Bukovina (země): Porovnání verzí

Od starověku obývali území Bukoviny [[Dákové]],{{zdroj?}} od kterých Rumuni odvozují svůj původ.

V 10.–11. století bukovinské území patřilo ke Kyjevské Rusi a později do nástupnického [[Haličsko-volyňskévladimirské knížectví|Haličsko-volyňskéhovladimirského knížectví]]. Po rozpadu tohoto státu v polovině [[14. století]] byly jeho části postupně včleňovány do tehdy vznikajícího [[Moldavské knížectví|Moldavského knížectví]] (nejdéle odolávala na severu situovaná tzv. [[Šypynská země]], jejíž západní část se stala součástí Moldavska až roku [[1499]]). Význam [[Ukrajinština|ukrajinské]] kultury v Moldavském knížectví bývá srovnáván s rolí [[Běloruština|běloruské]] kultury v [[Litevské velkoknížectví|Litevském knížectví]]. Vzorem pro organizaci státní správy ve středověkém Moldavsku byla staroruská knížectví; staroukrajinština sloužila na knížecím dvoře v [[Sučava|Sučavě]] jako úřední jazyk. O silném vlivu Ukrajinců v knížectví svědčí i to, že v některých dobových pramenech je Moldavsko nazýváno ''Rossovlachia''.

V 15. století se o části tohoto území Moldavsko přelo s [[Polské království|Polským královstvím]]. V tomto období, v době vlády [[Štěpán III. Veliký|Štěpána III. Velikého]] a jeho nástupců, tu vznikaly slavné malované [[klášter]]y ve městech [[Moldovița]] ([[klášter Moldovița]]), [[Putna (Rumunsko)|Putna]] ([[Klášterklášter Putna]]), [[Sucevița]] a [[Voroneț]] ([[klášter Voroneț]]). Tyto kláštery a [[kostely v Moldávii]] patří k cennému kulturnímu dědictví současného Rumunska, některé jsou i kulturní památkou [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].

Od roku [[1514]] se Bukovina jakožto součást Moldavského knížectví dostala do závislosti na [[Osmanská říše|Osmanské říšeříši]]. V roce [[1769]] po postupných porážkach a ústupu Turků z [[Balkán]]u Bukovinu obsadila vojska carského [[RuskoRuské impérium|Ruska]] a v roce [[1774]] [[Habsburská monarchie|Rakouska]].

[[Soubor:Bukowina Donaumonarchie.png|thumb|Bukovina v rámci Rakousko-Uherska (Předlitavska)]]

Roku [[1775]] připadla Bukovina podle Konstantinopolské dohody Rakousku – teprve od této doby o ní lze hovořit jako o zvláštní územně-politické jednotce. Nejprve byla spravována jako část [[Halič]]e, v letech [[1849]]–[[1918]] se jako '''[[Vévodství bukovinské]]''' ({{vjazyce2|de|''Herzogtum Bukowina''}}) stala [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní zemí habsburské monarchie]]. Narakouské kolonizacia severní (městopozději [[Černovice (Ukrajina)Rakousko-Uhersko|Černovicerakousko-uherské]]) monarchie. Na kolonizaci severní i jižní části Bukoviny se tehdy podílely takémj. i rodiny [[Čeští Němci|českých Němců]] ze [[Šumava|Šumavy]].<ref>{{Citace monografie

Od dob císaře [[Josef II.|Josefa II]]. na Bukovině existovalo ukrajinské, rumunské, německé, polské, maďarské a židovské školství. V roce [[1857]] na území s rozlohou {{formatnum:10440}} km² žilo {{formatnum:455800}} obyvatel.; Zz toho tvořili :
*[[Rumuni]] 44,6 % (na jihu, napříč společenskými třídami),
*[[Ukrajinci]] 38,2 % (včetně [[Rusíni|Rusínů]] a [[Huculové|Huculů]], převážně rolníci a pastevci),
*[[Němci]] 6,4 % (převážně úředníci, řemeslníci, inženýři),
*[[Židé]] 6,4 % (žijící převážně ve městech, obchodníci, řemeslníci, lékaři, advokáti),
*[[Poláci]] 3 % (žijící převážně ve městech – v Černovicích tvořili v roce [[1910]] po Židech druhou největší etnickou skupinu s počtem {{formatnum:15412}} lidí),
*[[Maďaři]] 1,6 % a jiní.
Bukovina byla hlavně zemědělskou oblastí (v roce [[1880]] se až ¾ obyvatelstva živily zemědělstvím). V Černovicích bývaly velké trhy s dobytkem. V roce [[1902]] mělo ještě 60 % rolnických hospodářství méně než 2 ha půdy, 40 % půdy vlastnily velkostatky., Vv horských oblastech převažovalo pastevectví.

Bukovina disponovala v rámci [[Habsburská monarchie|habsburskérakouského monarchie]]císařství, respektive později [[Předlitavsko|Předlitavska]], zemskou samosprávou. Jejím nejvyšším legislativním orgánem byl [[Bukovinskýbukovinský zemský sněm]] (od roku [[1861]]).

V době [[První světová válka|1. světové války]] se v Bukovině odehrálo několik bitev mezi [[Trojspolek|ústředními velmocemi]] a Ruskem. Bukovina byla tehdy nejjižnější částí tzv. [[Východní fronta (první světová válka)|Východní fronty]]. Prvně Rusové získali značnou část Bukoviny už na konci roku 1914. V první polovině roku 1915 však byli [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]] vytlačeni zpět na východ. V červnu následujícího roku však padlo město ([[ČernoviceKerenského (Ukrajina)|Černoviceofenzíva]]) však padla metropole Černovice, načež Rusové v rámci jižní části [[Brusilovova ofenzíva|Brusilovovy ofenzívy]] získali opět Bukovinu až téměř k jejím jižním hranicím. Byli odtud vyhnáni až [[Kerenskéhoběhem protiofenzívy ofenzíva|v létě rokučervenci 1917]].<ref>{{Citace monografie