Krápník: Porovnání verzí

Krápníky většinou vznikají usazováním rozpuštěné látky z nasyceného vodního roztoku při změnách okolní teploty a tlaku. Vlivem změny teplotních a tlakových podmínek dochází (převážně u vápencových [[kras]]ů) k úniku rozpuštěného CO₂, což má za následek srážení rozpuštěné látky ve vodním roztoku. Postupným srážením začíná vznikat na stropě [[jeskyně]] útvar, který se vlivem [[gravitace]] začíná prodlužovat směrem dolů. Tento prvotní dlouhý a úzký krápník se nazývá [[brčko (geologie)|brčko]]. Následné další srážení má za následek vznik útvaru, který se prodlužuje a zesiluje, čímž postupně vzniká [[stalaktit]]. Jelikož odkapávající voda ze stalaktitu je stále obohacena o rozpuštěné látky, dochází k tomu, že část rozpuštěných látek se sráží při styku s podlahou jeskyně. Od spodku jeskyně tak začíná směrem vzhůru vyrůstat [[stalagmit]]. Při delším časovém působení dochází ke spojení těchto dvou krápníků. Vzniklému útvaru se říká [[stalagnát]].

 

 

Zvláštním případem jsou tzv. [[lávový krápník|lávové krápníky]], které vznikají odkapáváním žhavé [[láva|lávy]] a následným tuhnutím jejich částí na stropech jeskyně.