Evropa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m delink
značka: editor wikitextu 2017
m Robot: přejmenování parametru; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=světadílu}}
{{Infobox - kontinent
| Kontinentnázev = Evropa
| obrázek = Europe orthographic Caucasus Urals boundary.svg
| zeměpisná šířka = 54
| zeměpisná délka = 34
| Rozloharozloha = 10 180 000 km²
| Obyvatelépočet obyvatel = 742 250 955 (2017)
| Státystáty = 46 nezávislých států
| Regionyregiony = [[Západní Evropa]]<br />[[Střední Evropa]]<br />[[Východní Evropa]]<br />[[Severní Evropa]]<br />[[Jižní Evropa]]<br />[[Jihovýchodní Evropa]]
| commonscat = Europe
}}
[[Soubor:Europa-bei-nacht 1-1024x768.jpg|náhled|vpravo|250px|Satelitní snímek Evropy v noci]]
'''Evropa''' je území brané buďto jako jeden ze šesti [[Kontinent|světadílů]] v&nbsp;jejich tradičních pojetích, nebo jako západní část [[Eurasie]]. Ze severu jej ohraničuje [[Severní ledový oceán]], ze západu [[Atlantský oceán]], z&nbsp;jihu [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Černé moře]] spolu s&nbsp;vodními cestami, které je spojují, a z&nbsp;východu [[Asie]] (o přesném průběhu této části hranice nepanuje [[konsenzus]]).
 
Řádek 21:
 
== Geografie ==
[[Soubor:Possible definitions of the boundary between Europe and Asia.png|vpravo|náhled|286px|Červeně:<br />
A: "Strahlenbergova" hranice [[Ural]]-[[Emba (řeka)|Emba]] a [[Kumomanyčská propadlina]] (na řekách [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]], [[Západní Manyč|Manyč]] a dolní [[Don]])<br />
Oranžově:<br />
Řádek 173:
 
==== Paleolit ====
První doložení [[Člověk|lidé]] v Evropě byli [[Homo antecessor]], kteří do ní pronikli před 800 tisíci lety a před 600 tisíci lety se vyvinuli v [[Homo heidelbergensis]] a ti zas pod vlivem snižujících se teplot před 250 tisíci lety na [[Homo neanderthalensis]]. Stali se nositeli kultur jako [[Micoquien]], [[Mousterien]] a [[Châtelperronian]] a před 70 tisíci lety osídlili i [[Blízký východ|Přední východ]] a [[Střední Asie|střední Asii]]. První [[Homo sapiens]] v Evropě se začali nejspíš šířit před 45 tisíci lety [[Středomoří|Středomořím]]m a na [[Balkán]]. Přibližně před 36 500 lety pak přichází ze střední Asie další populace Homo sapiens nazývaná [[kromaňonci]] a zakládá kulturu [[aurignacien]] a během [[Interglaciál|interglaciáluinterglaciál]]u před 29 tisíci lety z [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] nositelé kultury [[gravettien]]. V této době, nejspíš pod vlivem přečíslení nově příchozími vymírají neandrtálci ([[Homo neanderthalensis]]). V období 22 – 10 tisíci lety následují kultury [[solutréen]], [[magdalenién]], [[Hamburská kultura|hamburská]], [[ahrensburg]] a [[swiderian]]. S koncem poslední [[Doba ledová|doby ledové]] lidé živící se jako [[lovci a sběrači]] migrují do Evropy.<ref>https://phys.org/news/2017-03-dna-true-migration-route-early.html - New DNA research shows true migration route of early farming in Europe 8,000 years ago, correcting previous theories</ref>
 
==== Mezolit ====
Řádek 179:
 
==== Neolit ====
[[Soubor:Megalithic Culture.PNG|vpravo|náhled|397x397pixelů|Vývoj evropské megalitické kultury]]
Neolit počíná s příchodem zemědělství, které se do Evropy rozšířilo z Předního východu. V [[Řecko|Řecku]] začíná kolem roku 7 000 př. n. l., ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] kolem roku 6 000 př. n. l., v [[Západní Evropa|západní Evropě]] kolem roku 5 000 př. n. l. a nakonec, kolem roku 4 000 př. n. l. i na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] a v jižní [[Skandinávie|Skandinávii]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Velký atlas světových dějin
| vydavatel = Reader´s Digest Výběr
Řádek 189:
| rok = 2002
| počet stran = 376
| kapitola =
| strany = 40
| isbn = 80-86196-48-8
}}</ref> Mezi neolitické kultury patří například [[kultura s lineární keramikou]] rozšířená v letech 5 500 – 4 500 př. n. l. ve střední Evropě, [[kultura Vinča]] rozšířená mezi 6. a 3. tisíciletím na Balkáně a také tzv. [[Megalitická kultura|megalitické kultury]] v západní Evropě a západním [[Středomoří]] šířící se od [[4. tisíciletí]]. Dodnes známá a zachovaná naleziště památek megalitické kultury se táhnou téměř polokruhem od [[Skandinávie]], před [[Britské ostrovy]], [[Francie|Francii]], [[Pyrenejský poloostrov]] až po [[Středomoří|středomořské]] ostrovy (kde zahrnují i severoafrické pobřeží); další naleziště jsou v severním [[Německo|Německu]], [[Polsko|Polsku]] na [[Balkán|Balkáně]]ě, v [[Palestina|Palestině]], [[Turecko|Turecku]]. Jen málo se dosud ví o spojitosti se stavbami podobného charakteru na ostatních kontinentech.
 
==== Eneolit ====
Eneolit nebo chalkolit počíná se zpracováním [[Měď|mědi]], v Evropě nejdříve na Balkáně kolem roku 4 500 př. n. l.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Velký atlas světových dějin
| vydavatel = Reader´s Digest Výběr
Řádek 204:
| rok = 2002
| počet stran = 376
| kapitola =
| strany = 41
| isbn = 80-86196-48-8
}}</ref> V letech 4 000 – 2 700 př. n. l. se ve střední a severní Evropě objevuje kultura s nálevkovitými poháry a jižně od ní v letech 3 400 – 3 000 [[kultura s kanelovanými poháry]]. V letech 2 400 – 1800 př. n. l. se po většině Evropy [[Kultura zvoncových pohárů|kultura se zvoncovými poháry]].
 
Kolem roku 2 800 př. n. l. se objevují dvě kultury považované za první doložitelné [[Indoevropané|Indoevropany]] v Evropě, jedná se o [[Kultura se šňůrovou keramikou|kulturu se šňůrovou keramikou]] a [[Kultura okrových hrobů|kulturu okrových hrobů]] rozšířené východní a střední Evropě od [[Finsko|Finska]] po Balkán.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 218:
}}</ref> Podle jedné z teorií, autochtonní, se tyto kultury vyvinuly z předchozích, podle druhé, migrační, její nositelé byly nově příchozími.
 
=== Starověk ===
[[Soubor:Europe around 650.jpg|náhled|vpravo|Evropa roku 650]]
Od [[3. tisíciletí př. n. l.]] počíná v oblasti [[Egejské moře|Egejského moře]] [[doba bronzová]], představovaná [[Starověký Egypt|Egyptem]] ovlivněnou [[Mínojská civilizace|Mínojskou civilizací]], vznikající kolem roku 2700 př. n. l. na [[Kréta|Krétě]], a následovná [[Mykénská civilizace|civilizací mykénskou]], která zanikla kolem roku [[1200 př. n. l.]]. Ve střední Evropě počíná zpracování bronzu kolem roku 2 300 př. n. l. a dochází k rozvoji [[Únětická kultura|únětické kultury]], která je v letech 1300 – 750 př. n. l. následována [[Kultura popelnicových polí|kulturou popelnicových polí]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Velký atlas světových dějin
| vydavatel = Reader´s Digest Výběr
Řádek 229:
| rok = 2002
| počet stran = 376
| kapitola =
| strany = 84
| isbn = 80-86196-48-8
Řádek 246:
| příjmení = Drda
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Rybová
| jméno2 = Alena
| odkaz na autora2 =
| titul = Keltové a Čechy
| vydavatel = Academia
Řádek 257:
| strany = 10-15
| isbn = 80-200-0658-3
| jazyk =
}}</ref> Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a s [[Keltské náboženství|vlastním náboženstvím]]. Jejich největší rozkvět nastal mezi [[6. století př. n. l.|6.]] a [[1. století př. n. l.|1. stoletím př. n. l.]] ([[laténská kultura]]) - rozvinuli [[Keltské zemědělství|zemědělství]], obchod, nebo umělecké a řemeslné činnosti, mj, šperky a ražbu peněz. Užívali i písmo. V&nbsp;1. století př. n. l. podlehli eltové v severní Itálii, Galii a Britanii vojenské expanzi Římanů a byli postupně asimilováni či vytlačeni do [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]]. Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z&nbsp;[[Keltské jazyky|keltské jazykové skupiny]]: [[Velština|velštinou]], [[Irština|irštinou]], [[Skotská gaelština|skotskou gaelštinou]], [[Kornština|kornštinou]] a [[Bretonština|bretonštinou]].
 
Od roku [[800 př. n. l.]] se v jižní Evropě v [[Starověké Řecko|řeckých městských státech]] a později v&nbsp;[[Řím]]ě postupně rozvíjela [[Starověk|antická civilizace]]. Rozkvět řeckých městských států byl doprovázen rozvojem antické kultury, umění, [[Řecká mytologie|náboženství]] a [[Starověká filosofie|filosofie]]. Největšího rozšíření dosáhla [[Starověké Řecko|řecká kultura]] v&nbsp;období [[Helénismus|helénismu]]. V Itálii se [[Římské království]] (753–509př. n. l.), navazující na kulturu [[Etruskové|Etrusků]], přerodilo v [[Starověký Řím|Římskou republiku]] (509–27 př. n. l.) a později [[Římská říše|Římskou říši]] (27 př. n. l. - 476 n.l.). Římané během své dlouhé vojenské expanze vyvrátili a ovládli území mnoha kultur, např. [[Kartágo]], [[Keltové|Kelty]] v [[Galové|Galii]] a [[Británie (provincie)|Británii]], [[Starověké Řecko|antické Řecko]], [[Dákové|Dacii]] a [[Starověký Egypt|Egypt]], podmanili si [[středomoří]] a část [[Západní Evropa|západní Evropy]]. V Římské říši se začalo šířit v [[Judea|Judeji]] vzniklé [[křesťanství]], které se mezi lety 313-392<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Clauss
| jméno = Manfred
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Konstantin Veliký - Římský císař mezi pohanstvím a křesťanstvím
| vydání =
| vydavatel = Vyšehrad
| místo =
| rok = 2005
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> postupně dostává do pozice jediného povoleného státního náboženství Římské říše, a nahrazuje tak původní [[Pozdně antické náboženství|antická náboženství]].<ref name="CESKA116">{{Citace monografie
| příjmení = Češka
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Češka
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Zánik antického světa
| vydání =
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran = 277
| strany =
| isbn = 80-7021-386-8
}}</ref><ref>Terry Jones, Alan Ereira: ''Barbaři'', kap.: ''Křesťanská proměna říše'', (Mladá Fronta, 2008, ISBN 978-80-204-1803-6)</ref> [[Západořímská říše]] zanikla roku [[476]] během [[stěhování národů]], [[Byzantská říše|Východořímská říše]] přetrvala až do roku [[1453]], kdy podlehla expanzi [[Osmanská říše|Osmanských Turků]]. [[Latina]] jako úřední řeč Římské říše se stal základem rodiny [[Románské jazyky|románských jazyků]] a [[římské právo]] ovlivnilo zákoníky pozdějších evropských států.
 
=== Středověk ===
[[Soubor:First.Crusade.Map.jpg|náhled|vpravo|Evropa roku 1097]]
[[Soubor:Europe religion map en.png|náhled|vpravo|Náboženství v&nbsp;Evropě]]
V dynamickém období [[stěhování národů]] a příchodu nových, na západě většinou [[Germáni|germánských]] [[Kmen (sociologie)|kmenů]], vznikalo na území rozkládající se Římské říše mnoho nových politické útvarů, z nichž některé se udržely, rozšířily a přerodily do středověkých států - [[Franská říše]] v&nbsp;5. století, [[Langobardi|Langobardská]] říše v Itálii od roku [[568]], anglosaské státy v&nbsp;Anglii v&nbsp;[[5. století|5.]]–[[6. století]] nebo Dánsko roku 800. Tyto nástupnické státy z části přejaly a se svou vlastní kulturou skloubily kulturní dědictví pozdní antiky, především římské právo a křesťanství, ale i antickou filosofii.
 
Již v 5. a 6. století je území střední Evropy na východ od řek [[Labe]] a [[Sála]]<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Hrabová
| jméno = Libuše
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Stopy zapomenutého lidu
| vydání =
| vydavatel = Veduta
| místo = České Budějovice
| rok = 2006
| počet stran =
| kapitola = Velká cesta na západ
| strany =
| isbn =
}}</ref>, východní Evropy i [[Balkán|Balkánu]]u obýváno [[Slované|Slovany]]. Před [[Christianizace|christianizací]] slovanů patřily mezi dodnes zaznamenaná kulturně-náboženská centra [[Slovanské náboženství|slovanského náboženství]] např. chrámy v [[Retra|Retře]] nebo v [[Arkona|Arkoně]] (do roku 1168).<ref name=":0" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Váňa
| jméno = Zdeněk
Řádek 323:
| příjmení = Carbonell
| jméno = Charles-Olivier
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Evropské dějiny Evropy 1 - Mýty a záhady
| vydání =
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet stran =
| strany = 140
| isbn =
}}</ref>, christianizace [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] již křesťanskými Sasy<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hrabová
| jméno = Libuše
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Stopy zapomenutého lidu
| vydání =
| vydavatel = Veduta
| místo = České Budějovice
| rok = 2006
| počet stran =
| kapitola = Velká cesta na západ
| strany =
| isbn =
}}</ref>, christianizace pohanských [[Prusové|Prusů]] a dalších [[Pobaltí|pobaltských]] kmenů [[Řád německých rytířů|Německými rytí]]<nowiki/>ři<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kubačka
Řádek 352:
| titul = Pohanské Prusko
| periodikum = e-stredovek
| vydavatel =
| url = http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2014120001
| datum vydání =
| datum přístupu = 25.12.2017
}}</ref> nebo christianizace Norska a Islandu<ref name="Třeštík: Christianizace slovanů22">[http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu Časopis Vesmír: ''Christianizace Slovanů'', podkapitola: ''V Čechách a na Moravě podobně jako na Islandu'', autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,]</ref>.
 
Rozmach [[Západní církev|západní Katolické církve]] byl charakterizován vznikem [[Papežský stát|papežského státu]] v&nbsp;8. století. Od roku 711 pronikali na [[Pyrenejský poloostrov]] [[Arabové]]. Do uherských nížin v&nbsp;9. století pronikají [[Maďaři|Maďaří]], kteří se zde udrželi i díky pozdějšímu přijetí křesťanství. Od [[10. století]] nastal trvalý tisíciletý demografický růst a hospodářský a kulturní rozvoj.
 
Vytlačením Arabů z&nbsp;Pyrenejského poloostrova během [[Reconquista|reconguisty]] bylo umožněno vytvořit Portugalsko roku 1139 a Španělsko sjednocením [[Aragonie]] a [[Kastilie]] roku 1479. Dobytím arabské [[Granada|Granady]] roku 1492 bylo vytlačení Arabů z&nbsp;Evropy ukončeno.
Řádek 380:
Od 15. stol. vytvářely země jako [[Španělsko]], [[Portugalsko]], [[Francie]], [[Nizozemsko]] nebo [[Anglie]] velké koloniální panství s&nbsp;rozsáhlými državami v&nbsp;[[Afrika|Africe]], [[Amerika|Americe]] a [[Asie|Asii]].
 
V&nbsp;18. stol. propukla [[Industrializace|průmyslová revoluce]], spojené s proměnou předprůmyslové [[Společnost|společnostispolečnost]]i, založené převážně na [[Zemědělství|zemědělské]] a [[Řemeslo|řemeslné]] výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, [[Průmysl|průmyslovéprůmysl]]ové výrobĕ. Kromě technického rozvoje přinesla i bídné životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova.
 
Po [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluci]] [[1789]]–[[1794]] vznikly v&nbsp;několika vlnách státy na národním principu, který revoluce přinesla: [[1822]] [[Řecko]] svržením turecké nadvlády, [[1830]] [[Belgie]] oddělení od Nizozemí, [[1859]] [[Rumunsko]] sloučením dvou tureckých vazalů Valašska a Moldávie, [[1861]] [[Itálie]] sjednocením drobných italských států, [[1871]] Německo obdobným způsobem, sjednocením kolem Pruska, [[1905]] [[Norsko]] oddělením od Švédska, [[1908]] obnovené [[Bulharsko]] zrušením [[Loutkový stát|vazalství]] na Turecku a [[1912]] [[Albánie]] svržením turecké nadvlády.
Řádek 388:
 
Po [[první světová válka|první světové válce]] [[1914]]–[[1918]] vznikla další generace evropských států: 1917 [[Finsko]] oddělením od Ruska, 1918 [[Polsko]] obnovením z&nbsp;částí Německa a Ruska, [[Československo]], [[Rakousko]] a [[Maďarsko]] rozpadem [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]] a [[Litva]] oddělením od Ruska, [[Jugoslávie]] sloučením Srbska, Černé Hory a části Rakousko-Uherska, 1921 [[Irsko]] oddělením od Británie a [[1922]] [[Sovětský svaz]] sloučením [[Komunistická strana Sovětského svazu|sovětských]] republik, vzniklých v&nbsp;důsledku [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]] v&nbsp;Rusku. První světová válka znamenala podlomení evropské vlády nad planetou.
[[Soubor:EiserneVorhang.png|vlevo|náhled|''Od [[Štětín]]a na [[Baltské moře|BaltBaltu]]u po [[Triest]]e na [[Jadran]]u se po celém kontinentu skládala [[železná opona]]''. [[Winston Churchill]], 5. března 1946]]
 
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] [[1939]]–[[1945]], která definitivně zničila evropskou moc, během [[studená válka|studené války]] [[1946]]–[[1989]], byla Evropa rozdělena na dva významné politické a ekonomické bloky: [[východní blok]] ve východní Evropě, ovládaný SSSR, a na demokratické země v&nbsp;západní Evropě. Československo přišlo o území [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Nových států vzniklo už jen několik: [[1944]] [[Island]] oddělením od Dánska, 1949 dva německé státy obnovením v&nbsp;[[Okupační zóny Německa|okupačních pásmech]], 1964 [[Malta]] vyhlášením nezávislosti na Británii.