Okres Benešov: Porovnání verzí

| počet POÚ = 5

| počet ORP = 3

| počet obyvatel = 97 085<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2016 | url = https://www.czso.cz/documents/10180/32853387/1300721601.pdf | datum vydání = 2016-04-29 | datum přístupu = 2016-05-02 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>

| rok = 2016

| obce = 114

| městyse = 11

}}

'''Okres Benešov''' ''(Benešovsko'', též ''Podblanicko)'' je druhým nejrozlehlejším [[okres]]em ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Rozkládá se v jeho jihovýchodní části. [[Okresní město|Okresním městem]] byl [[Benešov]].

 

 

== Správní obvody ==

Od reformy veřejné správy z [[1. leden|1. ledna]] [[2003]] se okres člení na tři '''správní obvody obcí s rozšířenou působností''' (ORP), tedy tři přirozená centra okresu, přičemž Vlašim i Votice byly před správní reformou roku 1960 městy okresními a pět '''správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem''' (POÚ):

 

* [[Obvod obce s rozšířenou působností Benešov|ORP Benešov]]

** [[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Sázava|POÚ Sázava]]

** [[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Týnec nad Sázavouv|POÚ Týnec nad Sázavou]]

== Vývoj územní struktury ==

=== Zaniklá sídla ===

Benešovsko nepatří mezi okresy s vysokým počtem sídel zaniklých ve 20. století. Je to dáno jeho vnitrozemskou polohou a odvěkou převahou českého obyvatelstva. Za zmínku však stojí vytvoření německého [[vojenský prostor|vojenského prostoru]] za [[Druhá světová válka|2. světové války]], který sahal od [[Sázava|Sázavy]] až k [[Sedlčany|Sedlčanům]]. Důvodem vytvoření byl záměr vystěhovat jednu z ryze českých oblastí, a tak oslabit národ. S koncem války se drtivá většina původních obyvatel opět do vybydlených obcí vrátila.

 

Skutečně tak zřejmě zanikly pouze obce nacházející se v zátopových územích [[vodní nádrž Slapy|vodních nádrží Slapy]] (na [[Vltava|Vltavě]]) a [[vodní nádrž Švihov|Švihov]] (na [[Želivka|Želivce]]) na protilehlých hranicích okresu. V případě slapské vodní nádrže (dokončené r. [[1954]]) docházelo na území benešovského okresu spíše k zatopení ojedinělých stavení při řece, jediná větší zatopená obec v oblasti, [[Živohošť]], ležela na území dnešního [[okres Příbram|okresu Příbram]]. Daleko citelněji zasáhla své okolí výstavba vodní nádrže Švihova - Želivky (dokončené r. [[1976]]). Bezprostředně na území Podblanicka zmizelo pod vodou celé městečko ([[Dolní Kralovice]]), dále celé obce Libčice a Příseka a část obce Borovsko. Zároveň musela být kompletně přestavěna silniční síť v oblasti, došlo ke změnám v hranicích okresů a byla zastavena železniční doprava v úseku Trhový Štěpánov - Dolní Kralovice.

 

=== Vývoj hranic okresu ===

 

=== Vývoj počtu obyvatel a obcí ===

{|class="wikitable" style="text-align: center"

! Rok

=== Struktura povrchu ===

Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Najdeme zde mírně zvlněnou [[pahorkatina|pahorkatinu]] s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350 – 550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora [[Blaník]] ''(632 m)'' nad obcí [[Louňovice pod Blaníkem]]. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. [[Česká Sibiř]] v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti najdeme také nejvyšší bod okresu - [[Mezivrata]] (713 m) s televizním vysílačem. K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy - konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy.

Nejvýše položenou obcí okresu je [[Miličín]] (617 m). Naopak nejníže leží obce [[Krhanice]] na Sázavě (276 m).

 

 

Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je [[Želivka]], která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20&nbsp;km, ze kterých pouze poslední 4&nbsp;km před soutokem nejsou vzduty přehradou. Zbývajících 16&nbsp;km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.

Jako poslední vodní tok jmenujme říčku [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanici]], přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37&nbsp;km. Pramení na [[Okres Tábor|Táborsku]], severně od [[Chýnov]]a, na území okresu se dostává u obce [[Kamberk]]a. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, [[Ostrov (okres Benešov)]], [[Ctiboř (okres Benešov)]] a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je [[město]] Vlašim.

 

* největší [[klen]]: Věžník u Chotýšan (650&nbsp;cm)

* nejvyšší [[jalovec]]: u Monince (7 m) †

<ref name="podblanicko">{{Citace monografie

| příjmení = Kovařík

 

=== Průmysl ===

Přibližně do poloviny 20. stol. mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter. S nástupem socialismu došlo však i na Benešovsku k částečné [[industrializace|industrialisaci]]. V současnosti patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu [[potravinářství]], [[strojírenství]] a [[stavebnictví]]. Zastoupeno je také [[sklářství]] (sklárny v Sázavě), [[elektronika]] (Benešov) a [[hutnictví]] (výroba hliníkových a ocelových odlitků v Týnci nad Sázavou). Mezi nejvýznamnější strojírenské podniky okresu patří [[zbrojovka]] Sellier&Bellot ve Vlašimi, Hydraulika v Benešově a [[Jawa]] v Týnci nad Sázavou. Z potravinářských provozů jmenujme jednoho z největších zaměstnavatelů na okrese - Rabbit Trhový Štěpánov (zpracování králičího a drůbežího masa) a dále mlékárnu DANONE a [[pivovar Ferdinand]] v Benešově.

 

 

== Doprava ==

=== Silniční doprava ===

 

 

Z dálnice D1 odbočuje v [[Mirošovice|Mirošovicích]] na Praze-východ '''silnice I/3'''. Její původní trasa ''(dnes [[silnice II/603]] - tzv. „Stará Benešovská“)'' vede přímo z Prahy přes Kamenici a [[Nespeky]] do [[Poříčí nad Sázavou]], kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce [[1971]]. Okresní město Benešov silnice obchází západní přeložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic, za kterými stoupá až k nejvyššímu bodu okresu. Poté prudce klesá do Miličína, za kterým opět stoupá, aby u Sudoměřic opustila území kraje. Na silnici je velmi hustý provoz, jemuž by měla ulehčit plánovaná dálnice D3. Na území okresu má silnice I/3 délku 42&nbsp;km, silnice II/603 zatím jen 7&nbsp;km. D

Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10&nbsp;km [[silnice I/18]] z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic.

 

 

=== Železniční doprava ===

Nejvýznamnější tratí na území okresu je '''[[Železniční trať Benešov u Prahy – České Budějovice|Trať 220]]'''

Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice. V úseku Praha - Benešov je

např. v červenci 2007 stala v Čerčanech vážná železniční nehoda. Na

trati jsou provozovány vnitrozemské (do [[České Budějovice|Č. Budějovic]]) i mezinárodní rychlíky (do [[Linec|Lince]]), spěšné vlaky (z [[Tábor]]a do [[Praha|Prahy]]) a samozřejmě osobní vlaky (do Benešova jezdí elektrické jednotky [[Elektrická jednotka 451|451]] a [[elektrická jednotka 471|471]]).

Na Benešovsku najdeme také 4 lokálky. Z nádraží v [[Čerčany|Čerčanech]] vycházejí 2 větve tzv. [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|Posázavského pacifiku]] - tratě č. '''[[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|210]]''' (přes Týnec nad Sázavou a Davli do Prahy) a '''[[Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou|212]]'''

(přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované

chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov - vychází odtud [[Železniční trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov|'''trať 222''']] z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Je to jediná trať, která vede celá na území okresu. Až do 4. srpna [[1974]] trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže. Poslední lokálka - '''[[trať 223]]''' vychází z žst. [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovic]] do [[Sedlčany|Sedlčan]] v dnešním [[Okres Příbram|příbramském okrese]] a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí Sedlčan spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce [[1960]] uměle změněno novou okresní hranicí. Na území okresu jsou stanice [[Vrchotovy Janovice]], [[Voračice]] a [[Minartice]].

 

== Cestovní ruch ==

Dalším plošným chráněným územím je Přírodní park Kaliště - Džbány na svahu kopce Žebráku u [[Bystřice (okres Benešov)|Bystřice]]. Vyjma těchto území se zde nachází celá řada dalších [[Seznam chráněných území v okrese Benešov|chráněných území]].

 

 

== Demografické údaje ==