Ceres (mytologie): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Římská mytologie; přidána Kategorie:Římské bohyně za použití HotCat
přepracování, zdroje
značka: odstraněn infobox
Řádek 1:
[[Soubor:Ceres of Mérida (cropped).jpg|náhled|Mramorová socha Cerery, druhá polovina 1. století, [[Emerita Augusta]] - dnešní španělská [[Mérida (Španělsko)|Mérida]]]]
{{infobox - osoba}}
[[Soubor:Giorgione 018.jpg|náhled|[[Giorgione]] Ceres]]
 
'''Ceres''', [[Latina|latinsky]] ''Cerēs'', je římská bohyně úrody a obilí, blízká dalším zemědělským božstvům jako [[Tellus]], [[Liber]] a [[Liber]]a. Její kult byl v Římě byl velmi starý, o čemž svědčí že měla svého [[flamen]]a, narůstal však pod řeckým vlivem, Ceres byla ztotožněna s řeckou [[Démétér]], a byla počítána mezi ''[[Dii Consentes]]'' – dvanáct nejdůležitějších božstev.
'''Ceres''' byla v [[Římská mytologie|římské mytologii]] [[Božstvo|bohyně]] [[plodnost]]i a úrody, protějšek [[Řecká mytologie|řecké]] [[Démétér]].
 
Vzestup jejího kultu je spojen s rokem [[496 př. n. l.]] kdy se Římu během [[Latinská válka 498–493 př. n. l.|války s Latinským spolkem]] nedostávalo obilí a hrozil hladomor. Na radu [[sybilské knihy|sybilských knih]] byl diktátorem [[Aulus Postumius Albus Regillensis|Aulem Postumiem]] přislíben chrám Cereře, Liberovi a Libeře na [[Aventin]]u. Tato trojice je dnes označována jako plebejská či [[aventinská triáda]] a tato božstva byla ztotožněna s řeckou Démétér, [[Dionýsos|Dionýsem]] a [[Persefona|Persefonou]]. Chrám byl zasvěcen roku 493 př. n. l., přibližně v polovině dubna a na tento den připadlo slavení [[Cerealia|Cerealií]].<ref name="Otto">{{Citace elektronické monografie
Ceres byla dcera [[Kronos|Saturna]] a [[Ops]], sestra i milenka [[Jupiter (mytologie)|Iova]], matka [[Proserpina|Proserpiny]], sestra [[Juno (mytologie)|Junony]], [[Vesta (mytologie)|Vesty]], [[Neptun (bůh)|Neptuna]] a [[Pluto (mytologie)|Pluta]].
| příjmení = Kalousek
| jméno = Vladislav
| odkaz na autora = Vladislav Kalousek
| titul = Ottův slovník naučný - Ceres
| url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Ceres
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 23.1.2018
| vydavatel =
| jazyk =
}}</ref><ref name="Neškudla">{{Citace monografie
| příjmení = Neškudla
| jméno = Bořek
| titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2004
| strany = 44-46
| isbn = 80-7277-264-3
}}</ref>
 
Při jarní setbě prováděl ''flamen Cerialis'' obět Cereře a Telluře a vzýval dvanáct božstev jednotlivých polní prací. Další dvě oběti, mající za úkol dodat zrnu sílu, byly prováděny během týdne ''[[ferie sementivae]]'', jehož datum bylo určováno každý rok. S Tellus byla vzývána i při pohřbech.<ref name="Neškudla"/>
Kult Cerery byl rozšířen mezi [[plebej]]ci. Její slavnosti ''Cerálie'' (lat. Cerealia) se slavily v týdnu od [[12. duben|12. dubna]], během kterého se bohyni obětovaly první [[Snop|snůpky]] [[Obilniny|obilí]]. Od názvu jejích svátků je odvozený termín [[cereálie]] (obilniny).
 
== Řecký vliv ==
 
Ceres byla ztotožněna v rámci ''[[interpretatio graeca]]'' s řeckou Démétér, bohyní země a úrody. Na rozdíl od mnoha dalších římských božstev nepřevzala pouze její mytologii a [[ikonografie|ikonografii]] v literatuře a umění, ale i její kult byl silně ovlivněn [[řecké náboženství|řeckým náboženstvím]]. Aventinská triáda vznikla po vzoru Démétéřina kultu v sicilské [[Enna|Enně]] a bohyni sloužili řecké kněžky, převážně z [[Neapol]]e a [[Velia|Velie]], v řeckém jazyce. Chrám na Aventinu byl také vystavěn v řeckém stylu a vyzdoben řeckými sochaři Damofilem a Gorgasem.<ref name="Otto"/>
 
Svůj ohlas měl také mýtus o Démétér hledající svou unesenou dceru Koré-Persefoné, v Římě zvanou Proserpina. Na památku jejich opětovného shledání římské ženy za [[Druhá punská válka|Druhé punské války]] ženy drželi v srpnu devítidenní půst a poté Cereře obětovali první plody. Roku 191 př. n. l. byl zaveden další půst, jehož datum se ustálilo na 4. řijnu. Ženy během těchto svátků chodili s pochodněmi a představovali tak Ceres hledající Proserpinu.<ref name="Neškudla"/>
 
== Plebejská bohyně ==
 
[[Soubor:Ceres by Antoine Watteau (1717-1718).jpg|náhled|Rokokový obraz Cerery, [[Antoine Watteau]], přibližně 1712 - 1718]]
 
Ceres byla uctívána jako bohyně ochraňující svobody [[plebej]]ského lidu, což dodávalo jejímu kultu značný sociální a politický význam U chrámu na Aventinu se nacházel trh s obilím na který dohlíželi [[aedil]]ové, úředníci původně náležející k této svatyni, kteří také střežili plebejský archiv a pokladnu. Chrám též dostával peníze zkonfiskované těm co se provinili proti [[Tribun lidu|tribunům lidu]].<ref name="Otto"/><ref name="Neškudla"/>
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==
Řádek 12 ⟶ 46:
* {{Otto|heslo=Ceres}}
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Římské bohyně]]
[[Kategorie:Božstva zemědělství]]