Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 24 bajtů ,  před 1 rokem
pozn jinam a přesněji bez typochyby, comm z wd
Nízkotavitelný, měkký, velmi těžký, toxický kov, používaný člověkem již od starověku. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství: Pb<sup>2+</sup> a Pb<sup>4+</sup>.
 
Za teplot pod 7,196 K je [[supravodič]]em I. typu. Olovo je vůbec nejtěžším prvkem, který má stabilní izotop.
 
Za normálních podmínek je olovo odolné a neomezeně stálé vůči atmosférickým vlivům. V kompaktním stavu se na vlhkém vzduchu příliš nemění, pouze zvolna ztrácí lesk a tvoří se na něm šedobílá vrstva [[Oxidy|Oxidů]], [[hydroxidy|hydroxidů]] a [[Uhličitany|uhličitanů]].
Olovo velmi dobře pohlcuje [[Rentgenovo záření|rentgenové záření]] a slouží proto k odstínění zdrojů tohoto záření v chemických a fyzikálních aparaturách a především v lékařství při ochraně obsluhy běžných medicinálních [[Rentgenové záření|rentgenů]]. [[Polotloušťka materiálu|Polotloušťka]] olova je závislá na energii a typu záření, například pro stínění beta záření je olovo naprosto nevhodné z důvodu silného druhotného záření které vzniká při interakci beta záření s atomy olova.
Jeho [[slitina|slitiny]] s [[cín]]em, [[antimon]]em nebo [[stříbro|stříbrem]] vykazují výborné vlastnosti při tavném spojování kovových předmětů [[pájení]]m a jako [[pájka|pájky]] jsou doposud široce používány.Olovo je posledním stabilním prvkem.
 
== Výskyt a výroba ==
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Lead}}
* {{Wikislovník|heslo=olovo}}