Minerva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Římská mytologie; přidána Kategorie:Římské bohyně za použití HotCat
přepracování, zdroje
značka: odstraněn infobox
Řádek 1:
{{Různé významy}}
[[Soubor:Minerva Farnese 01.JPG|náhled| Socha Minervy z konce 2. století]]
{{infobox - osoba}}
'''Minerva''' je římská bohyně řemesel, umění, moudrosti a války, ztotožňovaná s řeckou [[Athéna|Athénou]]. Společně s [[Jupiter (mytologie)|Jupiterem]] a [[Juno (mytologie)|Junou]] byla členkou [[Kapitolská trojice|Kapitolské trojice]], též byla počítána mezi ''[[Dii Consentes]]'' – dvanáct nejdůležitějších božstev. Kult Minervy, stejně jako její jméno, byl odvozen od [[Etruskové|etruské]] bohyně [[Menrva|Menrvy]], jež zas byla ovlivněna Athénou. Tomu že v nejstarším období nebyla známa svědčí že není zmíněna v nejstarších kalendářích a ani neměla svého [[flamen]]a. Kapitolská trojice vznikla též pod etruským vlivem, stejně jako Minervina moc nad blesky a vynález [[trubka|trubky]].<ref name="Neškudla">{{Citace monografie
[[Soubor:Minerva Kroměříž.jpg|náhled| Socha Minervy v [[Kolonáda v Květné zahradě|kolonádě]] [[Květná zahrada|Květné zahrady]] v [[Kroměříž]]i]]
| příjmení = Neškudla
| jméno = Bořek
| titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| strany = 134-135
| isbn = 80-7277-264-3
}}</ref>
 
Jako členka Kapitolské trojice byla uctívána v [[chrám Jupitera Optima Maxima|chrámu Jupitera Optima Maxima]] na [[Kapitol]]u, stejně jako v chrámu [[Capitolium Vetus]] na témže vrchu. Již z doby před [[Druhá punská válka|Druhou punskou válkou]] pochází [[Minervin chrám na Aventinu]], po dobytí [[Falerii|Falerií]] roku 241. př. n. l. byl na úpatí [[Caelius|Caeliu]] postaven chrám ''Minervy Capty'' „zajaté“. Chrám ''Minervy Medicy'' „léčitelky“ postavený taktéž v době republiky stál na [[Esquilin|Esqulinu]].<ref>{{Citace monografie
'''Minerva''' je římská bohyně moudrosti a řemesel, ztotožněná s řeckou bohyní [[Athéna|Athénou]].
| příjmení = Richardson Jr.
| jméno = Lawrence
| titul = A New Topographical Dictionary of Ancient Rome
| vydavatel = Johns Hopkins University Press
| místo = Baltimore
| rok = 1992
| strany = 254-256
| isbn = 978-0801843006
}}</ref><ref name="Otto">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kalousek
| jméno = Vladislav
| odkaz na autora = Vladislav Kalousek
| titul = Ottův slovník naučný - Minerva
| url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Minerva
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 25.1.2018
| vydavatel =
| jazyk =
}}</ref>
 
Minervě jako válečné bohyni [[Pompeius]] okolo roku 60 př. n. l. zasvětil chrám jako ''Minervě Chalcidice'' na [[Martovo pole|Martově poli]]. V tomto aspektu byla známá pod titulem ''Pugnax'' „bojovná“. Stejně jako Martovi jí byly obětovány ukořistěné zbraně a za císařství počala být známa jako ''Minerva Victrix'' „Vítězná“.<ref name="Neškudla"/>
Spolu s [[Jupiter (mytologie)|Jupiterem]] a [[Juno (mytologie)|Juno]] byla členem Triády.
 
Na památku zasvěcení aventiského chrámu se 19. března slavil Minervin svátek [[Quinquatrus]], původně náležející hlavně Martovi. Od roku 168 př. n. l. byl prodloužen na pět dní a byl také nazýván ''artificium dies'', tedy dny těch co jsou pod Minervinou ochranou, což zahrnovalo umělce, lékaře, řemeslníky, ale také mládež a žáky. Učitelé v těchto dnech dostávali zvláštní odměnu zvanou ''minerval''.<ref>{{Citace monografie
Původně byla panenskou bohyní [[etruskové|Etrusků]] (Menrva), jejichž kult bohyně převzali Římané v 6. až 7. století před Kr. Pod řeckým vlivem byla ztotožněna s Athénou a vyhlášena ochránkyní [[Řím]]a.
| příjmení = Neškudla
| jméno = Bořek
Etruskové ctili Minervu jako "bleskometnou" bohyni, rovněž tak byla uctívána také v Římě, později ale pod řeckým vlivem byla považována výhradně za bohyni všech umění, věd a vynálezů. Nejstarší svatyně Minervy se nalézaly v Římě na Kapitolu, na Aventinu a na Coeliu.
| titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| strany = 134-135, 162
| isbn = 80-7277-264-3
}}</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==