|
== 577: Dolní povodí řeky Severn ==
Letopis k roku 577 říká „Zde„[[Bitva u Deorhamu|Zde]] Cuthwine a Ceawlin bojovali proti Britům a zabili tři krále, jménem Coinmail a Condidan a Farinmail, na místě zvaném Dyrham, a obsadili tři města: [[Gloucester]] a [[Cirencester]] a [[Bath]]."<ref name=Swanton_18_2>Swanton, ''Anglo-Saxon Chronicle'', s. 18–19</ref> Tento zápis je vše, co je známo o těchto keltobritských králích; jejich jména jsou zapsána v archaické podobě, je tedy velmi pravděpodobné, že tento letopis čerpá z mnohem staršího psaného pramenu. Bitva sama byla dlouho považována za klíčový moment saského postupu, neboť tím, že Západní Sasové dosáhli [[Bristolský záliv|Bristolského zálivu]], ztratili britští Keltové na západ od řeky [[Severn (přítok Bristolského zálivu)|Severn]] pozemní spojnici se svými soukmenovci na poloostrově na jih od Bristolského zálivu.<ref name=Stenton_29>Stenton, ''Anglo-Saxon England'', s. 29.</ref> Wessex téměř určitě ztratil toto území ve prospěch mercijského krále [[Penda|Pendy]] v roce [[628]], kdy ''Anglosaská kronika'' zaznamenává, že "Cynegils a Cwichelm bojovali proti Pendovi u Cirencesteru a potom dospěli k dohodě."<ref name=Stenton_45>Stenton, ''Anglo-Saxon England'', s. 45.</ref><ref name=Swanton_24>Swanton, ''Anglo-Saxon Chronicle'', s. 24–25.</ref>
Je možné, že když Ceawlin a Cuthwine obsadili město Bath, nalezli tam v určitém rozsahu stále fungující římské lázně. Velšský mnich a historik z 9. století, [[Nennius]], zmiňuje „Horké jezero“ v zemi [[Hwicce]], která se rozprostírala podél řeky Severn, a dodává „Je obehnáno zdí, vytvořené z cihel a kamene, a lidé se tam mohou kdykoliv koupat, a každý člověk může mít druh koupele, jaký se mu zlíbí. Když chce, bude to studená koupel; a když chce horkou koupel, bude horká“. Beda Ctihodný rovněž popisuje horké koupele v geografické předmluvě k ''Církevním dějinám národa Anglů'' termíny velmi podobnými těm Nenniovým.<ref name=Campbell_TAS_40>Campbell et al., ''The Anglo-Saxons'', s. 40–41.</ref>
|
