Írán: Porovnání verzí

Čímž byl sekulární, modernizující se Írán pod vládou Šáha uvržen do islámské republiky pod vládou teokratů<ref name = "Britannica">[http://www.britannica.com/eb/article-32981 ''Encyclopædia Britannica''].</ref>

 

Zahraničněpoliticky se nový režim dostal téměř ihned do konfliktu s&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] (viz [[Americká rukojmí v Íránu]]), dosavadním nejužším spojencem, a se sousedním [[Irák]]em ovládaným světskou stranou [[Baas]] [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]]. V&nbsp;roce [[1980]] překročila irácká armáda hranice Íránu a začala [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácká válka]], jež trvala osm let a stála zhruba milion lidských životů. Vnější ohrožení Chomejnímu a jeho okolí umožnilo ještě více omezit svobodu ve vnitropolitickém smyslu – popravy byly na denním pořádku. Sestřelení íránského civilního letadla [[Let Iran Air 655|Iran Air 655]] křižníkem USS ''Vincennes'' v roce 1988 dále vyostřilo vztahy se Spojenými státy.

 

Uzavření míru v&nbsp;roce [[1988]] a Chomejního smrt o rok později nevedly k&nbsp;zásadní změně kursu islamistického vedení Íránu, dílčí korektury ve vnitřní politice však přece jen proběhly. V&nbsp;osobě [[Sajjid Alí Chameneí|Alího Chameneího]], nového vůdce země, se dostala do popředí osobnost, jež neměla zdaleka takovou autoritu jako Chomejní, což umožnilo vzrůst reálné moci formální hlavy státu – [[prezident]]a. V&nbsp;politice se začali více angažovat lidé spíše pragmatičtí, zaměření na ekonomiku a poválečnou obnovu infrastruktury, a sami Íránci projevovali nyní mnohem hlasitěji nespokojenost s&nbsp;vývojem své země – jejich mínění musel brát režim vážně.

 

V&nbsp;roce [[1997]] byl zvolen prezidentem umírněný duchovní [[Muhammad Chátamí]], pod jehož vedením započal pokus o liberalizaci režimních struktur. Byla zmírněna [[cenzura]], v&nbsp;[[tisk]]u se po dlouhé době objevovaly kritické hlasy na adresu vlády a reformní strany navíc triumfovaly v&nbsp;parlamentních volbách v&nbsp;roce [[2000]]. Konzervativní kruhy kladly tomuto vývoji od počátku silný odpor, a protože moc prezidenta i parlamentu je v&nbsp;Íránu omezená, podařilo se reálně docílit jen málo změn. V&nbsp;roce [[2004]] nakonec vládnoucí konzervativci eliminovali volebními manipulacemi oponenty v&nbsp;parlamentu a o rok později získali vítaného spojence v&nbsp;novém konzervativním prezidentu [[Mahmúd Ahmadínežád|Mahmúdu Ahmadínežádovi]], známém svými výpady proti [[Izrael]]i. Současná situace v&nbsp;Íránu je komplikovaná – velká část společnosti si přeje změny, není však prozatím sil, které by je politicky mohly prosadit. V&nbsp;oblasti zahraničních vztahů vzrostlo poslední dobou napětí se Spojenými státy, především kvůli podezření, že Írán usiluje o získání [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]].

 

== Politika ==

[[Soubor:Ali Khamenei receives Xi Jinping in his house (7).jpg|náhled|[[Sajjid Alí Chameneí]], duchovní vůdce Íránu, při setkání s čínským prezidentem [[Si Ťin-pching]]em 23. ledna 2016. – Írán a Čína jsou strategičtí spojenci.<ref>"[http://news.xinhuanet.com/english/2016-01/23/c_135038615.htm China, Iran lift ties to comprehensive strategic partnership]". [[Xinhua News Agency]]. 23 January 2016.</ref><ref>"[http://www.timesofisrael.com/iran-china-vow-tighter-ties-as-president-xi-jinping-visits/ Iran, China discuss $600b economic deals as Xi Jinping visits]". ''[[The Times of Israel]]''. 23 January 2016.</ref>]]

Od [[Íránská islámská revoluce|revoluce]] v&nbsp;roce [[1979]] je Írán islámskou republikou v&nbsp;čele s&nbsp;titulární hlavou státu – [[prezident]]em (v&nbsp;současnosti je jím [[Hasan Rúhání]]). Skutečnou moc v&nbsp;zemi má však v&nbsp;rukou [[rahbar]], tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. [[Rada expertů]] na doživotí (od roku [[1989]] je jím [[Sajjid Alí Chameneí]]). Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje [[Radu dohlížitelů]], instituci, již lze označit za jakýsi [[ústavní soud]] s&nbsp;rozšířenými pravomocemi. Prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky, stojí v&nbsp;čele vlády, avšak duchovní vůdce má právo jej z&nbsp;úřadu odvolat. [[Zákonodárná moc|Zákonodárnou moc]] má jednokomorové Islámské poradní shromáždění (''Madžlis-e šúrá-je islámí''), jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem (kromě let [[2000]]–[[2004]] v&nbsp;něm vždy dominovaly konzervativní síly). Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit. [[Volební právo]] mají [[Občanství|občané]] již od 15 let věku, kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů. V soudním systému se uplatňuje právo [[šaría]], i když spousta ohledů [[Kontinentální evropské právo|evropského práva]] zůstala.

 

 

=== Zahraniční vztahy ===

Jako oficiální cíl íránská vláda uvádí vytvoření [[Nový světový pořádek|Nového světového řádu]] na základě [[Světový mír|světového míru]], globálního [[Vojenský pakt|vojenského paktu]] a spravedlnosti.<ref>[http://www.presstv.ir/detail/2012/08/26/258180/iran-urges-joint-bids-to-promote-peace/ Iran urges NAM to make collective bids to establish global peace]{{dead link|date=August 2016}}. PressTV, 26 August 2012. Retrieved 20 November 2012. {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20121101160814/http://www.presstv.ir/detail/2012/08/26/258180/iran-urges-joint-bids-to-promote-peace/ |date=1 November 2012 }}{{dead link|date=August 2016}}</ref><ref>[http://presstv.com/detail/2012/05/26/243242/ahmadinejad-new-world-order/ Ahmadinejad calls for new world order based on justice]{{dead link|date=August 2016}}. PressTV 26 May 2012. Retrieved 20 November 2012. {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20120830041459/http://presstv.com/detail/2012/05/26/243242/ahmadinejad-new-world-order/ |date=30 August 2012 }}{{dead link|date=August 2016}}</ref>

{{Pahýl část}}

 

== Ekonomika ==

{{viz též|Ekonomika Íránu}}

| url=http://www.presstv.com/Detail.aspx?id=74845&sectionid=351020102

| titul=Iran to form carpet export consortium

 

=== Zemědělství ===

Navzdory tomu, že íránská krajina je velmi hornatá, zahrnuje [[Zemědělství|zemědělsky]] využívaná půda 9 % rozlohy země, přičemž ovšem třetina ploch musí být uměle zavlažována. Nejdůležitějšími produkty jsou [[pšenice]], [[rýže]], [[Sacharóza|cukr]], [[bavlna]], [[ovoce]], [[Oříšek|ořechy]], [[datle]], [[Ovčí vlna|vlna]] a [[kaviár]]. Od revoluce v&nbsp;roce [[1979]] se na 200.000 [[hektar]]ech půdy pěstují vzhledem k&nbsp;[[islám]]skému zákazu [[alkoholický nápoj|alkoholu]] především stolní odrůdy [[Réva vinná|vinné révy]], nevhodné k&nbsp;výrobě [[Víno|vína]]; vzrostla rovněž produkce [[Rozinka|rozinek]], kde je Írán po [[Turecko|Turecku]] druhým největším exportérem na světě.

 

{{Pahýl část}}

 

=== Architektura ===

{{Pahýl část}}

 

=== Filozofie ===

{{Pahýl část}}