Raně křesťanská architektura: Porovnání verzí

'''Raně [[Křesťanská sakrální architektura|křesťanská architektura]] ''' zahrnuje křesťanské bohoslužebné stavby a chrámy z období od počátku [[křesťanství]] do 5.-7. století. V počátcích byli křesťané většinou lidé z nízkých společenských vrstev, jako neuznaná menšina byli stále ohroženi a museli se často skrývat. Na samém začátku tu mohl hrát roli i starozákonní zákaz zobrazování lidí a zvířat. Proto se z 1. a 2. století žádné křesťanské stavby nezachovaly a ze 3. století jen podzemní katakomby s křesťanskou malovanou i plastickou výzdobou. Nejstarší zachovaná zřetelně křesťanská stavba pochází z poloviny 3. století a velký rozvoj křesťanské architektury začíná až s legalizací křesťanství císařem [[Konstantin I. Veliký|Konstantinem]] roku 313. Na Východě se stavby od 5. století obvykle označují jako byzantské, na Západě se počínaje 7.-8. stoletím hovoří o architektuře předrománské.

Nejstarší zachované křesťanské umění jsou patrně nástěnné malby v římských katakombách, od počátku 3. století. [[Katakomby]], podzemní chodby ve skále, sloužily jako pohřebiště i jako místo bohoslužebných shromáždění. Tématy maleb jsou jednak biblické výjevy ze Starého (Jákob, Noe, Jonáš aj.) i Nového zákona (Dobrý pastýř, Beránek, Maria s dítětem aj.), křesťanské symboly (kříž, ryba, kotva aj.) a konečně výjevy z křesťanského života ([[agapé]]).

Při vykopávkách na Blízkém Východě se nalezly zbytky drobných křesťanských staveb, někdy s nástěnnými malbami a mozaikami. V [[Dura Európos]] v Sýrii se našly zbytky baptisteria z doby kolem 240, které archeologové z [[Yale university|Yaleovy univerzity]] rekonstruovali. Kamenná rotunda sv. Jiří v [[Soluň|Thessalonice]] byla postavena roku [[306]], byla ovšem později různě upravována.

<gallery>

Soubor:Fiery furnace 02.jpg|Tři mládenci v ohnivé peci (Dn 3,19-30). Katakomby Priscilly, Řím, kolem 300

</gallery>

Postavení křesťanství se za císařů Konstantina a [[Theodosius I.|Theodosia]] podstatně změnilo a sám Konstantin postavil v Římě několik basilik, určených už pro křesťanskou bohoslužbu. Byly to prostorné podlouhlé budovy, rozdělené sloupořadími na tři lodi. Prostřední byla vyšší a měla dřevěný strop, boční lodi byly klenuté, okna byla nad střechami postranních lodí. Před vchodem byl nízký [[portikus]] a na opačném konci byla hlavní loď uzavřena půlkruhovou apsidou. Většina Konstantinových basilik však byla později výrazně přestavěna. Drobný centrální kostelík San Vittore v [[Milán]]ě má uprostřed kupoli, zevnitř pozlacenou. Také rotunda sv. Jiří v [[Sofie|Sofii]] pochází původně ze 4. století.

[[Mauzoleum Gally Placidy]] v [[Ravenna|Ravenně]] patří spíše k byzantské architektuře, jeho mozaiky však měly i na západě trvalý vliv.

<gallery>