Slovanské náboženství: Porovnání verzí

Přidáno 737 bajtů ,  před 3 lety
→‎Pohřeb a smrt: doplnění + reference
(doplnění o duchovní představy a pohřební rotuály, dle referencí)
(→‎Pohřeb a smrt: doplnění + reference)
}}</ref><ref name=":0" /> Duše byla chápána jako síla oživující tělo, ale také jako bytost. Různé byly představy o tom co se s ní stane po smrti, existovala víra že zůstává na místě kde přebývalo její tělo, splývá s přírodou či vesmírem nebo odchází do [[podsvětí]]. Pro podsvětí jsou známa dvě označení, [[nav|navЪ]] a [[ráj]]. Smrt měla podobu bíle oděné ženy s kosou, srpem, hráběmi či ratolestí, která přebývá v podzemí kde svíce ukazují délku života lidí. Mrtvým byly na hroby i jiná místa přinášeny oběti.
 
Podstatnou část pohřebních zvyklostí tvořily odlučovací rituály jako bdění u mrtvého, omývání jeho těla a vynášení mrtvého z jeho domu. Pohřební obřad nemíval jen smuteční charakter. Kromě rvaní vlasů, drásání tváří, trhání roucha, obřadního pláče a kvílení bývala jeho součástí i pohřební hostina (tzv. ''strava'') a tance nebo symbolické hry v maskách z kůže a dřeva - tyto pohřební tance a hry doprovázené bezuzdným veselím a pitím omamných nápojů bývaly pozdějšími křesťanskými interprety chápany jako '''„'''ďábelské zpěvy'''“'''. Pohřební škrabošky máme doložené v archeologických nálezech z 10.-11. století například z polské Opole či ruského [[Novgorod|Novgorodu]]. Podle některých výkladů představovaly tyto pohřební masky duše zemřelých předků a jejich reje měly zastrašit či zmást duchy a démony, kteří při pohřbu ohrožovali přítomné pozůstalé. Duchové mrtvých byli následně ctěni dalšími slavnostmi na nekropolích, spojených opět s dalšími hostinami - termíny těchto oslav (zádušnic) se odehrávaly několikrát do roka, některé souvisely s výročím úmrtí, slunovratem či jinými pohanskými svátky a po [[Christianizace|christianizaci]] Slovanů se transformovaly do oslavy [[Dušičky|dušiček]].<ref name=":0"Do /hrobů byly při pohřebních obřadech vkládány různé symbolické dary, např. vejce, symbolizující život a související s představou, že se zesnulý svou smrtí rodí pro posmrtný svět. Některé pohanské rituály přežívaly i ve formálně christianizovaném prostředí, jak o tom svědčí např. zvířecí kosti a vejce nalezené v hrobě knížete [[Boleslav II.|Boleslava II.]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bravermanová
| jméno = Milena
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Přemyslovský stát kolem roku 1000
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran =
| kapitola = Hrob Boleslava II.
| strany = 252-253, 260
| isbn =
}}</ref><ref name=":0" />
 
== Symbolika ==
237

editací