Slizniční imunitní systém: Porovnání verzí

Samotný [[epitelová tkáň|epitel]] není dostatečnou obranou před [[patogen]]y ([[bakterie]], [[viry]]), kteří se snaží proniknout do lidského těla. Je proto potřeba rekrutovat [[imunitní systém]]. Přitom musí například ve střevě rozeznat, jaké bakterie jsou [[komenzálismus|neškodné]] či dokonce [[mutualismus|prospěšné]] součásti [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]] a jaké naopak je třeba ihned zneškodnit. Zřejmě se jedná o velice prastarou část imunitního systému. Sliznice obsahují tři čtvrtiny všech [[lymfocyt]]ů v těle a dochází v nich k největší produkci [[protilátka|protilátek]] (imunoglobulinů, hlavně [[imunoglobulin A|IgA]]). Obsahuje velké množství [[paměťová buňka|paměťových T-buněk]], [[plazmatická buňka|plazmatických buněk]] i aktivovaných [[T-lymfocyt]]ů, ale vyskytují se i [[makrofág]]y a [[dendritická buňka|dendritické buňky]]. Stav, kdy je ve sliznicích obrovské množství aktivovaných lymfocytů, připomíná chronickou infekci; není však divu v prostředí, které je neustále vystaveno kontaktu s chorodoplodnými zárodky a jinými [[antigen]]y. Zvláštním typem buněk jsou tzv. [[M-buňka|M-buňky]] v [[Peyerovy pláty|Peyerových plátech]], které ze střeva přenáší různé antigeny a podrobují je podrobnému zkoumání.<ref name="janeway">{{citace monografie| titul=Janeway's Immunobiology| vydání=7| autor= Murphy, K., Travers, P., Walport, M.| vydavatel=Garland Science|rok=2008| místo=New York}}</ref>