Kvakiutlové: Porovnání verzí

Přidáno 22 bajtů ,  před 3 lety
jazykové úpravy, odstranění šablony Pravopis
m (WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem))
(jazykové úpravy, odstranění šablony Pravopis)
{{pravopis}}
[[Image:Kwakwaka'wakw man and copper shield, by Edward Curtis.jpg|thumb|right|Kvakiutl s měděným štítem na fotografi Edwarda S. Curtise.]]
'''Kvakiutlové''' (''Kwakiutl'', {{vjazyce|cs}} "Kouř„Kouř světa"světa“) je etnická skupina [[Severní Amerika|severoamerických]] [[Indiáni|indiánů]], představitelů usedlých rybářských kmenů severozápadního pobřeží. Prosluli především jako vynikající umělečtí [[Řezbářství|řezbáři]], známé jsou také jejich tance a [[Šamanismus|šamanské]] rituály, zahrnující v minulosti i rituální [[kanibalismus]]. Vlastní název celého etnika je [[Kwakwaka'wakw]].
 
== Rozšíření ==
 
== Společenský systém ==
Společnost Kvakiutlů se dělila na sedmnáct teritoriálních skupin, ovládaných mocnými náčelníky. Mimoto se rozpadala na tři společenské třídy - [[Šlechta|urozené]], svobodné a [[Otrokářství|otroky]]. Funkce náčelníka se většinou dědila v urozených rodech, a to v mateřské linii, neboť rody byly [[Matrilinearita|matrilineární]]. [[Otrokářství|Otroci]] se získávali koupí nebo se jednalo o příslušníky nepřátelských etnik (hlavně [[Pobřežní Sališové|Sališů]] a Cimšanů), zajaté v boji. Postavení otroka bylo dědičné, otroci museli nosit krátké vlasy a měli zakázáno používat zbraně a ozdoby. Někteří z nich byli [[obětování]] při obřadech nebo na důkaz pohrdání majetkem. Náčelníci měli soudní pravomoc, přečiny uvnitř kmene trestali [[Exil|vyhnanstvím]], někdy i otroctvím, a pokud šlo o otroky, takpak většinou smrtí. Symbolem moci byla kamenná palice, zvaná ''slave killer'', jíž zabíjeli provinilé otroky.
 
== Způsob života a kultura ==
 
=== Obydlí ===
Dům Kvakiutlů byl zhotoven z [[Cedr|cedrových]] prken, měl sedlovou [[Střecha |střechu]] s mírným sklonem a mohl být dlouhý až 60 m. Obvykle v něm žili příslušníci jednoho rodu. Místa u vchodu byla určena otrokům, zatímco v zadní části žili nejvznešenější lidéčlenové rodu. Uvnitř domu se nacházelo několik [[Ohniště|ohnišť]], [[Postel|palandy]], na nichž se spalo, a truhly, sloužící k uchování zásob, oděvů ia cenností. Štít domu byl zdoben malbou nebo řezbou, mohl být doplněn i [[Totem|totemovým sloupem]], který však častěji stál samostatně poblíž domu.
 
=== Tradiční oděv ===
=== Umění a řemesla ===
[[Soubor:The Childrens Museum of Indianapolis - Raven Sisutl transformation mask - detail.jpg|thumb|right|Maska Kwakiutlů, 19. století. Po rozevření horní masky [[Krkavec velký|Krkavce]] se objeví spodní maska [[Mořský had (mytologie)|mořského hada]].]]
Kvakiutlové byli vynikající řezbáři, jejichsvé totemové sloupy, [[kánoe]], [[Maska|masky]], [[chřestidlo|chřestidla]], ale i předměty denní potřeby, jako např. [[pádlo|pádla]], truhly či zbraně, zdobili stylizovanými obrázky zvířat a mytologických bytostí. Řezby byly zvýrazněnézvýrazňovali vypalováním či barvením, převážně v černé a červené barvě. Některé masky byly otevírací. Po rozevření horní masky se objevila jiná maska nebo tanečníkova vlastní tvář. Pomocí takových masek bylimohli Kvakiutlové schopni [[Inscenace|zinscenovat]] i složité šamanské [[Mýtus|mýty]] s motivy proměn lidí a duchů ve zvířata a naopak. Podobné motivy užívali i na pokrývkách a na tetování. Významné bylo i zpracování [[Měď|mědi]], z níž se vyráběly ozdoby, nože, ale i měděné štíty zvané ''coppers'', které hrály důležitou roli ve [[Směnný obchod|směnném obchodu]] se sousedními kmeny.
 
Podobné motivy byly i na pokrývkách a tetování. Významné bylo i zpracování [[Měď|mědi]], z níž se vyráběly ozdoby, nože, ale i měděné štíty zvané ''coppers'', které hrály důležitou roli ve [[Směnný obchod|směnném obchodu]] se sousedními kmeny.
Kvakiutlové měli vyvinutý pojem [[Osobní vlastnictví|osobního vlastnictví]]. Byly jím šperky, zbraně, oděv či kánoe, ale také např. určité ornamenty, příběhy nebo písně, které dotyčný vymyslel. Vlastnictví domů či rybářských lovišť bylo [[společné vlastnictví|kolektivní]] v rámci rodu.
 
== Náboženství a rituály ==
Život Kvakiutlů ovlivňovaly tajné společnosti, které řídily obřady, především [[Iniciační rituál|iniciaci]] dospívajících mladíků. Nejvlivnější byla společnost kanibalského ducha zvaná ''hamatsa'', praktikující kult démona lidojeda jménem ''Baxbaxwalanuksiwe''. Členové této společnosti při iniciaci procházeli stavy zuřivého šílenství, při nichž polykali (bez kousání) kousky sušeného masa lidské mrtvoly. Poté pili značné množství [[Mořská voda|mořské vody]], čímž vyvolali [[zvracení]] a požité maso zvrátili. Tím byla iniciace ukončena.<ref>Procházka, Petr: '''Indiánská kniha mrtvých''. Praha: Eminent, 2004, s.282-287.</ref> Podle vzoru Kvakiutlů zakládala kanibalské spolky i další okolní etnika.
 
Kvakiutlové věřili v mocnou nadpřirozenou sílu ''Naualaq'', prostupující celý svět a projevující se prostřednictvím mocných duchů. Těmi byli například duch války ''Winalagalis'', lesní obryně ''Dzunukwa'', která mohla člověka obdarovat mědí, ale zároveň strašila a unášela děti, dvouhlavý mořský had ''Sisiutl'', démon lidojed ''Baxbaxwalanuksiwe'' a jeho pomocník, ptačí démon ''Huxhukw''. Všechna tato božstva měla ambivalentní charakter, mohla lidem prospívat i škodit. Při obřadech byla zobrazována prostřednictvím masek.
[[Soubor:Edward Curtis image 6.jpg|thumb|350px|Tanečníci v maskách na potlači Kvakiutlů.]]
Většina ritulůrituálů se prováděla v zimním období. Byly to iniciace mladíků a dívek, obřady za zemřelé řízené tajnou společností, různé tance (např. medvědí tanec), ale také ''[[potlač]]e'', při nichž pořadatel hostil a obdarovával své hosty. Hosté však měli povinnost při příštím ''potlači'' obdarování oplatit, pokud možno ještě nákladněji. Tak se ''potlače'' mnohdy zvrhly v soupeření mezi bohatými příslušníky kmene, kteří při nich předváděli pohrdání majetkem. Otroci byli obětováni, pokrývky páleny, měděné štíty a drahocenné ulity házeny do moře jen proto, aby hostitel ukázal, "že„že na to má"má“.<ref>[[Mnislav Zelený|Zelený, Mnislav]]: ''Indiánská encyklopedie. indiáni tří Amerik''. Praha: Albatros, 1994, s.169.</ref> Z toho důvodu [[Kanada|kanadská]] vláda roku 1885 ''potlače'' zakázala. Indiáni je však tajně pořádali i nadále a roku 1951 byl jejich zákaz zrušen. Tradice ''potlačů'' pokračuje i v současné době, ovšem často spíše na úrovni [[folklorismus|folklorismu]] či turistické [[atrakce]]. Většinou jsou pořádány u příležitosti vztyčení nových totemových sloupů. Jediným významným obřadem, který se provádí v letním období je ''Slavnost prvního lososa''. Ta se slaví na počátku tahu lososů, v okamžiku, ulovení prvního lososa. Medicinman jeho maso rozdělí mezi všechny členy komunity. Lososí kosti poté zabalí do rohože, ozdobené na znamení úcty kousky perleti, mědi a peřím, a ponoří do řeky. Tím je losos symbolicky oživen a vyslán zpět k mořskému duchu Sisiutlovi, aby se příštího roku vrátil s přivedl ještě početnější hejna lososů.
 
Z toho důvodu [[Kanada|kanadská]] vláda roku 1885 ''potlače'' zakázala. Indiáni je však tajně pořádali i nadále a roku 1951 byl jejich zákaz zrušen. Tradice ''potlačů'' pokračuje i v současné době, ovšem často spíše na úrovni [[folklorismus|folklorismu]] či turistické [[atrakce]]. Většinou jsou pořádány u příležitosti vztyčení nových totemových sloupů.
Potlač''Potlače'' i Slavnost prvního lososa slaví kromě Kvakiutlů i sousední etnika, např. [[Haidové]], [[Tlingitové]], [[Pobřežní Sališové]], Cimšané a Nutkové.
Jediným významným obřadem, který se provádí v letním období je ''Slavnost prvního lososa''. Ta se slaví na počátku tahu lososů, v okamžiku, ulovení prvního lososa. Medicinman jeho maso rozdělí mezi všechny členy komunity. Lososí kosti poté zabalí do rohože, ozdobené na znamení úcty kousky perleti, mědi a peřím, a ponoří do řeky. Tím je losos symbolicky oživen a vyslán zpět k mořskému duchu Sisiutlovi, aby se příštího roku vrátil s přivedl ještě početnější hejna lososů.
Potlač i Slavnost prvního lososa slaví kromě Kvakiutlů i sousední etnika, např. [[Haidové]], [[Tlingitové]], [[Pobřežní Sališové]], Cimšané a Nutkové.
 
== Jazyk ==
Jazyk Kvakiutlů patří do jazykové rodiny Wakaš a jako první ho důkladně studoval [[Franz Boas]], jenž právě na studiuzákladě studia Kvakiutlů vytvořil své antropologické teorie. Původní jazyk přežívá dodnes, i když pomalu ustupuje angličtině. Dosud jím hovoří asi 700 lidí, vesměs starší generace, z celkového počtu 5. 500 Kvakiutlů. Dnešní Kvakiutlové zpravidla pracují v [[lesnictví]] nebo v [[Rybářský průmysl|rybářském průmyslu]], případně jako [[Průvodce (profese)|turističtí průvodci]] či výrobci a prodejci [[Suvenýr|suvenýrů]]. Udržují se i umělecké tradice, zejména řezbářství, ale i tkaní pokrývek a zpracování mědi.
 
== Odkazy ==