Humanismus a renesance v české literatuře: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úv více dle v+s, fmt, zs |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Česká literatura}}
'''[[Humanismus]] a [[
Pod vlivem zbytku Evropy, zejména Itálie, pronikl humanismus i do Čech, kam ho přivedli zejména cizinci (Aeneas Piccolomini, Hiernonymus Balbus) a čeští studenti vracející se zahraničních universit. Jeho hlavním cílem bylo povznést českou literaturu (v územním, ne v jazykovém smyslu) na evropskou úroveň. Typicky středověké žánry, jako byl traktát, ztratily na oblibě (s výjimkou traktátů Šimona z Budče), zato se rozšířil antický žánr epistolografie (z lat. epistula, dopis).
Období humanismu se překrývá s řadou politických změn v českých zemích. První náznaky humanismu se objevují za vlády Karla IV. V době poděbradské působili již i první autoři, které lze označit za humanistické (Šimon ze Slaného či Jan z Rabštejna). Plně se humanismus rozvinul za vlády [[Jagellonci|Jagellonců]] a pokračoval i po jejich vymření roku [[1526]], když české země přešly (zatím nedědičně) do rukou [[Habsburkové|Habsburků]]. Humanismus se v podstatě přerodil v baroko po bitvě na Bílé hoře (1620). Určitá část utrakvistické inteligence odešla do exilu a katoličtí autoři tvořili už v duchu baroka, ačkoli i u nich se projevovaly klasicizující tendence (tzv. barokní humanismus např. u Bohuslava Balbína).
== Doba polipanská ([[1434]]–[[1471]]) ==
|