újezd u Svatého Kříže]]&nbsp;•

[[Vejvanov]]&nbsp;•

[[Veselá (okres Rokycany)|Veselá]]&nbsp;•

[[Vísky (okres Rokycany)|Vísky]]&nbsp;•

[[Volduchy]]&nbsp;•

[[Všenice]]&nbsp;•

'''[[Zbiroh]] {{Malé|([[Chotětín]]&nbsp;• [[Jablečno]]&nbsp;• [[Přísednice]]&nbsp;• [[Třebnuška]])}}'''&nbsp;•